Přejít k menu Přejít k obsahu

Osevní plochy v Jihomoravském kraji k 31. květnu 2026

Jihomoravští zemědělci letos oseli plochu 304,5 tisíc hektarů, z toho téměř dvě třetiny tvoří plocha se zrninami (tj. obiloviny na zrno celkem a luskoviny a bílkovinné plodiny na zrno celkem). Osevní plocha zrnin se meziročně snížila o 1,0 tisíc hektarů na letošních 199,7 tisíc. O více než desetinu se naopak zmenšila osevní plocha okopanin. Osevní plocha cukrové řepy dosáhla nejnižší hodnoty v dostupné časové řadě.

Letošní celková osevní plocha na jižní Moravě představuje 304,5 tis. ha. V její struktuře převažuje plocha se zrninami s podílem na celku 65,6 %, technické plodiny tvoří 16,0 %, na 15,8 % ploch jsou pícniny na orné půdě a 1,0 % celku patří okopaninám.

Tab. 1 Plochy osevů v Jihomoravském kraji k 31. květnu

Tab. 1 Plochy osevů v Jihomoravském kraji k 31. květnu

Osevní plocha obilovin na zrno celkem v Jihomoravském kraji je mezi kraji druhá největší po Středočeském kraji a svou plochou 191,4 tis. ha tvoří 14,9 % plochy s touto komoditou v Česku. Nejrozšířenější pěstovanou obilovinou v Jihomoravském kraji je pšenice ozimá, kterou je letos oseto 102,3 tis. ha. Její osevní plocha je ve srovnání s rokem 2025 nižší o 2,8 tis. ha. Osevní plocha pšenice jarní byla zvýšena o 65,9 % na 2,8 tis. ha. Pohanka byla vyseta na 300 ha a meziročně se její osevní plocha zvýšila o 183,9 %.

Oproti loňsku jihomoravští zemědělci zredukovali osevní plochu ječmene jarního, kterým letos bylo oseto 20,0 tis. ha (-10,8 %). Osevní plocha žita v Jihomoravském kraji o výměře 1,6 tis. ha se oproti loňsku téměř nezměnila. Plocha ovsa se meziročně snížila o 21,4 % na 2,1 tis. ha. Osevní plocha tritikále je 3,0 tis. ha a byla meziročně téměř o pětinu vyšší. Osevní plocha kukuřice na zrno se letos zvýšila o 3,1 tis. ha na 40,8 tis. ha. Mezi kraji je její výměra nejvyšší a představuje 44,2 % republikového celku.

V mezikrajském porovnání je Jihomoravský kraj druhým největším pěstitelem luskovin na zrno, prvenství drží Středočeský kraj s plochou 12,4 tis. ha. V letošním roce se luskoviny na zrno pěstují na jižní Moravě na 8,3 tis. ha, zatímco loni zaujímaly 9,2 tis. ha. Nejčastěji pěstovanou plodinou je hrách na zrno, kterým letos jihomoravští pěstitelé oseli 7,9 tis. ha, což je o 9,1 % méně než v roce 2025.

Rozloha osevních ploch, na kterých se pěstují okopaniny, byla meziročně zredukována o více než desetinu na 2,9 tis. ha. Snížila se osevní plocha brambor celkem (o 9,7 % na 1,7 tis. ha). Osevní plocha cukrové řepy se zmenšila téměř o 9,0 % na 1,2 tis. ha a dosáhla zatím nejnižší hodnoty.

Olejninami celkem bylo letos v Jihomoravském kraji oseto 48,1 tis. ha, což je o 1 242 ha méně než v loňském roce. Ve struktuře osevních ploch olejnin převažuje řepka celkem s podílem 40,9 %, a to i přesto, že její osevní plocha byla meziročně zredukována téměř o pětinu na 19,7 tis. ha. Slunečnice na semeno zaujímá plochu 17,2 tis. ha, což je oproti loňsku o 28,5 % více. Mezi kraji jde o největší výměru, která představuje 52,0 % celkové osevní plochy této plodiny v Česku. Osevní plocha lnu olejného je 174,4 ha a ve srovnání s rokem 2025 je více než pětinásobná. Mák se letos pěstuje na 4,0 tis. ha, tedy na ploše o 23 ha větší než loni. V mezikrajském srovnání zaujímá třetí největší výměru po Kraji Vysočina a Středočeském kraji.

pícnin na orné půdě celkem, kterými bylo v Jihomoravském kraji oseto 48,1 tis. ha, zabírá 47,9 % plochy kukuřice na zeleno, její osevní plocha se oproti loňsku snížila o 2,1 % na 23,0 tis. ha. Také osevní plocha vojtěšky a jetele se snížila o 534 ha, resp. o 186 ha.

Konzumní zelenina celkem byla v letošním roce na jižní Moravě vyseta na 2,9 tis. ha, což je o 5,6 % méně než loni. Největší část plochy oseté zeleninou zabírá cibule (401 ha). Druhou nejrozšířenější zeleninou jsou tykve, které se pěstují na 283 ha. Jihomoravský kraj je také největším producentem hlávkového zelí v Česku, touto komoditou bylo oseto 270 ha. Jihomoravští zemědělci drží prvenství také v pěstování paprik (92,9 % podílu na republikovém celku), jejichž výměra se oproti loňskému roku zvýšila o 2,3 %. Meziročně se o více jak dvě pětiny rozšířila plocha pro pěstování rajčat (158 ha) a zaujímá tak první příčku podílu na republikovém celku (77,1 %). Okurky nakládačky se pěstují na 153 ha, což je o 29,0 % více oproti skutečnosti roku 2025.

 

Kontakt:

Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz