Osevní plochy v Jihomoravském kraji k 31. květnu 2025
Jihomoravští zemědělci letos oseli plochu 306,1 tisíc hektarů, z toho téměř dvě třetiny tvoří plocha se zrninami (tj. obiloviny na zrno celkem a luskoviny a bílkovinné plodiny na zrno celkem). Osevní plocha se zrninami se meziročně rozšířila o 6,1 tisíc hektarů na letošních 200,7 tisíc. Zvětšila se plocha pšenice celkem, ovsa a tritikále. O necelou polovinu došlo k redukci plochy okopanin. Z olejnin byla proti předchozímu roku rozšířena osevní plocha slunečnice na semeno, sóji a plocha máku. Osevní plocha cukrové řepy dosáhla historického minima.
Letošní osevní plocha celkem na jižní Moravě představuje 306,1 tis. ha. V její struktuře převažuje plocha se zrninami s podílem na celku 65,6 %, technické plodiny tvoří 16,3 %, na 15,4 % ploch jsou pícniny na orné půdě a 1,1 % celku patří okopaninám.
Tab. 1 Plochy osevů v Jihomoravském kraji k 31. květnu
Osevní plocha obilovin na zrno celkem v Jihomoravském kraji je mezi kraji druhá největší a svou plochou 191,6 tis. ha tvoří 14,8 % plochy s touto komoditou v České republice. Nejrozšířenější pěstovanou obilovinou v Jihomoravském kraji je pšenice ozimá, kterou je letos oseto 105,1 tis. ha. Výměra pšenice ozimé je proti roku 2024 vyšší o 8,4 tis. ha. Osevní plocha pšenice jarní byla snížena o 15,3 % na 1,7 tis. ha.
Proti loňsku jihomoravští zemědělci zredukovali osevní plochu, jak ječmene jarního, kterým letos bylo oseto 22,5 tis. ha (‑6,4 %), tak ječmene ozimého, kterým letos bylo oseto 13,6 tis. ha (‑2,4 %).
Osevní plocha žita v Jihomoravském kraji o výměře 1,6 tis. ha je o téměř 18,0 % nižší než v roce 2024. Naopak se meziročně zvýšila jak plocha ovsa (o 36,1 % na 2,7 tis. ha), tak výměra tritikále (o 49,1 % na 2,5 tis. ha). Osevní plocha kukuřice na zrno se letos nepatrně zmenšila, a to o 275 ha, na letošních 37,6 tis. ha. Plocha kukuřice je mezi kraji nejvyšší a tvoří 46,0 % republikového celku.
V mezikrajském porovnání je Jihomoravský kraj druhým největším pěstitelem luskovin na zrno, prvenství drží Středočeský kraj s plochou 11,9 tis. ha. V letošním roce se luskoviny na zrno pěstují na jižní Moravě na 9,2 tis. ha, loni to bylo na 10,5 tis. ha. Nejčastěji vysévanou plodinou je hrách na zrno, kterým letos jihomoravští pěstitelé oseli 8,7 tis. ha, což je ale o téměř 12,0 % méně než v roce 2024.
Rozloha osevních ploch, na kterých se pěstují okopaniny, byla meziročně zredukována téměř o polovinu na 3,3 tis. ha. Zvýšila se osevní plocha brambor celkem (o 6,6 % na 1,8 tis. ha). Osevní plocha cukrové řepy se zmenšila o téměř 70,0 % na 1,3 tis. ha, čímž dosáhla historického minima.
Olejninami celkem bylo letos v Jihomoravském kraji oseto 49,3 tis. ha, což je o 389 ha více než loni. Ve struktuře osevních ploch s olejninami převažuje řepka celkem s podílem 49,6 % a to i přes to, že její osevní plocha byla zredukována o jednu osminu na 24,4 tis. ha. Slunečnice na semeno zabírá plochu 13,4 tis. ha, oproti loňsku je o více jak čtvrtinu vyšší a mezi kraji je to výměra největší (64,6 % osevní plochy s touto plodinou v ČR). Osevní plocha sóji je 5,6 tis. ha a meziročně je o 26,3 % vyšší, tj. o 1 165 ha). Mák se letos pěstuje na 4,0 tis. ha, což je o téměř pětinu větší výměra než loni. Zaujímá tak třetí největší plochu hned za Krajem Vysočina a Středočeským krajem.
Z pícnin na orné půdě celkem, kterými bylo v Jihomoravském kraji oseto 47,3 tis. ha, zabírá 49,8 % plochy kukuřice na zeleno, její osevní plocha se proti loňsku zvýšila o 6,4 % na 23,5 tis. ha. Také osevní plocha vojtěšky se zvýšila o 720 ha na 11,8 tis. ha.
Konzumní zelenina celkem byla v letošním roce na jižní Moravě vysazena na 3,1 tis. ha, což je o 5,7 % více než loni. Největší část plochy oseté zeleninou zabírá cibule (434 ha). Druhou nejrozšířenější zeleninou jsou tykve, které se pěstují na 305 ha. Jihomoravský kraj je také největším producentem hlávkového zelí v České republice. Touto komoditou bylo oseto 268 ha a osevní plocha se oproti loňsku zvětšila o 19,7 %. Jihomoravští zemědělci drží prvenství také v pěstování paprik (93,2 % podílu na republikovém celku), přestože se výměra oproti loňskému roku snížila o 7,7 %. Okurky nakládačky se pěstují na 119 ha, což je o 14,3 % více oproti skutečnosti roku 2024. Meziročně se více jak trojnásobně rozšířila plocha pro pěstování salátových okurek (15 ha) a zaujímá tak první příčku podílu na republikovém celku (34,7 %).
Kontakt:
Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz