Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji k 31. prosinci 2025
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo ke konci prosince 2025 na úřadech práce v Jihomoravském kraji evidováno 44 356 uchazečů o zaměstnání, meziročně tak jejich počet vzrostl o 4 917 osob. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu dosáhl 5,37 % a mezi kraji byl tak 5. nejvyšší.
Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2025 činil 5,37 %. Oproti konci předchozího měsíce (30. 11. 2025) se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,27 bodu. V mezikrajském porovnání byl podíl 5. nejvyšší a o 0,59 procentního bodu převýšil republikový průměr. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl vykázán v Ústeckém kraji (7,11 %), nejnižší v hl. m. Praze (3,58 %).
Tab. 1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a uchazeči o zaměstnání podle krajů k 31. 12. 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Graf 1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a počty uchazečů na 1 pracovní místo podle krajů k 31. 12. 2025
Ke konci měsíce prosince se o zaměstnání v Jihomoravském kraji ucházelo 44 356 osob. Oproti konci roku 2024 to je o 4 917 osob více (o 12,5 %). 94,5 % uchazečů bylo dosažitelných (mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa), na podporu v nezaměstnanosti měla nárok více jak čtvrtina uchazečů, 12,7 % zaujímaly osoby se zdravotním postižením, absolventi a mladiství tvořili 5,0 % uchazečů.
Na konci roku 2025 bylo v evidenci úřadu práce v Jihomoravském kraji k dispozici 6 254 volných pracovních míst, což je o 11 846 míst méně než na konci předchozího roku. Počet uchazečů byl o 38,1 tis. vyšší než počet pracovních míst. Na 1 pracovní místo tedy připadlo 7,1 uchazeče o zaměstnání, to je 3. nejvyšší počet po kraji Moravskoslezském (9,2), Ústeckém (8,4). K 31. 12. 2024 připadli na 1 pracovní místo 2,2 uchazeči, došlo tak k meziročnímu nárůstu. Tento nárůst souvisí i se změnou doby evidence volných pracovních míst na Úřadu práce ČR od 1. 7. 2024, a to maximálně 6 měsíců ode dne oznámení zaměstnavatelem na krajské pobočce ÚP ČR.
Graf 2 Uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadu práce v Jihomoravském kraji1)
Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu Jihomoravského kraje byl k 31. 12. 2025 vyšší mezi ženami, dosáhl u nich 5,75 % (u mužů 5,00 %). Z grafu 3 je patrné, že u všech měsíců jsou vyšší hodnoty podílu nezaměstnaných mezi ženami. Sezónnost prací má ale větší vliv na nezaměstnanost mužů, v zimních měsících se tak u nich hodnoty podílu zvyšují výrazněji.
Graf 3 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v Jihomoravském kraji podle pohlaví
Z hlediska délky nezaměstnanosti tvořili nejpočetnější skupinu uchazeči s délkou evidence do 3 měsíců. K meziročnímu poklesu došlo pouze ve skupině nezaměstnaných do 3 měsíců, u ostatních skupin uchazečů byl zaznamenán nárůst. Největší nárůst byl zaznamenán mezi uchazeči s délkou evidence 12 až 24 měsíců (o 32,1 %).
Graf 4 Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle délky nezaměstnanosti
Největší skupinu uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji tvořily osoby ve věku 60 až 64 let s podílem 12,0 % na celku. Největší meziroční nárůst 27,7 % byl zaznamenán opět ve věkové skupině 60 až 64 let. K poklesu oproti roku 2024 došlo pouze ve skupině uchazečů ve věku nad 65 let, a to o 40 osob, tj. o 7,0 %. Průměrný věk uchazečů na konci roku 2025 činil 42,1 let, v předchozím roce byl 42,7 let.
Graf 5 Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle věku
Z hlediska dosaženého vzdělání meziročně vzrostly počty uchazečů ve všech sledovaných kategoriích. Nejpočetnější skupinu uchazečů představovaly osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem (32,6 %). Skoro čtvrtinu tvořily osoby bez vzdělání, s neúplným a základním vzděláním, následované uchazeči s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez vyučení (16,3 %). Vysokoškolsky vzdělaných bylo mezi uchazeči 9,0 %.
Graf 6 Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle dosaženého vzdělání1)
Nezaměstnanost v okresech Jihomoravského kraje
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu k 31. 12. 2025 byl zaznamenán v okrese Znojmo, Hodonín následované okresem Brno-město, v nichž je nezaměstnanost vysoká dlouhodobě. V kraji se tak podíl nezaměstnaných osob pohyboval od 3,82 % v okrese Brno‑venkov do 6,96 % v okrese Znojmo. V okresech Jihomoravského kraje byl podíl nezaměstnaných osob u žen vyšší než u mužů. Největší rozdíl byl zaznamenán v okrese Brno-město, a to ve výši 1,09 procentního bodu.
Tab. 2 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a uchazeči o zaměstnání podle okresů Jihomoravského kraje k 31. 12. 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce se v porovnání s koncem roku 2024 zvýšil ve všech okresech. Největší relativní nárůst vykázal okres Brno-venkov, kde se jejich počet zvýšil o 15,2 %. Počet uchazečů připadajících na 1 pracovní místo v evidenci úřadu práce byl nejvyšší v okrese Hodonín (12,3) a nejnižší v okrese Brno-venkov (4,6).
Dosažitelní uchazeči ve věku 15 až 64 let měli mezi celkovým počtem uchazečů největší zastoupení v okrese Znojmo (97,0 %) a naopak nejmenší v okrese Blansko (93,4 %). Podíl uchazečů se zdravotním postižením se v kraji pohyboval od 9,4 % v okrese Brno-město po 17,7 % v okrese Blansko. Rozdíl byl i v zastoupení osob s podporou v nezaměstnanosti – zatímco v Brně-městě byl jejich podíl více než pětinový, v okrese Břeclav tyto osoby tvořily 34,6 % uchazečů.
Graf 7 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v okresech Jihomoravského kraje
Poznámka: Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Ukazatel od ledna roku 2013 nahrazuje zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.
Kontakt:
Ing. Jitka Hortová
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 735 130 026
E: jitka.hortova@csu.gov.cz