Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji k 31. prosinci 2024
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo ke konci prosince 2024 na úřadech práce v Jihomoravském kraji evidováno 39 439 uchazečů o zaměstnání, meziročně tak jejich počet vzrostl o 3 131 osob. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu dosáhl 4,74 % a mezi kraji byl tak 4. nejvyšší.
Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2024 činil 4,74 %. Proti konci předchozího měsíce (30. 11. 2024) se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,31 bodu. V mezikrajském porovnání byl podíl 4. nejvyšší a o 0,64 procentního bodu převýšil republikový průměr. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl vykázán v Ústeckém kraji (6,21 %), nejnižší v hl. m. Praha (2,80 %).
Tab. 1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a uchazeči o zaměstnání podle krajů k 31. 12. 2024
Zdroj: MPSV
Graf 1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a počty uchazečů na 1 pracovní místo podle krajů k 31. 12. 2024
Zdroj: MPSV
Ke konci měsíce prosince se o zaměstnání v Jihomoravském kraji ucházelo 39 439 osob. Proti konci roku 2023 to je o 3 131 osob více (o 8,6 %). 93,5 % uchazečů bylo dosažitelných (mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, 13,2 % zaujímaly osoby se zdravotním postižením, absolventi a mladiství tvořili 5,6 % uchazečů a na podporu v nezaměstnanosti měla nárok necelá třetina uchazečů.
Na konci roku 2024 bylo v evidenci úřadu práce v Jihomoravském kraji k dispozici 18 100 volných pracovních míst, což je o 273 míst méně než na konci předchozího roku. Počet uchazečů byl o 21,3 tis. vyšší než počet pracovních míst. Na 1 pracovní místo tedy připadli 2,2 uchazeči o zaměstnání, to je 5. nejvyšší počet po kraji Moravskoslezském (3,8 %), Ústeckém (3,2 %), Libereckém (2,6 %) a Olomouckém (2,6 %). K 31. 12. 2023 připadli na 1 pracovní místo 2,0 uchazeči, došlo tak k meziročnímu nárůstu.
Graf 2 Uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadu práce v Jihomoravském kraji
Zdroj: MPSV
Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu Jihomoravského kraje byl k 31. 12. 2024 vyšší mezi ženami, dosáhl u nich 5,09 % (u mužů 4,40 %). Jak lze vidět z grafu 3, ve většině měsíců jsou vyšší hodnoty podílu nezaměstnaných mezi ženami. Sezónnost prací má ale větší vliv na nezaměstnanost mužů, v zimních měsících se tak u nich hodnoty podílu zvyšují výrazněji.
Graf 3 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v Jihomoravském kraji podle pohlaví
Zdroj: MPSV
Z hlediska délky nezaměstnanosti tvořili nejpočetnější skupinu uchazeči s délkou evidence do 3 měsíců. K meziročnímu vzestupu došlo ve všech skupinách uchazečů. Největší nárůst byl zaznamenán mezi uchazeči s délkou evidence mezi 3 až 6 měsíců (o 16,3 %).
Graf 4 Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle délky nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV
Největší skupinu uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji tvořily osoby ve věku 55 až 59 let s podílem 11,9 % na celku. K nejnižšímu nárůstu proti roku 2023 došlo ve skupině uchazečů ve věku 55 až 59 let, a to o 35 osob, tj. o 0,8 %. Největší relativní nárůst (23,3 %) byl zaznamenán ve věku 60 až 64 let. Průměrný věk uchazečů na konci roku 2024 činil 42,7 let a oproti roku 2023 se nezměnil.
Graf 5 Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle věku
Zdroj: MPSV
Z hlediska dosaženého vzdělání meziročně vzrostly počty uchazečů ve všech sledovaných kategoriích. Nejpočetnější skupinu uchazečů představovaly osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem (32,6 %). Více než čtvrtinu tvořily osoby bez vzdělání, s neúplným a základním vzděláním, následované uchazeči s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez vyučení (16,9 %). Vysokoškolsky vzdělaných bylo mezi uchazeči 8,9 %.
Graf 6 Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle dosaženého vzdělání
Zdroj: MPSV
Nezaměstnanost v okresech Jihomoravského kraje
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu k 31. 12. 2024 byl zaznamenán v okresech Hodonín, Znojmo a Brno-město, v nichž je nezaměstnanost vysoká dlouhodobě. V kraji se tak podíl nezaměstnaných osob pohyboval od 3,33 % v okrese Brno-venkov do 6,25 % v okresech Hodonín a Znojmo. V okresech Jihomoravského kraje byl podíl nezaměstnaných osob u žen vyšší než u mužů s výjimkou okresu Hodonín, kde byl podíl nezaměstnaných vyšší u mužů (6,27 %). Největší rozdíl byl zaznamenán v okrese Brno-město, a to ve výši 1,07 procentního bodu.
Tab. 2 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a uchazeči o zaměstnání podle okresů Jihomoravského kraje k 31. 12. 2024
Zdroj: MPSV
Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce se v porovnání s koncem roku 2023 zvýšil ve všech okresech. Největší relativní nárůst vykázal okres Vyškov, kde se jejich počet zvýšil o 25,4 %. Počet uchazečů připadajících na 1 pracovní místo v evidenci úřadu práce byl nejvyšší v okrese Hodonín (7,8) a nejnižší v okrese Brno-venkov (1,1).
Dosažitelní uchazeči ve věku 15 až 64 let měli mezi celkovým počtem uchazečů největší zastoupení v okrese Břeclav (96,0 %) a naopak nejmenší v okrese Brno-město (92,1 %). Podíl uchazečů se zdravotním postižením se v kraji pohyboval od 9,8 % v okrese Brno-město, po 18,0 % v okrese Blansko. Rozdíl byl i v zastoupení osob s podporou v nezaměstnanosti – zatímco v Brně-městě byl jejich podíl více než čtvrtinový, v okrese Břeclav tyto osoby tvořily 39,0 % uchazečů.
Graf 7 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v okresech Jihomoravského kraje
Zdroj: MPSV
Poznámka:
Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Ukazatel od ledna roku 2013 nahrazuje zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.
Ing. Jitka Hortová
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 115
E: jitka.hortova@csu.gov.cz