Makroekonomické údaje Jihomoravského kraje v roce 2024
V roce 2024 došlo meziročně k reálnému zvýšení HDP v deseti krajích, v Jihomoravském kraji byl nárůst 7. nejnižší a činil 0,9 % (vyjádřeno ve srovnatelných cenách). Hrubý domácí produkt v roce 2024 dosáhl 875,7 mld. Kč, hrubá přidaná hodnota 799,4 mld. Kč. Podíl kraje na republikovém celku byl u obou ukazatelů mezi kraji třetí nejvyšší.
V roce 2024 byla provedena mimořádná revize celé časové řady ročních národních účtů. V souladu s revizemi národních účtů byly revidovány rovněž regionální makroekonomické ukazatele.
Regionální hrubý domácí produkt
Základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území je hrubý domácí produkt (HDP). Podle předběžných výsledků dosáhl regionální HDP v Jihomoravském kraji v roce 2024 hodnoty 875,7 mld. Kč (běžné ceny), což v přepočtu představovalo 714,4 tis. Kč na jednoho obyvatele.
Graf 1 HDP v Jihomoravském kraji (běžné ceny)
Přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 2008, kdy dosáhla 367,7 tis. Kč na obyvatele. Po poklesu v roce 2009 následoval opět postupný růst, v roce 2011 byla překonána i tzv. „předkrizová“ hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v dalších letech. Rok 2024 představuje dosavadní maximum.
Krajská hodnota HDP na obyvatele dlouhodobě zůstává pod celostátním průměrem, v roce 2005 činila dokonce jen 89,6 % průměru. K hodnotě Česka se kraj přiblížil nejvíce v roce 2021 (98,7 %), v roce 2024 krajská hodnota HDP na obyvatele dosáhla 96,5 % průměru Česka. Na republikové hodnotě HDP se Jihomoravský kraj podílel nejméně v letech 2005 a 2006, a to 9,9 %. V roce 2024 dosáhl podíl kraje na republikovém HDP 10,9 % (stejně jako v roce 2013 a 2022), mezi kraji je podíl dlouhodobě 3. nejvyšší.
Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou výkonností hlavní město Praha, a to do té míry, že pod průměrem Česka byly všechny ostatní kraje. Jihomoravský kraj se u výše tohoto ukazatele řadil na 2. místo v pořadí krajů. Nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji, a to 460,9 tis. Kč. Karlovarský kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP Česka (1,7 %), naopak Praha se na republikovém celku podílela více než čtvrtinou (27,0 %).
Graf 2 HDP podle krajů v roce 2024
Nejvyšší meziroční reálný růst regionálního HDP v kraji (vývoj HDP ve stálých cenách) byl za poslední desetiletí zaznamenán v roce 2015, a to 5,6 %. Po následujícím období růstu došlo v roce 2020 k meziročnímu poklesu o 2,8 %, zatímco na celostátní úrovni činil pokles 5,3 %. Rok 2020 byl silně ovlivněn pandemií covid‑19 a přinesl meziroční snížení HDP ve srovnatelných cenách ve všech krajích. Rok 2024 přinesl mírný nárůst regionálního HDP v Jihomoravském kraji (+0,9 %). Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v kraji Pardubickém (+4,1 %) a Olomouckém (+4,0 %). Meziroční pokles regionálního HDP vykázaly čtyři kraje, nejvýrazněji Jihočeský (-0,8 %), následně Ústecký (‑0,7 %), Královéhradecký (‑0,2 %) a Zlínský (‑0,1 %).
Graf 3 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)
Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 2000 ukázal, že HDP v kraji v roce 2008 byl proti roku 2000 o 40,3 % vyšší. Po „krizovém“ roku 2009 (nárůst proti roku 2000 o 32,2 %) až rok 2011 v Jihomoravském kraji znamenal překročení této hranice (nárůst o 40,8 %). V rámci Česka v roce 2008 zvýšení dosáhlo 38,8 %, tento stav byl překonán až v roce 2014 (o 40,1 %). Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 2000 byl v kraji ve srovnání s vývojem v Česku většinou vyšší. Výjimkou byly roky 2002 až 2007. V roce 2024 byl HDP v Jihomoravském kraji oproti roku 2000 o 80,0 % vyšší.
Graf 4 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 2000 = 100)
Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Podle předběžných výsledků hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2024 objemu 799,4 mld. Kč v běžných cenách. Objem HPH, i když vyjádřený v běžných cenách, se v letech 2000 až 2024 zvyšoval každoročně s výjimkou roku 2009.
Podíl sekundárního sektoru na tvorbě HPH (dobývání nerostných surovin, průmysl celkem, stavebnictví) se od roku 2012, kdy tvořil 37,3 %, postupně snižoval až do roku 2022, kdy činil 28,8 %. Rok 2024 přinesl opět mírný meziroční pokles (o 1,4 %). Terciární sektor tvoří v souhrnu oblast služeb, obchodu, ubytování, stravování, dopravy, podnikatelské činnosti, veřejné správy, vzdělávání, zdravotnictví atd. Meziročně podíl terciárního sektoru na tvorbě HPH vzrostl o 1,8 procentního bodu na 68,8 %.
Graf 5 HPH v Jihomoravském kraji (běžné ceny)
Ve skladbě tvorby HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství a průmyslu. Primární sektor měl nejnižší zastoupení, v roce 2000 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 4,3 %. V roce 2010 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,8 %), v roce 2024 podíl zemědělských odvětví činil 2,3 %.
Graf 6 Odvětvová struktura HPH v Jihomoravském kraji a Česku (%)
Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že změny v krajské struktuře HPH v roce 2024 oproti roku 2022 byly ve většině odvětví podobné jako změny na úrovni celé republiky. Podíl se zvýšil v informačních a komunikačních činnostech a také v profesních, vědeckých, technických, administrativních a podpůrných činnostech. Naopak pokles nastal v zemědělství, lesnictví a rybářství, v obchodě, dopravě, ubytování a pohostinství a také v oblasti nemovitostí. V průmyslu a ve veřejné správě, vzdělávání, zdravotní a sociální péči podíl klesl na úrovni republiky, ale v Jihomoravském kraji naopak vzrostl. Opačný vývoj byl v peněžnictví a pojišťovnictví a ve stavebnictví, kde na národní úrovni podíl rostl, zatímco v kraji klesl.
Objem HPH v Jihomoravském kraji byl v regionálním srovnání v roce 2024 třetí nejvyšší (po hl. m. Praze a Středočeském kraji). Podíl terciárního sektoru byl taktéž třetí nejvyšší mezi kraji a byl o 2,9 procentního bodu nad úrovní průměru Česka. Republikový průměr byl ovšem ovlivněn hl. m. Prahou, kde podíl činil 83,7 %. Nejnižší podíl terciárního sektoru byl zaznamenán v Kraji Vysočina (52,5 %), ale naopak primární sektor měl v tomto kraji nejvýraznější zastoupení (5,3 %). Sekundární sektor měl nejvyšší podíl ve Zlínském kraji (44,6 %).
Graf 7 HPH podle krajů v roce 2024 (běžné ceny)
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Investiční aktivita, vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu, v roce 2012 v Jihomoravském kraji mírně poklesla (meziročně o 4,7 mld. Kč) a výrazněji v roce 2013 (o 13,8 mld. Kč). Mírný meziroční pokles objemu THFK byl zaznamenán i v roce 2017 (o 5,2 mld. Kč). V roce 2020 následoval propad na 147,8 mld. Kč. V roce 2022 došlo k meziročnímu nárůstu o 28,5 mld. Kč. V roce 2024 byla v kraji vykázána dosud nejvyšší hodnota THFK, a to 219,6 mld. Kč (běžné ceny), druhá nejvyšší hodnota byla vykázána v roce 2023 (210,8 mld. Kč).
Graf 8 THFK v Jihomoravském kraji (běžné ceny)
Krajský objem THFK v přepočtu na jednoho obyvatele převyšoval republikový průměr pouze v roce 2003 a v letech 2005 až 2011. V dalších letech byl pod republikovou úrovní, nejvyšší zaznamenaný odstup od republikového průměru byl v roce 2018 (84,7 % průměru Česka). V roce 2024 krajská hodnota THFK ve výši 179,2 tis. Kč na obyvatele zaostávala za průměrem Česka o 17,0 tis. Kč a činila 91,3 % republikového průměru.
Do roku 2012 pro Jihomoravský kraj vyznívalo příznivě srovnání míry investic vyjádřené v procentech jako podíl úhrnu THFK na úhrnu HDP (oba ukazatele v běžných cenách). Víceméně do tohoto roku a dále v letech 2014 a 2016 míra investic v kraji převyšovala republikový průměr. Míra investic v roce 2024 v kraji tvořil 25,1 %, což bylo o 1,4 procentního bodu méně, než činila míra investic Česka.
Graf 9 Míra investic v Jihomoravském kraji a Česku
Z pohledu mezikrajského srovnání v roce 2024 byla hodnota THFK na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji 3. nejvyšší za hlavním městem Prahou a Středočeským krajem. Tyto dva kraje spolu s Karlovarským, Ústeckým, Zlínským a Jihočeským krajem předčily republikový průměr výše míry investic. Míra investic Jihomoravského kraje byla v mezikrajském žebříčku 7. nejnižší.
Graf 10 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 2024
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Disponibilní důchod představuje rozdíl mezi peněžními příjmy a výdaji domácností daného regionu. Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností dosáhla v roce 2024 v Jihomoravském kraji 481,4 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele představovalo částku 392,7 tis. Kč. ČDDD, i když vyjádřený v běžných cenách, se každoročně zvyšoval v absolutním vyjádření a s výjimkou roku 2011 i v přepočtu na 1 obyvatele. Meziroční nárůst v roce 2024 činil 17,6 mld. Kč, resp. 13,5 tis. Kč na 1 obyvatele.
Graf 11 ČDDD v Jihomoravském kraji (běžné ceny)
Krajská hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla ve sledovaném období pod republikovým průměrem kromě let 2013 až 2015 a roku 2020. V letech 2013, 2014 a 2020 byl republikový průměr překročen o 0,2 % a v roce 2015 o 0,9 %. Hodnota ČDDD na obyvatele byla v roce 2024 ve srovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší (za hl. m. Prahou a Středočeským krajem).
Mezi roky s nejnižšími hodnotami podílu Jihomoravského kraje na ČDDD republiky se řadí rok 2008, kdy činil 10,4 %. Podíl kraje na republikovém ČDDD překročil 11% hranici v roce 2013 a s výjimkou roku 2018 se na této úrovni, resp. nad ní, drží i nadále. V roce 2024 dosáhl hodnoty 11,1 %, což byla mezi kraji 3. nejvyšší hodnota.
Graf 12 ČDDD podle krajů v roce 2024 (běžné ceny)
Kontakt:
Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz