Kriminalita v Jihomoravském kraji

V roce 2011 bylo v Jihomoravském kraji zjištěno spáchání 29 933 trestných činů, proti roku 2010 byl sice počet zjištěných trestných činů o 621 vyšší (o 2,1 %), trend posledních let je však sestupný. Jak je zřejmé z grafu 1, počty zjištěných trestných činů právě za roky 2010 a 2011 byly v Jihomoravském kraji v uplynulých 5 letech nejnižší, a to i přes fakt, že data do roku 2009 nezahrnují trestné činy na železnici a činy šetřené referáty cizinecké a pohraniční policie. Navíc od roku 2010 jsou nově uváděny i trestné činy na letištích.

Z hlediska klasifikace trestných činů patřila většina mezi obecné činy – v roce 2011 tvořily 78,0 % z celkového počtu zjištěných trestných činů, hospodářské činy tvořily 10,9 % z celku. Průměrné zastoupení obecných a hospodářských trestných činů v uplynulých 5 let činilo 74,2 %, resp. 11,2 %.

Tab. Kriminalita v Jihomoravském kraji a jeho okresech v roce 2011
Pramen: Policejní prezidium ČR



Graf 1 Zjištěné a objasněné trestné činy v Jihomoravském kraji v letech 2007 až 2011


Z okresů Jihomoravského kraje bylo nejvíce trestných činů v roce 2011 zjištěno v Brně (16 069) a nejméně v okrese Vyškov (1 481). V přepočtu na 1 000 obyvatel byla nejvyšší kriminalita také v Brně (42,4), ovšem nejnižší v okrese Hodonín (15,0).

Pro srovnání menších územních celků, jimiž okresy jsou, je v zájmu eliminace meziročních výkyvů hodnot vhodné použít přepočtených průměrných hodnot za delší časové období. Vzhledem ke změnám správního uspořádání (od 1. 1. 2007 byly sjednoceny hranice okresů s hranicemi nižších správních celků) je nejvhodnější použít průměr za pětileté období let 2007 až 2011.

V letech 2007 až 2011 bylo v Jihomoravském kraji v průměru ročně zjištěno 30 895 trestných činů, resp. 26,9 v přepočtu na 1 000 obyvatel. Jak je zřejmé z grafu 2, průměrná roční úroveň kriminality byla nejvyšší v Brně, na 1 000 obyvatel v průměru ročně připadlo 45,2 zjištěných trestných činů. Nejnižší úroveň kriminality byla v okrese Hodonín - průměrných 14,2 trestných činů na 1 000 obyvatel.

Graf 2 Trestné činy zjištěné a objasněné na 1 000 obyvatel v okresech Jihomoravského kraji v letech 2007 až 2011 (roční průměry)


Ve sledovaném pětiletém období bylo objasněno v průměru 12 044 trestných činů ročně (10,5 na 1 000 obyvatel). Počet objasněných činů ale každoročně klesal – z 13 315 v roce 2007 na 11 083 v roce 2011.

Aby byl zvýrazněn poměr počtu zjištěných a objasněných trestných činů, bylo v obou částech grafu 1 zachováno stejné měřítko osy y.

Mezikrajské srovnání

Počet zjištěných trestných činů v Jihomoravském kraji v roce 2011 byl ve srovnání s ostatními kraji 5. nejvyšší a tvořil 9,4 % z celkového počtu trestných činů v ČR. Nejvyšší počet zjištěných trestných činů byl evidován v Hl. m. Praze (74 122), nejméně v Karlovarském kraji (8 110). Z pohledu mezikrajského srovnání jsou však absolutní počty zjištěných trestných činů ovlivněny rozdílným počtem obyvatel jednotlivých regionů, územní diferenciaci tak vystihuje přepočet na 1 000 obyvatel. V Jihomoravském kraji tak na 1 000 obyvatel připadlo 25,7 trestných činů, což byla mezi kraji 7. nejvyšší, resp. 8. nejnižší hodnota. Nejvyšší kriminalita byla v Hl. m. Praze (59,9 trestných činů na 1 000 obyvatel) a nejnižší ve Zlínském kraji (15,7).

Graf 3 Zjištěné trestné činy v roce 2011 podle krajů


V roce 2011 bylo v Jihomoravském kraji objasněno 11 083 trestných činů, což byl mezi kraji 5. nejvyšší počet (9,1 % celku ČR). Nejvyšší počet objasněných trestných činů byl evidován v Hl. m. Praze (15 584), nejméně v Kraji Vysočina (4 586). Na 1 000 obyvatel v Jihomoravském kraji připadalo 9,5 objasněných činů, což byl mezi kraji 5. nejnižší počet.

Graf 4 Objasněné trestné činy v roce 2011 podle krajů


Kriminalita je složitým společenským jevem, svůj vliv na její úroveň může mít i míra nezaměstnanosti v daném regionu. V grafu 5 jsou za rok 2011 dány do souvislosti právě míra registrované nezaměstnanosti a dále počet trestných činů na 1 000 obyvatel (pouze pro potřeby tohoto srovnání, neboť je zde metodický nesoulad mezi stavovou veličinou nezaměstnanosti k 31. 12. a součtovou veličinou vztaženou na střední stav obyvatelstva).

Graf 5 Trestné činy na 1 000 obyvatel a míra registrované nezaměstnanosti v roce 2011 podle krajů


Obecně by měl platit vztah v tom smyslu, že nízká míra nezaměstnanosti je doprovázena i nižší úrovní kriminality a naopak. Výjimku tvořilo Hlavní město Praha, kde nezaměstnanost byla v roce 2011 sice nejnižší, ovšem kriminalita byla naopak nejvyšší. Uvedený vztah platil v plné míře pro kraje znázorněné v levém dolním kvadrantu grafu – Plzeňský, Královéhradecký, Jihočeský, Pardubický a Středočeský kraj (nižší úroveň nezaměstnanosti provázená nižší úrovní kriminality) a v pravém horním kvadrantu – Liberecký, Moravskoslezský a Ústecký kraj (vyšší úroveň nezaměstnanosti i vyšší úroveň kriminality). Kvadranty jsou vymezeny hodnotami ČR.

Vývoj kriminality je spojen se změnami ve vývoji společnosti, se změnami sociálních a ekonomických podmínek. Úroveň kriminality v Jihomoravském kraji v roce 2011 sice nebyla ve srovnání s ostatními kraji nejnižší, byla spíše průměrná, v dlouhodobějším pohledu byl však patrný její klesající trend. Klesal ovšem i počet objasněných trestných činů a objasněnost v mezikrajském srovnání nepatřila v roce 2011 k nejvyšším.