Knihovny a kulturní zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2024

Do knihoven v Jihomoravském kraji přišlo v roce 2024 5,5 mil. návštěvníků, měli možnost si vybrat z 8,7 mil. knih či využít 967 počítačů s připojením na internet. Registrovaný čtenář si v loňském roce vypůjčil v průměru 28 knih. Památkové objekty v Jihomoravském kraji navštívilo 1,4 mil. návštěvníků a 1,2 mil. návštěvníků zhlédlo expozice a výstavy v muzeích a galeriích.

Veřejné knihovny v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2024 v provozu 596 veřejných knihoven a 91 poboček knihoven včetně pojízdných zařízení. V knihovnách bylo registrováno celkem 146,3 tis. čtenářů, z toho bylo 40,5 tis. čtenářů ve věku do 15 let. Z níže uvedených dat můžeme vyčíst pozvolný nárůst obou skupin registrovaných čtenářů oproti „covidovým“ letům 2020 a 2021. Nicméně počet registrovaných čtenářů byl v porovnání  s rokem 2019 o 10,0 % nižší a o 7,2 % nižší u počtu čtenářů do 15 let.

Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Čtenáři měli v knihovnách v kraji v roce 2024 k dispozici 8,7 mil. knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 4,1 mil. výpůjček, jejich počet se oproti roku 2023 snížil o 2,8 tis. Registrovaný čtenář si v roce 2024 vypůjčil v průměru 28 knih. Průměrný počet registrovaných čtenářů připadajících na jednu knihovnu včetně poboček byl až do roku 2018 vcelku stálý, po mírném nárůstu čtenářů v roce 2019 následoval pokles, který dosáhl minima v roce 2021 (180 čtenářů na knihovnu). V roce 2024 bylo registrováno na jednu knihovnu průměrně 213 čtenářů.

Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2015 až 2024

V roce 2024 na jednu knihovnu v Jihomoravském kraji připadalo 1 784 obyvatel, počet registrovaných čtenářů tvořil 11,9 % středního stavu obyvatel. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém kraji (7,8 %), nejvyšší v hl. m. Praze (15,2 %). Podíl registrovaných čtenářů na celkovém počtu obyvatel v Jihomoravském kraji byl spolu s Plzeňským krajem 6. nejvyšší.

Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2024

Nejvyšší počet knihoven vč. poboček byl v roce 2024 sice evidován ve Středočeském kraji (776), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v hl. m. Praze (210,8 tis. osob). V Praze také v průměru připadlo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 317). Nejaktivnější čtenáři byli ve Zlínském kraji, v průměru zde ročně na jednoho čtenáře připadlo 43 výpůjček, naopak nejméně aktivní čtenáři byli v hl. m. Praze (26 výpůjček). Jihomoravský kraj se zařadil až na předposlední 13. místo, kde na jednoho čtenáře v průměru ročně připadlo 28 výpůjček.

Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2024

Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače s připojením k internetu. V jihomoravských knihovnách bylo v roce 2024 celkem 967 počítačů připojených na internet, jejich počet se v posledních letech pozvolna snižuje. Ovšem mírně roste počet návštěvníků knihoven využívající internet v knihovně. V roce 2024 bylo v kraji evidováno 286,4 tis. návštěvníků knihoven využívajících jejich internet, což představuje meziroční nárůst o 2,3 %. Ovšem při porovnání  s rokem 2019 tento počet klesl  o 20, 1 %  a stále nedosáhl úrovně před pandemií.

V mezikrajském srovnání byl počet počítačů v knihovnách s připojením na internet v Jihomoravském kraji nejvyšší, počet návštěvníků knihoven využívajících internet v knihovně v roce 2024 byl po Plzeňském kraji 2. nejvyšší.

Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2024

Památkové objekty v Jihomoravském kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné

Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturně výchovným využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou.

V Jihomoravském kraji k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné namátkou patří hrady Bítov, Janův Hrad, Nový Hrad u Adamova, Pernštejn, Špilberk, Veveří; zříceniny hradu Boskovice, Cornštejn, Nový Hrádek u Lukova; zámky Boskovice, Bučovice, Kunštát na Moravě, zámek Lednice se 4 objekty, Lysice, Milotice, Oslavany, Rájec nad Svitavou, Rosice, Slavkov u Brna, Uherčice, zámek Valtice se 3 objekty, Velké Opatovice, Vranov nad Dyjí; kláštery v Dolních Kounicích, Předklášteří, Rajhradě; mlýny Rudice, Veverská Bítýška, Klobouky u Brna, Ruprechtov; věže Vlkova nebo Radniční ve Znojmě.

Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Do roku 2019 památkové objekty v Jihomoravském kraji navštívilo každoročně více než milion osob. Po výrazném propadu návštěvnosti v období „covidových“ let, kdy památky navštívilo v průměru 946,2 tis. osob, překročila v následujících letech návštěvnost opět milionovou hranici. V areálu památek jsou pořádány i kulturní akce. V roce 2024 byl počet návštěvníků kulturních akcí 400,6 tis. os. Oproti loňskému roku došlo k nárůstu počtu návštěvníků kulturních akcí o 7,4 %. Na růstu počtu návštěvníků kulturních akcí v roce 2024 se podílel především růst počtu kulturních akcí v památkách o 249, tj. o 58,9 %.

Muzea a galerie v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2024 veřejnosti k dispozici 36 muzeí a památníků, 2 galerie a 45 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno shlédnout 245 expozic a 345 výstav, které navštívilo téměř 1,2 mil. návštěvníků.

Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Poznámky:

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z resortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.

Kontakt:

Ing. Jitka Hortová
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 735 130 026
E: jitka.hortova@csu.gov.cz