Knihovny a kulturní zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2023
Do knihoven v Jihomoravském kraji přišlo v roce 2023 5,1 mil. návštěvníků, měli možnost vybrat si z 8,7 mil. knih či využít 1 052 počítačů s připojením na internet. Registrovaný čtenář si v loňském roce vypůjčil v průměru 28 knih.
Veřejné knihovny v Jihomoravském kraji
V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2023 v provozu 598 veřejných knihoven a 93 poboček knihoven včetně pojízdných zařízení. V knihovnách bylo registrováno celkem 146,1 tis. čtenářů, z tohoto počtu bylo 39,7 tis. čtenářů ve věku do 15 let. Z níže uvedených dat můžeme vyčíst postupný nárůst obou skupin registrovaných čtenářů oproti „covidovým“ letům 2020 a 2021. Nicméně skutečnost roku 2023 byla v porovnání s rokem 2019 o 10,1 % nižší u počtu registrovaných čtenářů a o 14,6 % nižší u počtu čtenářů do 15 let.
Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Čtenáři měli v knihovnách v kraji v roce 2023 k dispozici 8,7 mil. knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 4,1 mil. výpůjček, jejich počet se v porovnání s roky 2020 a 2021 opět pomalu navyšuje. Registrovaný čtenář si v roce 2023 vypůjčil v průměru 28 knih. Průměrný počet registrovaných čtenářů připadajících na jednu knihovnu včetně poboček byl až do roku 2018 vcelku stálý, po mírném nárůstu čtenářů v roce 2019 následoval pokles, který dosáhl minima v roce 2021 (180 čtenářů na knihovnu). V průběhu roku 2023 bylo registrováno na knihovnu průměrně 211 čtenářů.
Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2014 až 2023
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
V roce 2023 na jednu knihovnu v Jihomoravském kraji připadalo 1 770 obyvatel, počet registrovaných čtenářů tvořil 11,9 % středního stavu obyvatel. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém kraji (8,0 %), nejvyšší v hl. m. Praze (15,0 %). Podíl registrovaných čtenářů na celkovém počtu obyvatel v Jihomoravském kraji byl spolu s Plzeňským krajem 6. nejvyšší.
Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2023
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Nejvyšší počet knihoven vč. poboček byl v roce 2023 sice evidován ve Středočeském kraji (772), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v hl. m. Praze (206,5 tis. osob). V Praze také v průměru připadlo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 221). Nejaktivnější čtenáři byli ve Zlínském kraji, v průměru zde ročně na jednoho čtenáře připadlo 42 výpůjček.
Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2023
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače s připojením k internetu. V jihomoravských knihovnách bylo v roce 2023 celkem 1 052 počítačů připojených na internet. Počet počítačů v knihovnách se v posledních letech postupně snižuje, neboť o tyto služby klesá zájem. V roce 2023 bylo v kraji evidováno 280,0 tis. návštěvníků knihoven využívajících jejich internet, což oproti roku 2019 obnáší 21,9% pokles. V mezikrajském srovnání byl počet počítačů v knihovnách s připojením na internet nejvyšší, počet návštěvníků knihoven využívajících internet v knihovně v roce 2023 byl mezi kraji 2. nejvyšší.
Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2023
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Památkové objekty v Jihomoravském kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné
Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturně výchovným využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou.
V Jihomoravském kraji k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné namátkou patří hrady Bítov, Janův Hrad, Nový Hrad u Adamova, Pernštejn, Špilberk, Veveří; zříceniny hradu Boskovice, Cornštejn, Nový Hrádek u Lukova; zámky Boskovice, Bučovice, Kunštát na Moravě, zámek Lednice se 4 objekty, Lysice, Milotice, Oslavany, Rájec nad Svitavou, Rosice, Slavkov u Brna, Uherčice, zámek Valtice se 3 objekty, Velké Opatovice, Vranov nad Dyjí; kláštery v Dolních Kounicích, Předklášteří, Rajhradě; mlýny Rudice, Veverská Bítýška, Klobouky u Brna, Ruprechtov; věže Vlkova nebo Radniční ve Znojmě.
Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Do roku 2019 památkové objekty v Jihomoravském kraji navštívilo každoročně více než milion osob. Po výrazném propadu návštěvnosti v období „covidových“ let, kdy památky navštívilo v průměru 946,2 tis. osob, překročila v následujících letech návštěvnost opět milionovou hranici. V areálu památek jsou pořádány i kulturní akce, v roce 2023 jich bylo více než 400 s účastí téměř 373 tis. návštěvníků.
Muzea a galerie v Jihomoravském kraji
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2023 veřejnosti k dispozici 36 muzeí a památníků, 2 galerie a 42 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno shlédnout 232 expozic a 357 výstav, které navštívilo téměř 1,3 mil. návštěvníků.
Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Poznámka:
V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.
Kontakt:
Ing. Jitka Hortová
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 115
E: jitka.hortova@csu.gov.cz