Cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2025

Na konci roku 2025 žilo v Jihomoravském kraji 112,9 tis. cizinců, meziročně o 2,8 tis. více, přičemž nejvíce jich bylo soustředěno v Brně‑městě. Největší skupiny tvořili Ukrajinci (54,1 %), následovaní Slováky a Vietnamci. Podíl žen tvořil 47,8 % a meziročně poklesl o 1,2 procentního bodu. Přibližně čtvrtina cizinců byla ze zemí EU.

Podle předběžných výsledků zveřejněných Ředitelstvím služby cizinecké policie žilo k 31. 12. 2025 v Jihomoravském kraji 112 871 cizinců, včetně osob s platným azylem na území Česka. Meziročně se počet cizinců v kraji zvýšil o 2 837 osob, podíl na obyvatelstvu vzrostl o 0,2 procentního bodu na 9,2 % (přepočteno na střední stav obyvatel kraje zjištěný za 1. až 3. čtvrtletí 2025).

Tab. 1 Počet cizinců v Jihomoravském kraji¹⁾
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Graf 1 Počet cizinců a jejich podíl na počtu obyvatel v Jihomoravském kraji¹⁾

Mezi cizinci bylo 58 940 mužů a 53 931 žen. V roce 2010 byl podíl žen v kraji 39,9 %, v následujících letech se víceméně zvyšoval až v roce 2022 vlivem války na Ukrajině dosáhl 51,0 %. Rok 2025 zaznamenal v meziročním srovnání pokles podílu žen o 1,2 procentního bodu na hodnotu 47,8 %.

Graf 2 Cizinci v Jihomoravském kraji podle pohlaví¹⁾

Téměř třetina cizinců v Jihomoravském kraji (resp. 30,6 %, tj. 34 525 osob) pobývala na základě trvalého pobytu. Zbývajících 69,4 % cizinců (78 346 osob) zde žilo na základě některého z přechodných typů pobytu (občané tzv. třetích zemí s dlouhodobými vízy, dlouhodobým pobytem či udělenou dočasnou ochranou a občané EU a jejich rodinní příslušníci s registrovaným přechodným pobytem).

Z okresů Jihomoravského kraje žilo nejvíce cizinců v Brně‑městě (68 208), kde byl zároveň nejvyšší počet cizinců s trvalým pobytem (19 041 osob). Podíl cizinců žijících v Brně na krajském celku přesáhl 60% hranici již v roce 2013 a nad touto hodnotou se udržel až do roku 2021, kdy dosáhl svého maxima 64,6 %. V roce 2025 tento podíl mírně poklesl na hodnotu 60,4 %. Nejméně cizinců bylo na konci roku 2025 evidováno v okrese Vyškov, a to 5 057 osob.

V Česku žilo na konci roku 2025 podle předběžných výsledků 1 131,2 tis. cizinců (včetně azylantů), kteří tvořili 10,4 % (přepočteno na střední stav obyvatel zjištěný za 1. až 3. čtvrtletí 2025). Nejvíce cizinců (32,4 % z republikového celku) žilo v hlavním městě Praze a nejméně ve Zlínském kraji (2,4 % celku). Počet cizinců v Česku se meziročně zvýšil o 37,1 tis. osob (o 3,4 %), což se projevilo ve všech krajích Česka. K nejvyššímu růstu došlo v Olomouckém kraji (o 5,9 %) a naopak nejnižší růst byl zaznamenán v Kraji Vysočina (o 0,3 %). Každý desátý cizinec žil v Jihomoravském kraji, jejich počet byl v mezikrajském srovnání 3. nejvyšší.

Tab. 2 Cizinci v okresech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2025¹⁾
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

V členění podle státního občanství bylo mezi cizinci v kraji na konci roku 2025 nejvíce osob z Ukrajiny (61 062) a tvořily 54,1 % z celkového počtu cizinců. Ze Slovenska bylo 18 771 osob (tj. 16,6 % z celkového počtu) a z Vietnamu 5 230 osob (tj. 4,6 % z celku). Z celkového počtu cizinců byla téměř čtvrtina osob ze zemí Evropské unie (24,1 %). Mezi další nejpočetnější státní občanství v kraji patřili občané z Ruska, Indie, Filipín, Rumunska, Maďarska a Bulharska, jejichž počet v každém případě přesáhl jeden tisíc osob.

V jednotlivých okresech Jihomoravského kraje bylo pořadí nejčastějších státních občanství obdobné – na prvních třech místech se obvykle umístila Ukrajina, Slovensko a Vietnam. Výjimkou byl okres Blansko, kde se na třetí příčce nacházeli občané Mongolska. Podíl občanů z EU v jednotlivých okresech kraje se pohyboval od 19,5 % v okrese Blansko až po 33,9 % v okrese Hodonín.

Tab. 3 Cizinci podle státního občanství v okresech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2025¹⁾
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Kontakt:

Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz