Chov hospodářských zvířat v Jihomoravském kraji v roce 2025

Ke konci roku 2025 se v Jihomoravském kraji zvýšily stavy drůbeže, prasat i skotu, což se pozitivně projevilo i v nárůstu produkce jatečného masa. V kraji bylo vyrobeno více mléka a vyprodukováno více konzumních vajec, jejich množství je však v komparaci s rokem 2020 méně než třetinové.

Chov drůbeže

Stavy drůbeže v Jihomoravském kraji k poslednímu dni v roce 2025 představovaly 4 138,7 tis. kusů, což je o 528,8 tis. kusů více než na konci roku 2024. V mezikrajském porovnání je tak Jihomoravský kraj v chovu drůbeže na druhém místě za krajem Středočeským. Podíl stavu drůbeže v Jihomoravském kraji na republikovém celku vzrostl ze 14,0 % v roce 2024 na loňských 17,6 %. Podíl nosnic na celkovém počtu drůbeže k poslednímu dni loňského roku představoval 2,7 % s poklesem o 0,5 procentního bodu proti roku 2024.

K 31. 12. 2025 klesl počet nosnic v kraji oproti předchozímu období o 3,8 %. Průměrné stavy nosnic však v roce 2025 představovaly 135,6 tis. kusů a proti roku 2024 to bylo o 8,8 tis. kusů více. Tato skutečnost se promítla do produkce konzumních vajec, kde byl zaznamenán 7,6% nárůst na celkem 40,5 mil. ks. Oproti roku 2020 se však jedná pouze o méně než třetinovou produkci vajec v kraji. Celková snáška konzumních vajec v Česku, která v roce 2025 představovala 1 614,8 mil. kusů, zaznamenala meziroční nárůst o 5,6 % a držela se zhruba úrovně roku 2020. Největším producentem s 27,8% podílem na republikovém celku byl Středočeský kraj.

Tab. 1 Výsledky chovu drůbeže v Jihomoravském kraji

Graf 1 Výroba jatečné drůbeže a stavy drůbeže podle krajů

V mezikrajském porovnání se průměrná snáška konzumních vajec připadající na nosnici v roce 2025 pohybovala od 171,5 kusu v Libereckém kraji do 320,0 kusu v kraji Plzeňském. V Jihomoravském kraji byla hodnota tohoto ukazatele 298,7 kusu, což je mezi kraji sedmý nejvyšší počet.

Jihomoravský kraj byl v roce 2025, stejně jako v období předchozím, největším producentem jatečné drůbeže v Česku. Vyrobilo se zde 59,9 tis. tun jatečné drůbeže v živé hmotnosti, a to je více než pětina republikového celku (259,3 tis. tun). Meziročně pak došlo v kraji ke 2,2% nárůstu produkce.

Chov prasat

V Jihomoravském kraji se ke konci sledovaného období rozšířily chovy prasat ze 113,5 tis. kusů v roce 2024 na 143,1 tis. kusů v roce 2025, to je nárůst o 26,1 %. Největší podíl na celkovém zvýšení tvořila kategorie selat. V mezikrajském porovnání podle velikosti chovů prasat se Jihomoravský kraj zařadil na čtvrtou nejvyšší příčku a tvoří 9,9% podíl na celkovém chovu v Česku.

V roce 2025 představovaly průměrné stavy prasnic v kraji 7,2 tis. kusů s meziročním nárůstem o 26,4 %. Počet narozených selat se zvýšil, a to z 175,3 tis. kusů v roce 2024 na 243,3 tis. kusů v roce 2025. Na jednu prasnici připadalo 33,9 narozených selat. Podíl uhynulých selat z počtu narozených se meziročně snížil a činil 9,3 %. Loni bylo v Jihomoravském kraji odchováno 220,7 tis. selat, čímž byla skutečnost roku 2024 překročena o 40,7 %. Počet odchovaných selat na prasnici představoval 30,7 selete, republikový průměr byl 32,3 selete.

Výroba jatečných prasat v živé hmotnosti v Jihomoravském kraji, která v roce 2024 činila 28,1 tis. tun, vzrostla oproti minulému období o 6,5 %. Největším producentem jatečných prasat v Česku byl Středočeský kraj s podílem na republikovém celku 23,4 %. Jihomoravský kraj, který byl na čtvrtém místě, tvořil 10,2 % republikového celku.

Tab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji

Graf 2 Výroba jatečných prasat a stavy prasat podle krajů

Chov skotu

Dle předběžných dat dosáhly počty skotu v Jihomoravském kraji k poslednímu dni v roce 2025 75,3 tis. kusů, což je meziročně o jednu desetinu více. Ve struktuře podle věkových kategorií skotu tvořil největší část skot starší 2 let (38,8 %), skot od 1 roku do 2 let se na celku podílel 23,5 %, skot nad 6 měsíců až do 1 roku 20,6 % a skot ve věkové kategorii do 6 měsíců 17,0 %.

Tab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském kraji

Průměrné stavy krav v Jihomoravském kraji v roce 2025 představovaly 26,7 tis. kusů. Průměrná denní dojivost v roce 2025 byla v kraji 27,95 litru, což je o 1,03 litru více než v minulém období. Výroba mléka se meziročně zvýšila o 8,2 % na 240,2 mil. litrů a v mezikrajském porovnání je na sedmém místě. Nejvíce mléka bylo vyrobeno v Kraji Vysočina (679,4 mil. litrů).

V průběhu roku 2025 se v Jihomoravském kraji narodilo 28,7 tis. telat. Počet uhynulých telat do 3 měsíců od narození v Jihomoravském kraji činil 1,4 tis. kusů. Procento úhynu telat z počtu narozených tak představuje 4,9 %, což je o 0,5 procentního bodu více než v roce 2024.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2025 vyrobeno 12,2 tis. tun jatečného skotu v živé hmotnosti s meziročním téměř pětinovým nárůstem. Produkce jatečného skotu v Jihomoravském kraji představuje 6,6 % republikového celku. Průměrná živá hmotnost poraženého kusu činila 584,7 kg.

Graf 3 Výroba jatečného skotu a výroba mléka podle krajů

Kontakt:

Bc. Zuzana Švehlíková
Krajská správa ČSÚ v Brně
M: 797 873 962
E: zuzana.svehlikova@csu.gov.cz