Blansko je nejseverněji položený okres v rámci Jihomoravského kraje, který je obklopen dalšími pěti okresy – Brno-venkov, Vyškov, Svitavy, Žďár nad Sázavou a Prostějov. Členitý povrch okresu charakterizují nejlépe vrchoviny. Přes celé území se od severu k jihu táhne Boskovická brázda, která od sebe odděluje Hornosvrateckou a Drahanskou vrchovinu, což jsou útvary patřící do Brněnské vrchoviny. Z hlediska regionálního členění reliéfu se směrem od Brna do okolí Sloupu a Holštejna táhne 3 až 5 kilometrů široký pruh silně zvrásněných devonských vápenců – Moravský kras. Tato chráněná krajinná oblast patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na ploše necelých 100 km2 se zde vyvinuly povrchové i podzemní krasové jevy, díky nimž se stal Moravský kras nejnavštěvovanější turistickou lokalitou celého okresu. Okresem protékají dvě řeky – Svitava a Punkva. Punkva je ponorná řeka a je zajímavá tím, že je nejdelší podzemní řekou v ČR s délkou 29 km.
Nejvýše položenou obcí okresu je Benešov s nadmořskou výškou 673 metrů, nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 727 metrů jsou Skály na rozhraní okresu Blansko a Prostějov. Naopak nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova s nadmořskou výškou 248 metrů. Právě řeka Svitava dominuje svou velikostí vodstvu okresu, tok řeky území okresu protíná od severu k jihu. V obci Jedovnice jsou pak dva největší rybníky okresu – rybník Olšovec s plochou 42 hektarů a rybník Budkovan s plochou 11 hektarů.
Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) se rozlohou 862 km2 okres Blansko řadí k nejmenším okresům Jihomoravského kraje, menší je jen okres Brno-město. Téměř polovinu výměry okresu tvoří zemědělská půda, z nezemědělské půdy zaujímají lesy plochu více než 37 tis. hektarů. Také počet obyvatel je mezi okresy Jihomoravského kraje druhý nejnižší po okresu Vyškov.
Administrativně se okres Blansko člení na 116 obcí. Statut města má 8 obcí – jsou to Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice.
Na území okresu působí dvě obce s rozšířenou působností (ORP) – Blansko a Boskovice (obce 3. stupně). Podle správního území těchto dvou obcí, které bylo menší než bývalý okres, byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 14 obcí tak přešlo do okresu Brno-venkov. Příslušnost k okresu tedy změnilo 13 obcí spadající pod ORP Tišnov a 1 obec spadající pod ORP Šlapanice.
Z hlediska cestovního ruchu je okres atraktivní oblastí pro tuzemské i zahraniční návštěvníky, je zde nespočet kulturních památek a přírodních krás. Nejzajímavější reliéfovou i krajinnou jednotkou blanenského okresu je již vzpomínaný Moravský kras, který byl v roce 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Nejatraktivnější jsou zpřístupněné Punkevní jeskyně s propastí Macocha, dosahující hloubky 138 m, dále jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně a Sloupsko-šošůvské jeskyně.
K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční zámek v Blansku, dále empírový zámek v Boskovicích, renesanční a raně barokní zámek v Kunštátě, renesanční zámek v Lysicích. Umělecky hodnotné jsou sakrální památky, např. barokní poutní kostel ve Křtinách, k technickým památkám patří větrné mlýny holandského typu v Rudici, Ostrově u Macochy nebo v Petrovicích.
Okres Brno-město tvoří statutární město Brno, které je druhým největším městem České republiky, zároveň je centrem Moravy, jedné z historických zemí Koruny české. Na území města Brna žije téměř třetina obyvatel celého Jihomoravského kraje.
Jméno dala městu osada, dnešní Staré Brno, která kolem roku 1000 vznikla u brodu přes řeku Svratku. Od 11. století zde stál hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V roce 1243 udělil český král Václav I. městu tzv. větší a menší privilegium, které se stalo právní oporou pro jeho rozvoj. Město se ohradilo hradbami s pěti městskými branami – Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou. Již ve 14. století bylo Brno sídlem moravských markrabat a moravských zemských sněmů. Tehdy mělo asi 1 000 domů a 11 000 obyvatel a prožívalo svůj rozkvět.
Díky své výhodné poloze se Brno stalo v průběhu staletí důležitou křižovatkou obchodních cest. V 18. století dochází k rozvoji průmyslu a obchodu. Soustřeďuje se zde především textilní průmysl, v němž pracovalo v té době kolem 10 000 lidí. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město postupně ztrácí charakter pevnosti. Bourají se hradby a roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tisíc. Je zavedeno plynové osvětlení, pouliční dráha, v roce 1839 přijíždí do Brna první vlak. Jsou zakládána gymnázia, reálky i vysoké školy, nejprve německé a posléze i české. V 19. století vzrostl význam strojírenství a v průběhu 20. století se začíná rozvíjet i dřevařský, nábytkářský, papírenský, potravinářský a chemický průmysl. Město se stalo nejen střediskem průmyslu a obchodu, školství a kultury, ale také i přirozeným administrativním centrem Jižní Moravy.
Město Brno je ze tří stran obklopeno zalesněnými kopci, na jihu přechází do rozsáhlé jihomoravské nížiny. Ze severozápadu je chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny, na severovýchodě se rozkládá Moravský kras. Brno leží na ploše 230 km2 v nadmořské výšce od 190 do 425 m. Městem protékají dvě řeky – Svitava a Svratka. Na severozápadě města vytváří řeka Svratka velmi významnou rekreační nádrž – Brněnskou přehradu. Na území okresu se nachází několik chráněných území, která jsou vyhlášena za přírodní památku nebo přírodní rezervaci. Je to např. Červený kopec v katastru Brno-Bohunice a Stránská skála v katastru Brno-Slatina, dále 2 přírodní parky – Podkomorské lesy a Baba. Díky své poloze má Brno příjemné klimatické podmínky.
Z územně správního pohledu se statutární město Brno člení na 29 městských částí. Největší co do počtu obyvatel je městská část Brno-střed, nejmenší městská část Brno-Ořešín. Rozloha města se na současný stav zvětšovala postupným připojováním předměstských obcí. V roce 1919 vzniklo tzv. Velké Brno připojením 23 předměstských obcí, v roce 1944 byla k Brnu připojena Líšeň, v roce 1960 Bystrc, v letech 1961 až 1980 bylo připojeno dalších 11 obcí. Městské části v dnešní podobě vznikly v roce 1990.
Brno patří k nejstarším průmyslovým střediskům ve střední Evropě. Je tradičním obchodním a společenským centrem Jihomoravského kraje i centrem veletržní a kongresové turistiky. Nejvýznamnější akce se odehrávají v areálu brněnského výstaviště, kde akciová společnost Veletrhy Brno každoročně pořádá tematicky zaměřené veletrhy a výstavy, většinou s mezinárodní účastí.
Brno je druhým největším centrem vzdělávání v České republice a také krajským zdravotnickým centrem. Město má rozsáhlé ubytovací, nákupní a stravovací možnosti. Ubytování nabízí hustá síť hotelů, motelů, penzionů a ubytoven a další soukromá a sezónní zařízení. Široký sortiment zboží nabízí řada supermarketů, hypermarketů a obchodních domů.
Okres Brno-venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás obklopující ze všech stran město Brno. Nejstarší osídlení okresu je doloženo nálezy z mladší doby kamenné u Šlapanic a Bílovic nad Svitavou, z doby bronzové v okolí Rebešovic, Deblína a Bratčic. Zbytky několika hradů a hradišť po starobylých středověkých sídlech se dochovaly v okolí Tetčic (hradisko Bučín), Čučic a Ketkovic (Ketkovický hrad Levnov), Ivančic (Réna – jevišovická kultura) a Pozořic (hrad Vildenberk).
Okres leží na rozhraní jihomoravských úvalů a prvních kopců Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Hraničí se sedmi okresy: na severozápadě s okresem Žďár nad Sázavou, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav, na jihozápadě s okresem Znojmo, na západě s okresem Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno-město.
Rozložením okresu v krajině jsou dány jeho přírodní podmínky. Nejnižší nadmořská výška je přibližně 180 metrů na jihu okresu (oblast Přísnotice, Unkovice), na severu a severozápadě okresu naopak přesahuje až 550 metrů (Babí lom 563 m n. m., oblast Tišnovsko, Deblín, Zbraslav). Převážná část okresu leží v nadmořské výšce od 250 do 450 metrů.
Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) celková plocha okresu Brno-venkov dosáhla 1 499 km2. Jeho severní částí protékají dvě velké řeky Svratka a Svitava a po jejich soutoku pokračují jako řeka Svratka jižní částí okresu. K dalším významnějším vodním zdrojům patří řeka Jihlava, do které se u Ivančic zprava vlévá Rokytná a zleva Oslava. Na území okresu leží několik přírodních parků (např. Bobrava, Říčky, Údolí Bílého potoka) a maloplošných chráněných území, z nichž nejvýznamnější je jižní část CHKO Moravský kras o rozloze 920 ha (jeskyně Švédův stůl, Pekárna a Ochozská). Svým přírodním bohatstvím, množstvím lesů, členitostí i rozmanitostí krajinných prvků je okres Brno-venkov vyhledávanou oázou klidu, odpočinku a rekreace.
Od 1. 1. 2005 podle zákona o změně hranic krajů přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina. Jde o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč, které se staly obcemi okresu Brno-venkov. V rámci sladění hranic okresů s hranicemi správních území obcí s rozšířenou působností k 1. 1. 2007 se počet zvýšil o dalších 25 obcí – 14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Počet obcí okresu se tak zvýšil z původních 137 obcí na 187 obcí, 14 z nich má statut města (Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Pohořelice, Rajhrad, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Újezd u Brna, Veverská Bítýška, Zbýšov a Židlochovice), 10 obcí má statut městyse (Deblín, Doubravník, Drásov, Lomnice, Medlov, Nedvědice, Nosislav, Ostrovačice, Pozořice a Troskotovice). Okres Brno-venkov nemá vlastní okresní město. K nejmladším městům patří Veverská Bítýška, která statut města obdržela v srpnu 2018.
Počet obyvatel je v okrese Brno-venkov ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje po Brně-městě druhý nejvyšší a postupně se zvyšuje. Významnou roli sehrávají přistěhovalí z okresu Brno-město, využívají dobré podmínky pro výstavbu domů a bytů v klidném prostředí obcí okresu Brno-venkov s relativně dobrým dopravním napojením na Brno. Nejvíce obyvatel má město Kuřim, druhým největším městem okresu jsou Ivančice. Vznikly na místě pravěkých sídlišť a první zmínky o nich pochází z 11. století. Město bylo střediskem husitského revolučního hnutí v okolí Brna. Byla zde založena bratrská tiskárna a pravděpodobně v roce 1578 zahájen tisk Bible Kralické.
Podle územní struktury platné od 1. ledna 2003 jsou jednotlivé obce okresu seskupeny do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V okrese Brno-venkov jsou sídla ORP v souladu se změnami k 1. 1. 2007 rozmístěna ve městech Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Správní území těchto obcí nyní odpovídá území okresu. Správní obvod Ivančice má rozlohu 173 km2 a 17 obcí, správní obvod Kuřim má rozlohu 77 km2 a 10 obcí, správní obvod Pohořelice má rozlohu 195 km2 a 13 obcí, správní obvod Rosice má rozlohu 174 km2 a 24 obcí, správní obvod Šlapanice má rozlohu 343 km2 a 40 obcí, správní obvod Tišnov má rozlohu 342 km2 a 59 obcí a správní obvod Židlochovice má rozlohu 194 km2 a 24 obcí.
Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Je to kraj lužních lesů, sněhobílých skal, vinic a polí, kraj bohaté historie, četných památek, lidových tradic, region dvou světových unikátů chráněných UNESCO. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov.
Převážně nížinaté území okresu se rozkládá v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko-svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava a Svratka. Středomoravské Karpaty jsou tvořeny útvary Dunajovických kopců, Pavlovských vrchů, Pouzdřanských kopců, Šakvického vrchu, Staré hory, Hustopečské brány, Zaječického kopce a Kloboucké pahorkatiny. Dominantou tohoto území je vyvýšenina Pálavských vrchů. Na území okresu se rozkládá národní přírodní rezervace Lednické rybníky – soustava rybníků trvale využívaných k chovu ryb s celkovou rozlohou přes 1 000 ha. Mezi největší rybníky patří Nesyt, Novoveský, Vrkoč, Apollo a Hlohovecký. Ráz krajiny výrazně ovlivnilo vybudování soustavy vodních děl Nové Mlýny pod Pavlovskými vrchy s celkovou rozlohou vodní plochy 3 232 ha. Právě Lednické rybníky, Jaroslavické rybníky, prostřední (Věstonická) novomlýnská nádrž nebo lužní lesy v oblasti soutoku Dyje a Moravy patří mezi nejvýznamnější lokality pro hnízdění vodního ptactva. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrch Děvín v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 metrů a nejníže položeným bodem je soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 metry nadmořské výšky.
Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) má okres Břeclav rozlohu 1 038 km2. Díky velmi příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Zemědělská půda má výměru přes 68 tisíc hektarů. Současný trend zemědělství směřoval k obnově vinic, které se pěstují na výměře 9,7 tisíc ha. Okres ležící v teplé klimatické oblasti patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy.
Administrativně se okres Břeclav po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Celkem 58 obcí má pouze jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a město Břeclav má tři části. Celkem 9 obcí má statut města – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Další 4 obce (Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice) mají statut městyse. K nejmladším městům patří Lanžhot a Velké Bílovice, které statut města obdržela v roce 2001.
Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, na území okresu Břeclav působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 7 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov (Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Vlasatice a Vranovice). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2, patří sem 18 obcí, následuje správní obvod Hustopeče s rozlohou 355 km2 a 28 obcemi, správní obvod Mikulov má rozlohu 244 km2 a 17 obcí. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Hustopeče jsou 2 pověřené obecní úřady (POU) – Klobouky u Brna (obec 2. stupně) a Hustopeče.
V okrese Břeclav žije téměř 115 tisíc obyvatel, což je srovnatelný počet s okresem Znojmo, nižší počty obyvatel v Jihomoravském kraji mají okresy Vyškov a Blansko.
Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Díky příhodným přírodním podmínkám se dlouhodobý vývoj území podřizoval zejména zemědělskému využití.
Z geologického hlediska je pro okres charakteristický členitý terén. Severní část Hodonínska tvoří listnaté lesy Ždánického lesa a Chřibů, jižní část lemují hřebeny Bílých Karpat, které byly pro své mimořádné bohatství rostlinných i živočišných druhů v roce 1980 vyhlášeny na ploše 715 km2 chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Středem území prochází úrodný Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška okresu je 263 metrů. Nejníže položený bod (159,5 m n. m.) leží u obce Mikulčice, v místě, kde řeka Morava opouští území okresu. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území okresu na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m).
Zemědělská půda tvoří přibližně 62 % z celkové plochy okresu. Nejkvalitnější jsou plochy v nivě řeky Moravy, v západní a severovýchodní části okresu, kde mohou zemědělci plně využít výhodné klimatické, terénní i půdní podmínky. Území okresu Hodonín náleží jako téměř celá Morava k povodí řeky Moravy, ze kterého lze vyčlenit tři dílčí povodí řek Moravy, Dyje a Myjavy. Z hlediska podnebí leží okres v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky.
Na území okresu se nachází četná ložiska ropy a plynu, jejichž těžba se soustředí především na severní okraj území do okolí Ždánic a Uhřic. Významná jsou ložiska lignitu v okolí Hodonína, Dubňan a Šardic. Nesporné jsou také zásoby cihlářských surovin v okolí Hodonína, Kyjova a Velké nad Veličkou, štěrkopísků v okolí Vracova, Bzence a Strážnice. Perspektivu skýtá i daleko větší využití minerálních vod k dalším léčebným účelům.
Administrativně se okres Hodonín člení po narovnání hranic k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Celkem 8 obcí má statut města (Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice). Počtem obyvatel je okres Hodonín po brněnských okresech v kraji 3. největší.
K 1. 1. 2003 vstoupilo v platnost nové územně správní uspořádání. Na území okresu Hodonín působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou (obce 3. stupně). Od počátku roku 2007 bylo zesouladěno území okresu s územími správních obvodů ORP a k okresu Hodonín tak přibyla jedna obec z okresu Vyškov (Mouchnice v ORP Kyjov). ORP Kyjov má také největší rozlohu (470 km2) a spadá pod něj nejvíce obcí – 42, následuje ORP Veselí nad Moravou s rozlohou 343 km2 a 22 obcemi. V obvodu ORP Hodonín 18 obcí rozlohou zaujímá 286 km2. K nižšímu správnímu uspořádání – v rámci ORP Kyjov jsou 3 pověřené obecní úřady (POÚ) – Bzenec, Ždánice (obce 2. stupně) a Kyjov, v rámci ORP Veselí nad Moravou jsou také 3 POU - Strážnice, Velká nad Veličkou (obce 2. stupně) a Veselí nad Moravou.
Zánik, popřípadě různé transformace velkých průmyslových podniků, které v minulosti patřily k hlavním zaměstnavatelům obyvatel okresu Hodonín, se plně projevily ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva. Ani vznik převážně menších podniků, ať už v průmyslové nebo zemědělské sféře, neměl vliv na zlepšení zaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob je z dlouhodobého hlediska v meziokresním srovnání jedním z nejvyšších v České republice.
Hodonínsko patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy. Mobilitu obyvatelstva a dopravu vůbec zajišťuje ve směru severovýchod – jihozápad železnice Přerov – Břeclav a téměř souběžná silnice. Ve směru západ – východ komunikace Znojmo – Kyjov – Veselí nad Moravou – Nové Město nad Váhom a ve směru na severozápad komunikace Hodonín – Čejč – Brno.
Okres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje. Sousedí se šesti okresy, východním sousedem je okres Kroměříž, který je součástí kraje Zlínského, na severu a severovýchodě se rozkládá okres Prostějov z Olomouckého kraje. Následují 4 okresy Jihomoravského kraje, na západě sousedí s okresem Brno-venkov, na severozápadě s územím okresu Blansko, jižní hranice odděluje okres Vyškov od území okresů Hodonín a Břeclav. Nejdále na sever sahá katastrální území obce Nové Sady, na východ katastr obce Kožušice, na jih Bošovice a na západ Hostěrádky-Rešov.
Vyškovsko leží na rozhraní dvou horských systémů – Českého masívu a Karpat, geologická hranice mezi nimi jde Vyškovským úvalem, geograficky pak Vyškovskou bránou. Severozápadně od této hranice leží Drahanská vrchovina prvohorního stáří (na území okresu zasahuje Konická vrchovina, která je její součástí), jež je na okrajích rozlámaná v četná údolí, např. Rakovecké údolí, údolí Malé a Velké Hané. Na jihovýchodní straně běží hranice okresu po hřebenech Ždánického lesa, podél Chřibů a napříč Litenčickou pahorkatinou a Orlovickou vrchovinou, jejímž pokračováním je řada kopců, které jdou středem území okresu.
Nejvýše položenou obcí okresu je na Drahanské vrchovině ležící obec Nové Sady s nadmořskou výškou 586 metrů. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 metrů je vrch Kojál u obce Krásensko a právě zde je umístěn televizní vysílač. Naopak nejnižším místem okresu je území u obce Šaratice se 197 metry nad mořem.
Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) a po úpravě hranic vojenského újezdu Březina k 1. 1. 2016 patří okres Vyškov rozlohou 869 km2 k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je pouze okres Brno-město (230 km2) a okres Blansko (862 km2). Více než polovinu výměry území okresu tvoří zemědělská půda.
Administrativně se okres Vyškov člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Celkem 63 obcí má jednu část obce, 17 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Vyškov má dokonce 14 částí obce. Pouze 5 obcí má statut města (Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna a Vyškov), tři obce mají statut městyse (Brankovice, Hvězdlice, Švábenice).
Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Vyškov působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) – Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly od počátku roku 2007 narovnány hranice okresu, tím tedy obec Mouchnice, která nyní patří pod ORP Kyjov, přešla do okresu Hodonín. Správní obvod Vyškova má největší rozlohu – 540 km2, patří sem 42 obcí, následují Bučovice s rozlohou 171 km2, patří sem 20 obcí. Správní obvod Slavkova u Brna má rozlohu 158 km2 a 18 obcí. K nižšímu správnímu členění: Bučovice a Slavkov u Brna plní zároveň i funkci pověřeného obecního úřadu (POU), v rámci ORP Vyškov jsou celkem 3 POU – Ivanovice na Hané, Rousínov (obce 2. stupně) a Vyškov, navíc Vojenský újezd Březina.
Počet obyvatel je v okrese Vyškov ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje nejnižší. V rámci kraje má okres nejnižší podíl nezaměstnaných.
Okres Znojmo patří rozlohou 1590 km2 mezi největší okresy České republiky. Základní podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice, současná podoba byla upravena k 1. 1. 2007 zesouladěním hranic okresu se správním územím obcí s rozšířenou působností. Severním sousedem okresu Znojmo je okres Brno-venkov a východním okres Břeclav, na severozápadě okres Třebíč z kraje Vysočina, krátkou hranici má na západě i s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje. V délce 105 km sousedí svou jižní hranicí s Rakouskem.
Území okresu patří ke dvěma geomorfologickým celkům. Na západní polovině okresu je to Český masiv a ve východní polovině Karpatská soustava. Rozhraní mezi těmito dvěma soustavami probíhá z Rakouska přibližně přes obec Šatov, Znojmo k Moravskému Krumlovu. Rozdílná geologická stavba každého celku se odráží i v morfologii krajiny. Část západní je charakterizována výběžky a pahorky předhůří Českomoravské vrchoviny a je tvořena převážně krystalickými horninami vzniklými v prvohorách. Naopak ve východní části okresu jsou zastoupeny sedimentální horniny třetihorního moře, které vytvářejí nížinu Jaroslavické tabule. Toto geologické podloží dalo vzniknout dvěma základním druhům půd, v západní části okresu jsou to hnědozemě, ve východní černozemě a nivní půdy.
Nejvýše položeným místem okresu je Suchá hora u Zblovic, jejíž vrchol je 521 metrů nad mořem. Nejnižší místo okresu je 175 metrů nad mořem a nachází se na soutoku Dyje a Jevišovky. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak nejvýznamnější řekou okresu. Na jejím horním toku byla ve třicátých letech minulého století vybudována Vranovská údolní nádrž. Tato slouží nejen jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč, ale kromě výroby elektrické energie také vyrovnává i průtok na střední části toku. Postupem doby se tato přehrada stala také hlavním letním rekreačním centrem. V roce 1966 byla na okraji Znojma na řece Dyji vybudována vodní nádrž, která je významnou zásobárnou vody pro město. Vůbec nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě se od roku 1896 nachází na řece Jevišovce. Výrovická nádrž, která byla vybudována jako závlahová, postupem času začala sloužit také k rekreaci.
Administrativně se okres Znojmo po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obcí. Celkem 130 obcí má pouze jednu část obce, 14 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Znojmo má 9 částí obce. Celkem 5 obcí má statut města – jsou to Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo a nejmladším městem jsou Jevišovice (únor 2007). Statut městyse má 13 obcí – Běhařovice, Blížkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Šatov, Štítary, Vémyslice, Višňové, a Vranov nad Dyjí.
Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Znojmo působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) – Moravský Krumlov a Znojmo (obce 3. stupně). Podle správního území těchto dvou obcí byly narovnány od 1. 1. 2007 hranice okresu, území okresu se zmenšilo o 4 obce – Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice spadající pod ORP Pohořelice nyní patří do okresu Brno-venkov. Správní obvod Znojmo má rozlohu 1 243 km2, patří sem 111 obcí, správní obvod Moravský Krumlov má rozlohu 348 km2 a 33 obcí. K nižšímu správnímu členění – v rámci ORP Znojmo jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) – Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí (obce 2. stupně) a Znojmo, v rámci ORP Moravský Krumlov jsou 2 POU – Miroslav (obec 2. stupně) a Moravský Krumlov.