Charakteristika okresu Hodonín

Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km² zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Díky příhodným přírodním podmínkám se dlouhodobý vývoj území podřizoval zejména zemědělskému využití.

Z geologického hlediska je pro okres charakteristický členitý terén. Severní část Hodonínska tvoří listnaté lesy Ždánického lesa a Chřibů, jižní část lemují hřebeny Bílých Karpat, které byly pro své mimořádné bohatství rostlinných i živočišných druhů v roce 1980 vyhlášeny na ploše 715 km² chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Středem území prochází úrodný Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška okresu je 263 metrů. Nejníže položený bod (159,5 m n. m.) leží u obce Mikulčice, v místě, kde řeka Morava opouští území okresu. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území okresu na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m).

Zemědělská půda tvoří přibližně 62 % z celkové plochy okresu. Nejkvalitnější jsou plochy v nivě řeky Moravy, v západní a severovýchodní části okresu, kde mohou zemědělci plně využít výhodné klimatické, terénní i půdní podmínky. Území okresu Hodonín náleží jako téměř celá Morava k povodí řeky Moravy, ze kterého lze vyčlenit tři dílčí povodí řek Moravy, Dyje a Myjavy. Z hlediska podnebí leží okres v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky.

Na území okresu se nachází četná ložiska ropy a plynu, jejichž těžba se soustředí především na severní okraj území do okolí Ždánic a Uhřic. Významná jsou ložiska lignitu v okolí Hodonína, Dubňan a Šardic. Nesporné jsou také zásoby cihlářských surovin v okolí Hodonína, Kyjova a Velké nad Veličkou, štěrkopísků v okolí Vracova, Bzence a Strážnice. Perspektivu skýtá i daleko větší využití minerálních vod k dalším léčebným účelům.

Administrativně se okres Hodonín člení po narovnání hranic k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Celkem 8 obcí má statut města (Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice). Počtem obyvatel je okres Hodonín po brněnských okresech v kraji 3. největší.

K 1. 1. 2003 vstoupilo v platnost nové územně správní uspořádání. Na území okresu Hodonín působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou (obce 3. stupně). Od počátku roku 2007 bylo zesouladěno území okresu s územími správních obvodů ORP a k okresu Hodonín tak přibyla jedna obec z okresu Vyškov (Mouchnice v ORP Kyjov). ORP Kyjov má také největší rozlohu (470 km²) a spadá pod něj nejvíce obcí – 42, následuje ORP Veselí nad Moravou s rozlohou 343 km²a 22 obcemi. V obvodu ORP Hodonín 18 obcí rozlohou zaujímá 286 km². K nižšímu správnímu uspořádání – v rámci ORP Kyjov jsou 3 pověřené obecní úřady (POÚ) – Bzenec, Ždánice (obce 2. stupně) a Kyjov, v rámci ORP Veselí nad Moravou jsou také 3 POU - Strážnice, Velká nad Veličkou (obce 2. stupně) a Veselí nad Moravou.

Zánik, popřípadě různé transformace velkých průmyslových podniků, které v minulosti patřily k hlavním zaměstnavatelům obyvatel okresu Hodonín, se plně projevily ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva. Ani vznik převážně menších podniků, ať už v průmyslové nebo zemědělské sféře, neměl vliv na zlepšení zaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob je z dlouhodobého hlediska v meziokresním srovnání jedním z nejvyšších v České republice.

Hodonínsko patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy. Mobilitu obyvatelstva a dopravu vůbec zajišťuje ve směru severovýchod – jihozápad železnice Přerov – Břeclav a téměř souběžná silnice. Ve směru západ – východ komunikace Znojmo – Kyjov – Veselí nad Moravou – Nové Město nad Váhom a ve směru na severozápad komunikace Hodonín – Čejč – Brno.

Okres Hodonín přitahuje návštěvníky kulturními památkami, udržováním lidových tradic, zajímavými turistickými cestami v Chřibech a v Bílých Karpatech a láká k projížďkám malebnou rovinou i strmou krajinou mezi vinohrady. Spokojenost návštěvníků úměrně stoupá s počtem navštívených vinných sklípků. Bohatou historii okresu dokumentují cenné archeologické nálezy u Mikulčic. Archeologická expozice na místě vykopávek nabízí obraz velkolepé kultury prvního slovanského státního útvaru na našem území. Středověk připomíná turisticky atraktivní templářská tvrz s bludištěm chodeb v Čejkovicích. Z dalších historických období se dochovaly především památky renesanční (radnice a zámek v Kyjově) a barokní (zámek v Miloticích, zámeček v Čejkovicích a církevní stavby ve Veselí na Moravě). Okresní město Hodonín je rodištěm zakladatele československého státu Tomáše G. Masaryka.

Střediskem lidových tradic je Strážnice se skanzenem lidové architektury a každoročním mezinárodním folklórním festivalem. Město Kyjov ožívá každý čtvrtý rok festivalem lidové kultury Slovácký rok. Je to vrcholná přehlídka lidových tradic, řemesel, tance a zpěvu. Turisticky vyhledávanou atraktivitou Veselí nad Moravou je vodní cesta Baťův kanál. Z památkových zón lidové architektury patří k nejhodnotnějším větrný mlýn v Kuželově a kamenné stodoly, komory a roubené seníky na Horňácku. Židovskou komunitu připomínají hřbitovy ve Strážnici, Bzenci a Dambořicích. Ve výčtu kulturních zajímavostí má své místo hodonínská Galerie výtvarných umění se stálou expozicí výtvarných umělců Slovácka v čele s Jožou Úprkou. Památky na období napoleonské války jsou soustředěny v muzeu ve Ždánicích.

Přímo symbolické jsou pro okres všudypřítomné vinice a vinné sklepy. Celý vinorodý region je protkán vinařskými cyklistickými stezkami se zastaveními u nejpozoruhodnějších historických vinných sklepů v jednotlivých obcích. Mezi nejzajímavější patří historický soubor vinných sklepů Plže.