Přejít k obsahu

Charakteristika okresu Břeclav

Lednicko – valtický areálOkres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Je to kraj lužních lesů, sněhobílých skal, vinic a polí, kraj bohaté historie, četných památek, lidových tradic, region dvou světových unikátů chráněných UNESCO. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov.

Převážně nížinaté území okresu se rozkládá v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko-svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava a Svratka. Středomoravské Karpaty jsou tvořeny útvary Dunajovických kopců, Pavlovských vrchů, Pouzdřanských kopců, Šakvického vrchu, Staré hory, Hustopečské brány, Zaječického kopce a Kloboucké pahorkatiny. Dominantou tohoto území je vyvýšenina Pálavských vrchů. Na území okresu se rozkládá národní přírodní rezervace Lednické rybníky – soustava rybníků trvale využívaných k chovu ryb s celkovou rozlohou přes 1 000 ha. Mezi největší rybníky patří Nesyt, Novoveský, Vrkoč, Apollo a Hlohovecký. Ráz krajiny výrazně ovlivnilo vybudování soustavy vodních děl Nové Mlýny pod Pavlovskými vrchy s celkovou rozlohou vodní plochy 3 232 ha. Právě Lednické rybníky, Jaroslavické rybníky, prostřední (Věstonická) novomlýnská nádrž nebo lužní lesy v oblasti soutoku Dyje a Moravy patří mezi nejvýznamnější lokality pro hnízdění vodního ptactva. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrch Děvín v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 metrů a nejníže položeným bodem je soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 metry nadmořské výšky.

 

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) má okres Břeclav rozlohu 1 038 km2. Díky velmi příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Zemědělská půda má výměru přes 68 tisíc hektarů. Současný trend zemědělství směřoval k obnově vinic, které se pěstují na výměře 9,7 tisíc ha. Okres ležící v teplé klimatické oblasti patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy.

Administrativně se okres Břeclav po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Celkem 58 obcí má pouze jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a město Břeclav má tři části. Celkem 9 obcí má statut města – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Další 4 obce (Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice) mají statut městyse. K nejmladším městům patří Lanžhot a Velké Bílovice, které statut města obdržela v roce 2001.

Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, na území okresu Břeclav působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 7 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov (Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Vlasatice a Vranovice). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2, patří sem 18 obcí, následuje správní obvod Hustopeče s rozlohou 355 km2 a 28 obcemi, správní obvod Mikulov má rozlohu 244 km2 a 17 obcí. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Hustopeče jsou 2 pověřené obecní úřady (POU) – Klobouky u Brna (obec 2. stupně) a Hustopeče.

V okrese Břeclav žije téměř 115 tisíc obyvatel, což je srovnatelný počet s okresem Znojmo, nižší počty obyvatel v Jihomoravském kraji mají okresy Vyškov a Blansko.

Ráz krajiny ovlivňuje nejen tok řeky Dyje, která směřuje od Břeclavi ke státní hranici a u Lanžhota se vlévá do Moravy, ale i chráněná krajinná oblast Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů. V roce 1986 byla zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Od roku 2003 je CHKO Pálava součástí biosférické rezervace Dolní Morava, do níž dále patří Lednicko-valtický areál a lužní lesy v oblasti soutoku Dyje a Moravy a podél Moravy směrem na Hodonín.

Lednicko-valtický areál byl do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO zapsán od prosince 1996. Tento rozsáhlý krajinářský park začal na konci osmnáctého století budovat rod Lichtenštejnů jako jedinečný člověkem utvářený celek, který je od devatenáctého století nazýván Zahradou Evropy. Zámky, zámečky, vyhlídky a pavilóny jsou propojeny alejemi a průhledy a vytváří harmonický útvar, rozkládající se na ploše téměř 200 km2. Architektonicky se zde vzájemně prolíná romantismus, klasicismus a empír. Půvab Lednicko-valtického areálu je korunován jedním z nejkrásnějších evropských komplexů anglické novogotiky – lednickým zámkem s přilehlou francouzskou zahradou. Mimořádnou historickou hodnotu má archeologická památková rezervace Pohansko u Břeclavi, kterou odborníci řadí k nejvýznamnějším raně středověkým památkám na území slovanských národů. Na počátku 9. století zde bylo vybudováno slovanské hradisko oválného tvaru o celkové ploše 28 ha. V empírovém zámečku Pohansko je umístěna expozice dokumentující výsledky zdejších archeologických výzkumů.

Město Mikulov zaujme návštěvníky jedinečným panoramatem se siluetou zámku, poutního místa Svatého kopečku a bývalé dělostřelecké tvrze Kozího hrádku. Historické středověké jádro města bylo v roce 1952 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Dominantou města je renesanční zámek, který byl za nejslavnějších dob sídlem olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna.

K zajímavostem oblasti patří mimo jiné i známé archeologické naleziště v Dolních Věstonicích, proslavené nálezem sošky Věstonické Venuše, Sirotčí hrádek, vyhlídková Stolová hora, horolezecký terén strmé vápencové stěny Martinky a soustava vodních děl Nové Mlýny.

Region Břeclavska je spjatý s vinařstvím, které zde má dlouholetou tradici. Do slunných svahů Pavlovských vrchů se táhnou vinice, ke kterým neodmyslitelně patří i vinné sklípky. Svůj význam mají také národopisné soubory, udržující tradici lidových tanců a lidových písní. Region je místem konání řady folklorních festivalů. K nejznámějším patří Podluží v písních a tancích v Tvrdonicích, Kraj beze stínu v Krumvíři. Silnou tradici mají krojované hody v oblasti Hanáckého Slovácka zvláště ve Velkých Bílovicích, Vrbici, Rakvicích a na Podluží v Lanžhotě a v Moravské Nové Vsi.

Přírodní zajímavosti, klimatické podmínky, řada historických památek a možnosti kulturního vyžití lákají každoročně velké množství turistů k návštěvě zdejšího kraje. V příhraničních částech okresu se rozvíjí spolupráce s obcemi Dolního Rakouska především v pořádání společných kulturních projektů, budování dopravní infrastruktury a v ochraně životního prostředí.