Bilance půdy v Jihomoravském kraji v roce 2025

Z celkové rozlohy Jihomoravského kraje (718,8 tis. ha) tvořila 58,4 % zemědělská půda a nezemědělská 41,6 %. Za posledních 20 let došlo ke snížení výměry zemědělské půdy o 11,2 tis. ha (tj. o 2,6 %), naopak nezemědělská půda vzrostla o 10,3 tis. ha, což odpovídá 3,6 %. Na jižní Moravě se nachází 91,7 % z celkové plochy vinic v Česku, z toho je téměř polovina v okrese Břeclav (48,0 %).

Česko se rozkládá na celkové výměře 7 887,1 tis. ha, z toho největší plochu tvořila orná půda (36,5 %), lesní pozemky (34,0 %), trvalé travnaté porosty (13,3 %) a ostatní plocha (8,9 %). Jihomoravský kraj se s rozlohou 718,8 tis. ha zařadil mezi kraji na 4. místo.

V mezikrajském srovnání byla největší výměra orné půdy ve Středočeském kraji (532,6 tis. ha), Jihomoravském kraji (342,4 tis. ha) a Kraji Vysočina (311,5 tis. ha). Největší plochu lesních pozemků vykázal kraj Jihočeský (382,0 tis. ha), následovaný krajem Plzeňským (309,7 tis. ha) a Středočeským (300,4 tis. ha). Jihomoravský kraj se zařadil na 5. místo s rozlohou 202,0 tis. ha.

Graf 1 Vybrané druhy půdy v krajích k 31. 12. 2025 (tis. ha)

Jihomoravský kraj se k 31. 12. 2025 rozkládal na území s rozlohou 718,8 tis. ha. Výměra zemědělské půdy činila 419,6 tis. ha (58,4 %) a nezemědělské půdy 299,1 tis. ha (41,6 %). Největší podíl zemědělské půdy v Jihomoravském kraji připadl na ornou půdu (81,6 %), což představuje vysoký stupeň zornění půdy. Při porovnání s dvacetiletým obdobím stupeň zornění klesl o 1,6 procentního bodu.

Tab. 1 Bilance půdy v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2025
Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

Graf 2 Plocha zemědělské a orné půdy v Jihomoravském kraji (tis. ha)

Trvalé travní porosty se na výměře zemědělské půdy podílely 7,5 %, chmelnice a vinice 4,6 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 1,9 %. Z dlouhodobého hlediska se měnila i struktura půdního fondu. Výměra zemědělské půdy se oproti roku 2006 snížila o 11,2 tis. ha (o 2,6 %). Z toho největší pokles výměry půdy byl zaznamenán u ovocných sadů o 14,7 % a orné půdy o 4,5 %. Naopak vzrostlo zastoupení zahrad o 15,0 %, chmelnic a vinic o 12,0 %, což souvisí i s vinařským charakterem jižní Moravy.

Tab. 2 Bilance půdy ve vybraných letech v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2025 
Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

Více než dvě třetiny zemědělské půdy tvořily lesní pozemky, více než pětinu ostatní plochy. Zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy se podílely stejnou hodnotou 5,3 %. Z dlouhodobého pohledu 20 let došlo k nárůstu nezemědělské půdy o 10,3 tis. ha (o 3,6 %). Z toho se nejvíce rozrostly ostatní plochy o 12,8 %, zastavěné plochy a nádvoří o 11,2 %, vodní plochy o 4,4 % a lesní pozemky jen nepatrně o 0,3 %.

Graf 3 Podíl půdy v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2025

Největší z okresů Jihomoravského kraje byl s rozlohou 159,0 tis. ha okres Znojmo, který současně zaujal i největší podíl zemědělské půdy mezi okresy (25,4 %), následovaný okresem Brno‑venkov (19,8 %). Naopak nejmenší podíl zemědělské půdy byl v okrese Brno‑město (1,8 %). Orná půda je v Jihomoravském kraji dominantní složkou zemědělského půdního fondu. Nejvyšší stupeň zornění vykázaly okresy Znojmo (91,0 %) a Vyškov (89,9 %). Nejnižší stupeň zornění byl v okresech Brno‑město (64,0 %) a Blansko (70,3 %), což úzce souvisí s charakterem krajiny.

Nejvyšší podíl zahrad mezi okresy vykázalo Brno-město (28,5 %), Blanensko zaznamenalo nejvyšší (více než pětinový) podíl trvalých travnatých porostů. Ovocné sady mají v Jihomoravském kraji dlouholetou tradici. Okres Břeclav dosáhl mezi okresy nejvyššího podílu nejen u ovocných sadů (3,8 %), ale i u chmelnic a vinic (14,8 %).

V porovnání let 2006–2025 došlo k přírůstku orné půdy jen v okrese Brno‑venkov (o 19,5 %), ve všech zbývajících jihomoravských okresech orné půdy ubylo, a to v rozmezí od ‑19,9 % v okrese Břeclav do ‑3,9 % v okrese Hodonín. Současně Brno‑venkov zaujal i prvenství v nárůstu výměry zahrad (více než o čtvrtinu), trvalých travních porostů (o necelou třetinu), chmelnic a vinic o 38,8 %. Za 20 let došlo k poklesu rozlohy ovocných sadů ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Vyškov o 24,6 % a Znojmo o 23,3 %.

Graf 4 Změna bilance zemědělské půdy v Jihomoravském kraji a jeho okresech v období 2006–2025

Struktura nezemědělské půdy je ovlivněna přírodními podmínkami, mírou osídlení a infrastrukturou. Okres Brno-venkov vykázal k 31. 12. 2025 největší podíl nezemědělské půdy z Jihomoravského kraje (22,3 %), následovaný okresem Znojmo (17,5 %), naopak nejmenší podíl nezemědělské půdy byl v okrese Brno‑město (5,2 %).

Lesní pozemky tvořily výměrou hlavní složku nezemědělské půdy. Největší podíl lesních pozemků na nezemědělské půdě okresu vykázaly okresy Blansko (81,1 %) a Vyškov (72,8 %), nejmenší podíl připadl okresu Brno‑město (41,0 %). Naopak okres Brno‑město vzhledem ke své infrastruktuře a osídlení dosáhl největšího podílu zastavěných ploch a nádvoří (13,7 %) a ostatních ploch (42,4 %).

V období 2006‑2025 došlo k nárůstu výměry lesních pozemků v okresech Brno‑venkov o 14,9 % a Hodonín o 3,2 %, naopak největší pokles byl v okrese Blansko o 9,1 %. Ve všech okresech Jihomoravského kraje došlo během 20 let k nárůstu zastavěných ploch a nádvoří v rozmezí od 1,6 % v okrese Hodonín do 36,9 % v okrese Brno‑venkov. V okrese Brno‑venkov byl dále zaznamenán největší nárůst vodních ploch o 141,5 % a o 31,9 % ostatních ploch.

Graf 5 Změna bilance nezemědělské půdy v Jihomoravském kraji a jeho okresech v období 2006–2025

Poznámka: Údaje o struktuře pozemků ČSÚ přebírá z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Kontakt:

Ing. Jitka Hortová
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 735 130 026
E: jitka.hortova@csu.gov.cz