V roce 2024 byla sklizeň většiny plodin oproti předchozímu roku nižší

Sklizeň nejčastěji pěstovaných zemědělských plodin v Jihočeském kraji v roce 2024 byla oproti přechozímu roku většinou horší a ve srovnání s předešlým desetiletím podprůměrná. Z hlediska hlavních skupin zemědělských plodin vzrostla v kraji oproti minulému roku i průměru za předchozí desetiletí pouze sklizeň pícnin na orné půdě celkem a sena z trvalých travních porostů. Naopak meziročně nižší a také podprůměrná byla celková sklizeň zrnin – obilovin i luskovin, olejnin, zeleniny a ovoce.

Mezi zrninami a olejninami se samozřejmě našly plodiny, kterým se v roce 2024 dařilo, a které dosáhly v meziročním srovnání i proti předchozímu desetiletí vyšší sklizně a lepšího výnosu (oves, kukuřice na zrno, mák a sója), ale za většinu zrnin a olejnin pěstovaných v kraji zemědělci registrovali snížení výnosu pod úroveň desetiletého průměru.

Tab. 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihočeském kraji v roce 2024 a její
srovnání s rokem 2023

Obilovin na zrno celkem sklidili jihočeští zemědělci v roce 2024 oproti předchozímu roku o 4,4 % méně kvůli podprůměrnému výnosu a mírnému úbytku sklizňových ploch. Nižší byla i úroda podle jednotlivých druhů základních obilovin s výjimkou ječmene jarního a ovsa. Sklizeň ovsa vzrostla v kraji díky rozšíření ploch a nadprůměrnému výnosu meziročně o 69,7 % a byla v krajské časové řadě druhá nejvyšší od roku 2000. Ovsu se v kraji daří, takže se ho zde pěstuje nejvíc v republice. Na Jihočeský kraj tradičně připadá víc než pětina celorepublikové plochy a podobný byl i aktuální podíl kraje na celorepublikové sklizni (22,5 %).

Pšenice seté ozimé, naší nejvýnosnější základní obiloviny a nejrozšířenější plodiny vůbec, sklidili v kraji o 6,8 % méně než v roce 2023. Tento výsledek byl navzdory mírnému rozšíření jejích ploch způsoben značně podprůměrným výnosem.

Graf 1 Sklizeň a sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v kraji – 1. část

Kukuřice na zrno byla jednou z mála obilovin, jejíž produkce v kraji v roce 2024 vzrostla. Oproti minulému roku se zvýšila víc než dvojnásobně zásluhou vyššího výnosu a především díky nárůstu sklizňových ploch téměř o 100 %. Ve srovnání s průměrem sklizně za předchozí desetiletí byla současná sklizeň výrazně vyšší (+43,5 %).

Luskovinám a bílkovinným plodinám na zrno rok 2024 nepřál. Pokračovalo sice rozšiřování jejich výměry, takže v roce 2024 se v kraji pěstovaly na největší ploše za posledních 18 let, ale jejich výnos se propadl a byl nejnižší za posledních 30 let. Vinou špatného výnosu sklizeň klesla o 16,2 % a dostala se hluboko pod průměr sklizně za předchozí desetiletí.

Nejrozšířenější luskovinou je hrách polní na zrno, který v roce 2024 na jihu Čech zaujímal více než 90 % plochy luskovin a bílkovinných plodin na zrno. I když jím byly osety největší plochy za posledních deset let, propadla sklizeň meziročně o 20,0 % kvůli špatnému výnosu. Ve srovnání s předchozím desetiletím byla sklizeň hrachu výrazně podprůměrná a výnos vůbec nejhorší.

Graf 1 Sklizeň a sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v kraji – 2. část

Sklizeň brambor se oproti minulému roku zvýšila o více než desetinu díky meziročně vyššímu výnosu a rozšíření ploch. V porovnání s předchozím desetiletím byl hektarový výnos brambor průměrný, ale sklizeň podprůměrná (−3,2 %).

Olejnin se v kraji sklidilo o 16,5 % méně než v předchozím roce kvůli horšímu výnosu a úbytku ploch. Nejčastěji pěstovanou olejninou je řepka, která v kraji zaujímala 90 % ploch olejnin. Úroda řepky byla oproti loňským výsledkům horší (−17,8 %) a v porovnání s minulým desetiletím podprůměrná. Tento slabší výsledek byl zaviněn úbytkem ploch a výrazně podprůměrným výnosem řepkového semene.

Další druhy olejnin – mák, sója a slunečnice na semeno zaznamenaly meziročně vyšší a ve srovnání s předchozím desetiletím nadprůměrný výnos. Sklizeň máku se po významném rozšíření jeho ploch zvýšila meziročně o více než polovinu a byla značně nadprůměrná. Meziročně vyšší a nadprůměrnou sklizeň dala také sója, i když se v roce 2024 pěstovala na menší ploše. Ve srovnání s předchozím rokem ale poklesla sklizeň slunečnice na semeno kvůli 20% omezení ploch, ve srovnání s předchozím desetiletím byla nicméně sklizeň nadprůměrná.

Pícniny na orné půdě se sklízely z meziročně větší plochy a díky tomu byla jejich sklizeň o 5,1 % vyšší než v roce 2023. V meziročním srovnání se zvýšily sklizeň i výnos kukuřice na zeleno a jetele, naopak poklesla sklizeň a výnos vojtěšky.

Produkce sena z trvalých travních porostů byla vlivem rozšíření ploch a vyššího výnosu meziročně vyšší a nadprůměrná. Sena z trvalých travních porostů se v kraji usušilo tradičně nejvíc ze všech krajů, v roce 2024 představoval jeho podíl na republikové sklizni 17,9 %.

Sklizeň zeleniny v jihočeském zemědělském sektoru se meziročně snížila téměř o 30 %, přičemž ploch, ze kterých se zelenina sklízela, bylo zhruba o 20 % méně. Nejčastěji pěstovaným druhem zeleniny v kraji bylo zelí. I když se jeho sklizňová plocha meziročně rozšířila, poklesla sklizeň zelí oproti předchozímu roku zhruba o třetinu na 1,0 tis. tun. Třetinový propad sklizně byl sledován také u cibule, jejíž sklizňová plocha byla v meziročním srovnání poloviční. Jihočeští zemědělci jí sklidili 81 tun. Sklizeň mrkve klesla oproti minulému roku zhruba o 15 % na 76 tun, ačkoli její sklizňová plocha byla téměř dvojnásobná.

Sklizeň ovoce se kvůli dubnovým mrazům, které zasáhly předčasně kvetoucí stromy, meziročně propadla téměř o dvě třetiny. Přestože počet jabloní se proti minulému roku v kraji zvýšil, klesla sklizeň jablek o 70,5 %. V roce 2024 sklidili jihočeští zemědělci pouze 1,6 tis. tun jablek, to je v přepočtu na 1 strom 3,9 kg. Proti roku 2023 se výnos z jedné jabloně snížil o 10 kg. Sklizeň hrušek se v kraji meziročně snížila o 13,9 %, sklizeň slivoní a švestek klesla o 12,1 %, přičemž počty stromů se meziročně zvýšily. Počty třešní, višní a keřů rybízu se proti minulému roku snížily o méně než 5 %, jejich sklizeň však propadla. Nejhůře dopadly třešně, jejichž produkce klesla o více než 90 %. Višní se sklidilo o 45,4 % méně a rybízu o 26,1 % méně.

Jihočeský kraj se v regionálním srovnání umístil v pomyslném žebříčku krajů podle objemu sklizně pšenice, žita, brambor a pícnin na orné půdě na třetím místě, v produkci řepky na druhém místě a ve sklizni ovsa a tritikale na prvním místě. To vše koresponduje s výměrou sklizňových ploch kraje. Kromě toho si díky dlouhodobě největším plochám trvalých travních porostů udržuje kraj prvenství ve sklizni sena z trvalých travních porostů aktuálně s podílem 17,9 % na produkci zemědělského sektoru ČR.

Hektarové výnosy plodin pěstovaných v Jihočeském kraji byly ve srovnání se zemědělským sektorem celé republiky v roce 2024 často nižší. Horší výnosy zaznamenala pšenice, ječmen, kukuřice na zrno a na zeleno, luskoviny a zelenina. Naopak vyšší byly v roce 2024 výnosy žita, ovsa, tritikale, brambor, řepky, máku, jetele, vojtěšky a sena z trvalých travních porostů.

Tab. 2 Osevní plochy ozimů v Jihočeském kraji dle stavu k 30. listopadu 2024

Současně s výsledky sklizně byly zjišťovány osevní plochy ozimů. Koncem listopadu 2024 byly v Jihočeském kraji plochy oseté ozimými obilovinami v meziročním srovnání o 6,5 % nižší, a plochy řepky ozimé o 1,3 % nižší.