Přejít k menu Přejít k obsahu

V Jihočeském kraji se počet obyvatel v roce 2025 mírně snížil

V Jihočeském kraji žilo k 31. 12. 2025 podle předběžných výsledků 652 896 obyvatel, přičemž mírně převažovaly ženy (50,7 %). Proti stavu na začátku roku se počet obyvatel snížil o 331 osob. Tuto skutečnost ovlivnil výrazný přirozený úbytek (–2 449), naopak kladná hodnota migrace (+2 118) snižovala zápornou hodnotu přirozené měny.

Tab. 1 Počet obyvatel v Jihočeském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2025

V kraji se živě narodilo 4 645 dětí, z toho 2 387 chlapců. Počet narozených dětí byl opět výraz­ně nižší než v minulém roce (–437). S relativní hodnotou porodnosti 7,1 ‰, která byla stejná jako republikový průměr, se Jihočeský kraj zařadil na šesté místo mezi kraji. Výrazný pokles porodnosti byl zaznamenán ve všech krajích Česka. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v hlavním městě Praze (7,8 ‰), nejnižší v Karlovarském kraji (6,2 ‰).

Graf 1 Vývoj vybraných demografických ukazatelů v Jihočeském kraji

V rámci kraje byla nejvyšší porodnost v okrese České Budějovice (7,4 ‰), nejnižší v okrese Český Krumlov (6,5 ‰). V územním detailu byla porodnost nejvyšší na Vltavotýnsku (9,2 ‰), nejnižší v SO ORP Blatná (5,8 ‰).

Jako prvorozené se narodilo 45,7 % dětí, druhorozených bylo 39,5 % a zbylých 14,8 % připa­dalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství se v porovnání s minulým rokem mírně snížil. Celkem se nesezdaným párům narodilo 47,9 % dětí. Nejvyšší podíl dětí, které se narodily mimo uzavřené manželství, byl zaznamenán v okrese Český Krumlov (55,3 %) a nejnižší v okrese Tábor (44,7 %).

Tab. 2. Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji v roce 2025

V roce 2025 zemřelo 7 094 osob (z toho 3 723 mužů), což bylo o 156 osob více než před rokem. Převážná většina zemřelých osob byla ve věku 70 až 89 let. Celková úmrtnost v kraji (10,9 ‰) byla vyšší než republikový průměr (10,4 ‰) a byla devátá nejvyšší v mezikrajském srovnání. Nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána v Ústeckém kraji (11,7 ‰), naopak nejnižší v hlavním městě Praze (8,7 ‰). V relativním vyjádření nejméně lidé umírali v okrese České Budějovice (9,9 ‰), nejvyšší úmrtnost pak byla zjištěna v okrese Tábor (11,7 ‰). V rámci SO ORP kraje byla nejnižší úmrtnost ve správním obvodě České Budějovice a Vodňany (9,8 ‰), nejvyšší v SO ORP Soběslav (13,3 ‰).

Kojenecká úmrtnost (2,8 ‰) byla v kraji vyšší než celorepublikový průměr (2,5 ‰). Nejnižší hodnoty kojenecké úmrtnosti byly zaznamenány na území hl. města Prahy (1,5 ‰) a nejvyšší v Ústeckém kraji (4,8 ‰).

V průběhu roku 2025 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 9 896 obyvatel a 7 778 osob se z kraje odstěhovalo. Díky převaze přistěhovalých činil přírůstek stěhováním 2 118 osob; (3,2 ‰), což bylo výrazně více než v předchozím roce. V relativním vyjádření se nejvíce lidé stěhovali do Středočeského kraje (9,8 ‰), naopak nejčastěji opouštěli Moravskoslezský kraj (−0,6 ‰) a Kraj Vysočina (−0,3 ‰).

Kladné hodnoty migrace byly zaznamenány ve všech okresech Jihočeského kraje, v přepočtu na 1 000 obyvatel nejvíce v okrese Strakonice (5,1 ‰) a nejméně v okrese Jindřichův Hradec (1,8 ‰). V územním detailu byl migrační přírůstek zaznamenán ve většině SO ORP, nejvíce na Vodňansku (10,9 ‰). Lidé se stěhovali pouze z Vimperska (−0,7 ‰) a z Dačicka (−0,5 ‰). Mezi obcemi uvnitř kraje se přestěhovalo 12 152 osob (vnitřní stěhování).

Z ciziny se do kraje přistěhovalo 4 537 osob, do ciziny se odstěhovalo 2 963 osob. Výraznější migrace byla zaznamenána z Ukrajiny, kdy se do Jihočeského kraje přistěhovalo celkem 3 030 osob a 2 083 se z kraje odstěhovalo. Stěhování z jiných zemí nebylo tak výrazné, největší kladné migrační saldo bylo zaznamenáno u osob z Mongolska (+180), Filipín (+139) a Sloven­ska (+123).

Ve sledovaném období bylo uzavřeno 2 433 sňatků, což je o 251 méně než před rokem. Cel­kem 74,9 % ženichů a 75,4 % nevěst uzavřelo v roce 2025 svůj  první sňatek, v ostatních případech se jednalo o druhé, případně další sňatky. Z celkového počtu sňatků se v 65,5 % jednalo o první sňatek obou snoubenců.

Sňatečnost (3,7 ‰) byla v Jihočeském kraji v roce 2025 nižší než republikový průměr (3,9 ‰). V mezikrajském srovnání se Jihočeský kraj umístil na čtvrté nejnižší pozici. Nejvyšší relativní hodnota sňatečnosti (přepočet na 1 000 obyvatel) byla zaznamenána v hl. městě Praze (4,3 ‰), naopak nejnižší ve Zlínském kraji (3,6 ‰). V Jihočeském kraji pak byla zaznamenána nejvyšší sňatečnost v okrese Prachatice (4,7 ‰) a nejnižší v okrese Jindřichův Hradec (3,0 ‰). Podrobněji byla sňatečnost největší na území SO ORP Týn nad Vltavou a Vimperk (5,0 ‰), naopak nejmenší na Dačicku (2,5 ‰).

V roce 2025 bylo rozvedeno 1 265 manželství, o 5 méně než v minulém roce. Pro 81,4 % mužů a 81,6 % žen se jednalo o první rozvodem ukončené manželství.

Z celkového počtu rozvodů v Jihočeském kraji bylo rozvedeno 751 manželství s nezletilými dětmi. Z těchto rozvedených manželství se jednalo v 43,5 % o ukončené manželství s jedním nezletilým dítětem a v 46,9 % se dvěma nezletilými dětmi. Bylo rozvedeno také 72 manželství se 3 a více nezletilými dětmi.

Rozvodovost v Jihočeském kraji (1,9 ‰) byla stejná jako celorepublikový průměr. V relativním vyjádření se lidé nejvíce rozváděli ve Středočeském kraji (2,2 ‰), naopak nejméně často v hlavním městě Praze (1,7 ‰). Relativně nejvyšší rozvodovost (přepočet na 1 000 obyvatel) v rámci kraje byla v okrese České Budějovice (2,1 ‰), naopak nejnižší v okrese Tábor (1,8 ‰). V územním detailu se nejméně lidé rozváděli na území SO ORP Blatná (1,5 ‰), nejvíce na Vltavotýnsku (2,5 ‰).

Výrazně nižší počet narozených dětí než počet zemřelých osob snížil během roku 2025 počet obyvatel kraje o 2 449 osob. Přirozený úbytek v přepočtu na tisíc obyvatel měl v kraji hodnotu −3,8 ‰ a byl vyšší než průměr Česka (−3,3 ‰). Přirozený úbytek obyvatelstva byl zaznamenán ve všech krajích. Nejnižší záporná hodnota byla zjištěna v hl. městě Praze (−0,8 ‰) a nejvyšší v Karlovarském kraji (−5,5 ‰).

Přirozený úbytek byl zaznamenán ve všech okresech Jihočeského kraje. Nejnižší relativní hodnota přirozeného úbytku byla zjištěna v okrese České Budějovice (−2,5 ‰), naopak nejvyšší v okrese Strakonice (−4,6 ‰). Mezi správními obvody kraje byl přirozený úbytek nejnižší na území SO ORP Týn nad Vltavou (−1,0 ‰), nejvyšší na Soběslavsku (−6,3 ‰).

Graf 2 Pohyb obyvatelstva v okresech Jihočeského kraje v roce 2025

Celkový přírůstek obyvatelstva (v přepočtu na 1 000 obyvatel) byl zaznamenán pouze v pěti krajích, nejvíce ve Středočeském kraji (7,4 ‰), v ostatních krajích obyvatel ubylo, nejvíce v Moravskoslezském kraji (−5,3 ‰).

V Jihočeském kraji byl kladný celkový přírůstek počtu obyvatel (přepočet na 1 000 obyvatel) zaznamenán jen v okresech České Budějovice (1,2 ‰) a Strakonice (0,5 ‰), záporné hodnoty celkového přírůstku byly zjištěny v ostatních okresech kraje, nejvíce v okrese Jindřichův Hradec (−2,5 ‰). V porovnání správních obvodů ORP Jihočeského kraje byl celkový relativní přírůstek obyvatel zaznamenán v sedmi z nich, nejvyšší byl zjištěn v SO ORP Vodňany (8,7 ‰), naopak relativně nejvíce obyvatel ubylo na Dačicku (−4,7 ‰).