Stav a lov zvěře na jihu Čech v sezóně 2025/26

V jarních kmenových stavech bylo v Jihočeském kraji evidováno téměř 138,4 tis. kusů zvěře. Mezi srstnatou zvěří převládala ze 43,2 % srnčí zvěř, z pernaté zvěře to byly jednoznačně divoké kachny (65,1 %). Odstřeleno bylo celkem 196,7 tis. kusů zvěře, nejčastěji se odstřelem lovila pernatá zvěř – kachny a bažanti.

V Česku dosáhly k 31. 3. 2026 jarní kmenové stavy vybraných druhů zvěře 1,0 mil. kusů, meziročně se zvýšily o 1,4 %. Nárůst vykázaly téměř všechny kraje, nejvýraznější byl v Jihočeském kraji (+6,9 %) a v Kraji Vysočina (+5,3 %). Naopak pokles jarních kmenových stavů byl zaznamenán pouze v Jihomoravském (−7,0 %) a Libereckém kraji (−3,9 %).

Na konci března 2026 byly v mezikrajském srovnání nejpočetnější jarní kmenové stavy vybraných druhů zvěře evidovány ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (183,6 tis. ks), který se na celkovém stavu v Česku podílel 18,3 %. Jihočeský kraj díky nárůstu jarních kmenových stavů ve sledovaném období předstihl Jihomoravský kraj a posunul se na druhé místo (138,4 tis. ks). Na jarních kmenových stavech vybraných druhů zvěře v Česku se podílel 13,8 %, což bylo meziročně o 0,7 procentního bodu (p. b.) více. Hranici 100 tis. kusů překročil ještě Jihomoravský kraj (133,5 tis. ks; 13,3 %).

Tab. Stav a lov vybraných druhů zvěře v Jihočeském kraji

Při bližším pohledu na strukturu vybraných jarních kmenových stavů zvěře v Jihočeském kraji je zřejmé, že zde převládala srstnatá zvěř nad pernatou. Podíl srstnaté zvěře na jihu Čech meziročně poklesl o 1,0 p. b. na 61,5 %. Mezi vybranými druhy srstnaté zvěře byla nejvíce zastoupena srnčí zvěř (43,2 %), její počet se oproti předchozímu roku zvýšil na 36,8 tis. kusů (+0,9 %). Dalšími dvěma početnými skupinami byli zajíci, jejichž stavy vzrostly na 23,5 tis. kusů (+3,7 %), a černá zvěř. Jarní kmenový stav černé zvěře se meziročně navýšil na 13,1 tis. kusů (+22,2 %). Na jihu Čech bychom se také mohli setkat s 1,3 tis. kusy mufloní, 3,7 tis. kusy jelení a 6,8 tis. kusy daňčí zvěře.

Výraznou část ve struktuře jarních kmenových stavů pernaté zvěře kraje (65,1 %) tvořily divoké kachny, jejichž stavy se meziročně zvýšily na 34,6 tis. kusů (+6,5 %). Nárůst byl zaznamenán také u bažantů, jejichž populace se zvýšila na 18,6 tis. kusů (+16,4 %).

V Česku bylo od 1. 4. 2025 do 31. 3. 2026 odstřelem uloveno celkem 1,1 mil. kusů vybraných druhů zvěře, což představovalo meziroční nárůst o 7,6 %. Zvýšení počtu ulovených kusů bylo zaznamenáno ve většině krajů, přičemž nejvýraznější růst vykázal Liberecký (+18,3 %) a Zlínský kraj (+18,2 %). V Jihočeském kraji se odstřel meziročně zvýšil o 6,2 %. Pokles byl evidován pouze ve dvou krajích, a to v Karlovarském (−6,0 %) a Plzeňském kraji (−1,4 %).

Jihočeský kraj si v období od 1. 4. 2025 do 31. 3. 2026 udržel prvenství v mezikrajském srovnání v počtu odstřelem ulovených kusů vybraných druhů zvěře. Celkem zde bylo uloveno 196,7 tis. ks, tedy 17,8 % celorepublikového odstřelu. V kraji se nejčastěji odstřelem lovila pernatá zvěř – kachny a bažanti. Těsně za Jihočeským krajem se umístil Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (195,0 tis. ks; 17,6 %), následovaný Jihomoravským krajem (188,7 tis. ks; 17,0 %).

V jižních Čechách bylo uloveno celkem 132,0 tis. kusů pernaté zvěře, která se na odstřelu zvěře v kraji podílela 67,1 %. Oproti předchozímu období se její podíl snížil o 6,8 p. b. Z pernaté zvěře byly nejčastěji loveny divoké kachny (54,5 %), přestože jejich odstřel meziročně poklesl o 4,3 %. Méně se také lovili bažanti (−2,6 %). U srstnaté zvěře byl naopak zaznamenán výrazný meziroční nárůst odstřelu o 33,9 %. Nejprudší navýšení zaznamenal lov černé zvěře, kdy její odstřel vzrostl o 67,8 % na 38,3 tis. kusů. Zvýšil se rovněž počet ulovené dančí zvěře (4,5 tis. ks; +18,8 %), srnčí (17,6 tis. ks; +2,2 %) a jelení zvěře (2,7 tis. ks; +0,1 %). Naproti tomu se snížil odstřel mufloní zvěře, kdy bylo uloveno 719 kusů (−14,6 %) a zajíců (834 ks; −8,7 %).

Graf 1 Jarní kmenový stav a odstřel srnčí zvěře v krajích Česka

Ve srovnání krajů se v jižních Čechách nacházel druhý nejvyšší jarní kmenový stav srnčí zvěře, vyskytovalo se zde 12,1 % populace srnčí zvěře v Česku. Na celkovém počtu odstřelených kusů srnčí zvěře v Česku se kraj podílel 12,7 %, v pořadí krajů si udržel třetí místo.

Graf 2 Jarní kmenový stav a odstřel černé zvěře v krajích Česka

Díky meziročnímu zvýšení jarního kmenového stavu černé zvěře se Jihočeský kraj ve srovnání s ostatními kraji Česka vrátil z třetího na první místo a vykázal tak nejvyšší podíl této zvěře ve svých honitbách (18,2 %). Podíl kraje na celkovém počtu odstřelených kusů černé zvěře v Česku se meziročně zvýšil o 2,2 p. b. na 14,0 %, čímž se kraj v žebříčku krajů posunul ze třetí na druhou příčku.

Graf 3 Jarní kmenový stav a odstřel zajíců v krajích Česka

Jarní kmenový stav zajíců na jihu Čech zůstal ve srovnání jednotlivých krajů Česka čtvrtý nejvyšší, tvořil 9,3% podíl na celorepublikové zaječí populaci. Se svým 3,2% podílem v Česku ulovených zajíců kraj setrval na deváté pozici mezi všemi kraji.

Graf 4 Jarní kmenový stav a odstřel kachen v krajích Česka

V mezikrajském srovnání se jednoznačně nejvíce divokých kachen v jarním kmenovém stavu nacházelo v jižních Čechách. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 1,9 p. b. a činil tak 32,7 % z počtu divokých kachen v Česku. Zároveň jich bylo v kraji v mezikrajském srovnání také nejvíce odstřelem uloveno, a to 72,0 tis. kusů (39,7 % ze všech v Česku odstřelených divokých kachen).

Poznámka: O mysliveckém hospodaření podává informaci Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře (za období 1. 4. daného roku – 31. 3. roku následujícího). Jarní kmenový stav zvěře se uvádí k 31. 3. následujícího roku, v rámci krajů Česka je evidován u vybraných druhů – u jelení, dančí, mufloní, srnčí a černé zvěře a dále u zajíců, divokých kachen a bažantů. Získané údaje slouží mimo jiné k hodnocení úrovně hospodaření se zvěří, tj. jejich chovu a lovu. Periodické zjišťování vývoje početních stavů jednotlivých druhů zvěře přispívá k ochraně před vyhubením, ale také pomáhá předcházet nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky (škody v lesnictví a zemědělství, přenášení nebezpečných nákazových onemocnění).