Stav a lov zvěře na jihu Čech v sezóně 2024/25

V jarních kmenových stavech bylo v Jihočeském kraji evidováno téměř 129,4 tis. kusů zvěře. Mezi srstnatou zvěří převládala ze 45,1 % srnčí zvěř, z pernaté zvěře to byly jedno­značně divoké kachny (67,1 %). Odstřeleno bylo celkem 185,2 tis. kusů zvěře, nejčastěji se odstřelem lovila pernatá zvěř – kachny a bažanti.

V Česku představovaly k 31. 3. 2025 jarní kmenové stavy vybraných druhů zvěře 991,8 tis. kusů zvěře, jejich počet meziročně poklesl o 0,6 %. Meziroční úbytek jarních kmenových stavů vykázala převážná většina krajů, nejvýraznější byl v Libereckém (−3,8 %) a Karlovarském kraji (−3,3 %). Naproti tomu se jarní kmenové stavy navýšily pouze ve čtyřech krajích; nárůst vykázal Plzeňský (+2,0 %), Ústecký kraj (+1,2 %), Pardubický (+1,1 %) a Jihočeský kraj (+0,6 %).

Na konci března 2025 byly v mezikrajském srovnání nejpočetnější jarní kmenové stavy vybra­ných druhů zvěře evidovány ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (180,6 tis. ks; 18,2% podíl na Česku) a v Jihomoravském kraji (143,6 tis. ks; 14,5 %). Třetí nejvyšší početní stavy (129,4 tis. ks) evidoval Jihočeský kraj. Podíl kraje na jarních kmenových stavech vybraných druhů zvěře Česka se v mezikrajském srovnání zvýšil o 0,2 procentního bodu na 13,0 %.

Při bližším pohledu na strukturu vybraných jarních kmenových stavů zvěře v Jihočeském kraji je zřejmé, že zde převládala srstnatá zvěř nad pernatou. Podíl srstnaté zvěře na jihu Čech mezi­ročně poklesl o 0,5 procentního bodu a činil tak 62,5 %. Mezi vybranými druhy srstnaté zvěře v kraji jednoznačně převažovala srnčí zvěř (45,1 %), její počty zaznamenaly meziroční vzestup (+1,1 %) na 36,5 tis. kusů. Dalšími dvěma početnými skupinami byli zajíci, jejichž počet se oproti předchozímu období navýšil (+2,1 %) na 22,7 tis. kusů, a černá zvěř. Jarní kmenový stav černé zvěře meziročně naopak poklesl (−9,9 %) na 10,7 tis. kusů. Na jihu Čech bychom se také mohli setkat s 1,3 tis. kusy mufloní, 3,4 tis. kusy jelení a 6,3 tis. kusy daňčí zvěře. Výraznou část ve struktuře jarních kmenových stavů pernaté zvěře kraje (67,1 %) představovaly divoké kachny, jejichž počet se meziročně zvýšil (+7,2 %) na 32,5 tis. kusů. Naproti tomu další početná skupina vybraných druhů pernaté zvěře zaznamenala snížení svých jarních kmenových stavů – množství bažantů se snížilo (−7,0 %) na 16,0 tis. kusů.

V Česku bylo od 1. 4. 2024 do 31. 3. 2025 odstřelem uloveno celkem 1 028,6 tis. kusů vybra­ných druhů zvěře, tedy o 5,4 % méně než v předchozím období. Meziroční početní úbytek byl evidován ve většině krajů, nejprudší byl ve Zlínském (−17,5 %) a Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (−12,0 %). V Jihočeském kraji se odstřel snížil o 2,1 %. Naproti tomu se množství odstře­lem ulovené zvěře zvýšilo pouze v Karlovarském (+31,6 %) a Plzeňském kraji (+2,6 %).

Nejvyšší odstřel vybraných druhů zvěře byl v období od 1. 4. 2024 do 31. 3. 2025 v mezikraj­ském srovnání evidován v Jihočeském kraji (185,2 tis. ks; 18,0% podíl na Česku). Na jihu Čech se nejčastěji odstřelem lovila pernatá zvěř – kachny a bažanti. Na druhou a třetí pozici v pořadí krajů se zařadil Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (181,5 tis. ks; 17,6 %) a Jihomorav­ský kraj (172,1 tis. ks; 16,7 %).

Tab. Stav a lov vybraných druhů zvěře v Jihočeském kraji

V Jihočeském kraji bylo celkem uloveno 136,9 tis. kusů pernaté zvěře. Její podíl na celkovém počtu odstřelené zvěře v kraji se meziročně zvýšil o 4,0 procentního bodu a činil tak 73,9 %. Z pernaté zvěře byly nejčastěji loveny divoké kachny (55,0 %), kterých se ale meziročně odstřelilo o 4,5 % méně. Druhou významnou lovenou skupinou byli bažanti; tady se naopak počet ulovených kusů navýšil, a to o 15,0 %. V kraji byl zaznamenán výrazný úbytek (−15,0 %) počtu odstřelené srstnaté zvěře. Nejprudší snížení (−31,5 %) zaznamenal lov černé zvěře, kdy bylo zastřeleno 22,8 tis. kusů. Jelení zvěře bylo odstřeleno 2,7 tis. kusů (−9,3 %) a mufloní zvěře (842 ks; −6,2 %). Naproti tomu se zvýšil odstřel srnčí zvěře, kdy bylo uloveno 17,3 tis. kusů (+10,7 %), dančí zvěře (3,8 tis. ks; +12,1 %) a zajíců (913 ks; +35,1 %).

Graf 1 Jarní kmenový stav a odstřel srnčí zvěře v krajích Česka

Ve srovnání jednotlivých krajů se v jižních Čechách nacházel druhý nejpočetnější jarní kme­nový stav srnčí zvěře, vyskytovalo se zde 12,2 % srnčí populace Česka. Přestože se podíl kraje na celkovém počtu odstřelených kusů srnčí zvěře v Česku (12,6 %) meziročně zvýšil o 0,1 procentního bodu, v žebříčku krajů sestoupily jižní Čechy o jednu příčku na třetí místo.

Graf 2 Jarní kmenový stav a odstřel černé zvěře v krajích Česka

V důsledku meziročního poklesu jarního kmenového stavu černé zvěře Jihočeský kraj sestoupil ve srovnání s ostatními kraji Česka z první pozice a vykázal tak třetí největší podíl této zvěře ve svých honitbách (15,8 %). Podíl kraje na celkovém počtu odstřelených kusů černé zvěře v Česku se následkem vysokého početního snížení odstřelených kusů meziročně snížil o 1,1 procentního bodu na 11,8 %. V žebříčku krajů tak jižní Čechy obsadily třetí pozici, o jednu nižší než v předcho­zím sledovaném období.

Graf 3 Jarní kmenový stav a odstřel zajíců v krajích Česka

Jarní kmenový stav zajíců na jihu Čech zůstal ve srovnání jednotlivých krajů Česka čtvrtý nej­vyšší, tvořil téměř 9% podíl na celorepublikové zaječí populaci. Se svým 2,5% podílem v Česku ulo­vených zajíců kraj setrval na deváté pozici mezi všemi kraji.

V mezikrajském srovnání se jednoznačně nejvíce divokých kachen v jarním kmenovém stavu nacházelo na jihu Čech. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 1,6 procentního bodu a činil tak 30,7 % z počtu divokých kachen v Česku. Zároveň jich bylo v kraji v mezikrajském srovnání také nejvíce odstřelem uloveno, a to 75,3 tis. kusů (38,2 % ze všech v Česku odstřelených divo­kých kachen).

Graf 4 Jarní kmenový stav a odstřel kachen v krajích Česka

Poznámka: O mysliveckém hospodaření podává informaci Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře (za období 1. 4. daného roku – 31. 3. roku následujícího). Jarní kmenový stav zvěře se uvádí k 31. 3. následujícího roku, v rámci krajů Česka je evidován u vybraných druhů – u jelení, dančí, mufloní, srnčí a černé zvěře a dále u zajíců, divokých kachen a bažantů. Zís­kané údaje slouží mimo jiné k hodnocení úrovně hospodaření se zvěří, tj. jejich chovu a lovu. Periodické zjišťování vývoje početních stavů jednotlivých druhů zvěře přispívá k ochraně před vyhubením, ale také pomáhá předcházet nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky (škody v lesnictví a zemědělství, přenášení nebezpečných nákazo­vých onemocnění).