Sklizeň obilovin a řepky bude podle červnového odhadu podprůměrná

Podle odhadu k 10. červnu očekávají zemědělci v Jihočeském kraji podobně jako v celé republice horší výnosy a slabší úrodu základních obilovin i řepky. Sklizeň základních obilovin se v kraji odhaduje ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní a také ve srovnání s průměrem předchozího desetiletí o více než 10 % nižší. Sklizeň řepky, která už loni byla podprůměrná, byla v kraji k 10. červnu odhadována proti minulému roku o 15 % nižší a v dlouhodobém horizontu nejnižší od roku 2004.

Nepříznivé počasí – jarní mrazy a prohlubující se sucho se promítly do odhadu sklizně k 10. červnu v celém Česku i v jednotlivých krajích. Odhadované výnosy řepky a většiny jednotlivých druhů základních obilovin jsou ve srovnání s loňskou sklizní i ve srovnání s průměrem sklizně za předchozích 10 let nižší. Poněkud lepší výsledek ve srovnání s průměrným desetiletým výnosem se odhaduje ve většině krajů pouze pro tritikale a pšenici jarní. Odhad sklizně bude dále zpřesňován, první odhad sklizně k 10. červnu ještě nezohledňoval extrémně vysoké teploty z konce června.

V Jihočeském kraji se podle červnového odhadu výnosů a sklizně předpokládá, že letošní produkce základních obilovin bude v porovnání s nadprůměrnou sklizní předchozího roku o 12,5 % nižší. Za odhadovaným poklesem sklizně stojí především meziročně horší a zároveň podprůměrný hektarový výnos a z menší části také omezení osevních ploch základních obilovin o 0,6 %.

Tab. 1 Odhad sklizně zemědělských plodin v Jihočeském kraji k 10. 6. 2026

Kvůli slabším výnosům se sklizeň většiny druhů základních obilovin očekává v kraji meziročně nižší a ve srovnání s předchozím desetiletím podprůměrná. To platí bez ohledu na meziroční vývoj osevních ploch. Pouze pro tritikale se díky rozšíření ploch odhaduje nadprůměrná a meziročně vyšší sklizeň.

Sklizeň pšenice ozimé, naší nejrozšířenější a nejvýnosnější základní obiloviny, se ve srovnání s minulým rokem očekává o více než 10 % nižší kvůli podprůměrnému výnosu, navzdory rozšíření jejích ploch o 2,6 %. Aktuálně zaujímá pšenice ozimá téměř 30 % osevních ploch kraje a 58 % z ploch základních obilovin. Odhadovaná sklizeň pšenice ozimé tvoří v kraji 62,4 % ze sklizně základních obilovin.

Pšenice jarní, pěstované i po rozšíření ploch na nesrovnatelně menší ploše než pšenice ozimá, se proti loňsku sklidí o 3,7 % méně kvůli meziročně horšímu výnosu. Celkově se pšenice v kraji pěstuje na větší ploše než loni. Vlivem podprůměrnému výnosu se ale její sklizeň předpokládá meziročně o 10,5 % nižší.

Produkce ječmene celkem se podle odhadu letos v kraji očekává o 11,6 % nižší než loni. Slabší sklizeň je i přes rozšíření ploch o 6,4 % proti loňsku zaviněna meziročně nižším a podprůměrným výnosem. Podstatně horší výnos v meziročním srovnání se odhaduje pro oba druhy ječmene. Úroda ječmene ozimého se odhaduje proti loňsku o necelých 5 % nižší, u ječmene jarního se očekává pokles o 18,5 %. Výrazný rozdíl mezi oběma druhy ječmene je způsoben vývojem osevních ploch. Ječmen ozimý zaznamenal meziroční rozšíření ploch (+16,2 %), naproti tomu ječmen jarní jejich úbytek (−2,3 %).

Žito a oves dávají podle odhadu proti minulému roku výrazně horší výnos (o více než 14 %). Z tohoto důvodu se sklizeň žita i přes podstatné rozšíření jeho ploch odhaduje meziročně o 3,0 % nižší. Osevní plochy ovsa byly letos ve srovnání s loňskou rekordní hodnotou redukovány téměř o 40 %. To spolu s meziročně horším odhadem výnosu předznamenává propad sklizně o 46,3 % proti loňskému rekordu. Ve srovnání s průměrem sklizně za předchozí desetiletí je odhadovaná sklizeň ovsa nižší o 17,2 %.

Graf 1 Osevní plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v letech 2016–2025 a odhad sklizně k 10. 6. 2026 v Jihočeském kraji

Tritikale je jedinou základní obilovinou, která dává podle odhadu ve většině krajů díky rozšíření ploch meziročně vyšší sklizeň. Na jihu Čech se předpokládá nárůst sklizně o 6,5 % (rozšíření ploch o 12,0 %), a to i přes mírný pokles odhadovaného výnosu. Jako jediná základní obilovina má navíc tritikale podle červnového odhadu nadprůměrný výnos ve srovnání s předchozím desetiletím.

Řepka je zpravidla druhou nejpěstovanější plodinou Jihočeského kraje po pšenici ozimé. V posledních třech letech se její plocha zmenšovala, v roce 2026 o víc než desetinu. To spolu s odhadovaným meziročně horším a zároveň značně podprůměrným výnosem ukazuje na pokles její sklizně o více než 15 %. Nižší sklizeň a horší výnos ve srovnání s aktuálním červnovým odhadem zaznamenala v kraji řepka naposledy v roce 2003, rok po povodních.

Tab 2 Osevní plochy vybraných zemědělských plodin v Jihočeském kraji k 31. 5. 2026

Spolu s prvními odhady sklizně byly zveřejněny informace o plochách obhospodařované zemědělské půdy a plochách osevů k 31. 5. 2026. V Jihočeském kraji činila celková osevní plocha 239,3 tis. ha. Víc než polovina této plochy byla oseta obilovinami na zrno (52,4 %), především pšenicí ozimou. Na více než čtvrtině osevních ploch kraje se pěstují pícniny na orné půdě (28,0 %), především kukuřice na zeleno, a na necelých 16 % osevních ploch olejniny, zejména řepka.

Většinu celkové osevní plochy (70,5 %) v jižních Čechách zaujímají pšenice (ozimá, jarní a tvrdá), řepka, kukuřice (na zeleno a na zrno) a ječmen (ozimý a jarní).

Oproti předchozímu roku došlo k mírnému úbytku osevních ploch o 0,2 % (−420 ha), což jen potvrzuje dlouhodobý trend, při kterém se od roku 2002 celková osevní plocha v kraji zmenšila o 15,7 %.

Meziroční úbytek osevních ploch v kraji zaznamenaly obiloviny, olejniny a zelenina. Výměra obilovin na zrno se oproti loňskému osevu snížila o 1,4 tis. ha, omezeny byly osevní plochy ovsa (o více než třetinu) a kukuřice na zrno (o jednu pětinu), poněkud menší je také plocha ječmene jarního. Naopak se rozšířily plochy pšenice ozimé (+1,8 tis. ha), mírně i pšenice jarní a žita, dále ozimého ječmene (+1,9 tis. ha) a tritikale (+1,0 tis. ha).

Osevní plocha luskovin a bílkovinných plodin na zrno se oproti předchozímu roku zvýšila o necelé 1 %, navzdory meziročnímu snížení plochy naší nejběžnější luskoviny – hrachu polního na zrno. Olejniny se letos pěstují na ploše o 2,5 tis. ha menší z důvodu omezování ploch řepky (−3,7 tis. ha), která je dominantní olejninou. Dalšími v kraji častěji pěstovanými olejninami – mákem a sójou byly letos osety meziročně větší plochy.

Rozšířeny byly osevní plochy pícnin na orné půdě, meziročně o 4,9 % (+3,1 tis. ha), a plocha okopanin (+4,0 %), zejména brambor. Naopak osevní plocha zeleniny se proti minulému roku snížila o čtvrtinu.

Jihočeští zemědělci jsou největšími pěstiteli ovsa a tritikale, v kraji se nachází pětina osevních ploch těchto plodin v Česku. Jižní Čechy mají mezi kraji druhou největší osevní plochu jetele a kukuřice na zeleno s podílem na republice 17,8 %, resp. 14,0 % a třetí největší plochy brambor (podíl na Česku 14,8 %), žita (13,0 %), řepky (10,5 %) a pšenice ozimé (9,5 %).

Tab. 3 Obhospodařovaná zemědělská půda v Jihočeském kraji k 31. 5. 2026

K 31. 5. 2026 obhospodařovali zemědělci na jihu Čech zemědělskou půdu o výměře 425,3 tis. ha, což je o 0,3 tis. ha méně než minulý rok (−0,1 %) a o téměř 18 tis. ha (−4,0 %) méně než v roce 2002. Plocha obhospodařované zemědělské půdy byla v kraji nejmenší v roce 2016 (415,9 tis. ha), poté se hospodaření s ní zlepšilo. V posledním desetiletí její plocha kolísala převážně nad 420 tis. ha.

Většinu zemědělské půdy v kraji tvoří orná půda, nyní s podílem 57,9 %, a trvalé travní porosty s podílem 41,8 %. V meziročním srovnání se plocha orné půdy zmenšila o 383 ha a nepatrně se snížila i plocha trvalých travních porostů. Dlouhodobě v kraji dochází k úbytku ploch orné půdy na jedné straně a rozšiřování ploch trvalých travních porostů na straně druhé. V roce 2002 dosahoval v kraji podíl orné půdy na ploše obhospodařované zemědělské půdy, tzv. zornění, 65,6 %.

Graf 2 Obhospodařovaná zemědělská půda v roce 2026 podle krajů (tis. ha)

Jihočeský kraj dlouhodobě obhospodařuje druhou největší plochu zemědělské půdy po Středočeském kraji a má mezi kraji vůbec největší plochu trvalých travních porostů. Plochou orné půdy se jižní Čechy řadí na čtvrté místo mezi kraji. Větší plochu orné půdy obhospodařují zemědělci ve Středočeském a Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. Podle zornění obhospodařované zemědělské půdy (57,9 %) se Jihočeský kraj v roce 2026 umístil mezi kraji na čtvrté nejnižší příčce. Ještě nižší podíl orné půdy na zemědělské půdě měly kraje Karlovarský (35,8 %), Liberecký (37,9 %) a Moravskoslezský (57,6 %).