Nejvíce dřeva se v roce 2024 vytěžilo na jihu Čech

V Jihočeském kraji bylo loni zalesněno a uměle obnoveno o 17,2 % méně hektarů půdy než v roce předchozím. Objem těžby dřeva se meziročně zvýšil o 7,6 %. Zpracovaná nahodilá těžba dřeva (bez kůry) tvořila 34,9% podíl z celkového množství vytěženého dřeva v kraji.

Lesní pozemky na území celého Česka ke konci roku 2024 zabíraly celkovou plochu o výměře 2 683,1 tis. ha, podíl porostní půdy představoval 97,6 %. Meziročně se výměra lesních pozemků v Česku zvýšila o 1 375 ha (+0,1 %); nárůst rozlohy lesů byl zaznamenán ve všech krajích. Výrazně největší část z celkové výměry lesů Česka (14,2 %) dlouhodobě zaujímají lesy na jihu Čech. Druhá a třetí největší část náleží krajům, kde lesní plocha mírně překročila hranici 11% podílu na rozloze lesů Česka – Plzeňský kraj (309,5 tis. ha) a Středočeský kraj včetně hl. m. Prahy (305,6 tis. ha). Naopak nejméně lesů nalezneme na Pardubicku (135,1 tis. ha; 5,0% podíl na rozloze lesů Česka).

V Jihočeském kraji se k 31. 12. 2024 nacházelo 381,6 tis. ha lesních pozemků, jejich výměra se v meziročním srovnání zvýšila o 335 ha (+0,1 %); lesy se tak podílely 37,9 % na rozloze kraje. Podíl porostní půdy meziročně stoupl o 0,3 procentního bodu na 97,7 %. Plochy s porosty lesních dřevin se oproti předchozímu roku snížily o 200 ha, výměra ploch s dřevinami tak představovala na jihu Čech téměř 364,6 tis. ha lesní půdy. Převažujícími lesními dřevinami byly jehličnany, které rostly na 300,6 tis ha.

Graf 1 Zalesňování a přirozená obnova lesa podle krajů (k 31. 12.)

V Česku bylo během roku 2024 zalesněno a obnoveno sadbou a síjí o 5 728 ha plochy méně než v předešlém roce. Meziročně se výměra nově zalesněných a uměle obnovených lesních pozemků snížila o 16,3 % na 29,5 tis. ha. Pokles nastal u většiny krajů; nejvýraznější byl v Moravskoslezském kraji (−31,0 %). Naproti tomu pouze v Karlovarském kraji se zalesnilo více lesních pozemků než v předchozím roce (+14,5 %). Největší podíl na zalesnění a umělé obnově lesa měl v roce 2024 Kraj Vysočina (23,2 %), zalesnilo se zde více než 6,8 tis. ha. Druhým a třetím v pořadí byl Jihomoravský (11,5 %) a Plzeňský kraj (11,2 %). Čtvrtý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání (10,6 %) náležel Jihočeskému kraji. V lesích na území Česka se převážně zalesňovalo jehličnatými dřevinami (55,3 %); častěji než listnáče byly jehličnany vysazovány celkem v osmi krajích. Podíl jehličnanů na zalesnění jednotlivých krajů byl v roce 2024 nejvyšší v Jihočeském kraji (70,0 %), následován Plzeňským krajem (63,1 %). Naopak ve zbývajících pěti krajích bylo preferováno zalesňování listnatými dřevinami, nejčastěji se listnáče podílely na zalesňování Moravskoslezského (63,5 %) a Ústeckého kraje (61,9 %).

Graf 2 Zalesňování a přirozená obnova lesa v Jihočeském kraji

V Jihočeském kraji se v roce 2024 plocha zalesnění potřetí za sebou snížila. Na jihu Čech bylo ve sledovaném roce zalesněno a obnoveno uměle meziročně o 17,2 % lesa méně (−646 ha), a oproti roku 2021, kdy plocha zalesnění činila rekordních 4 941 ha, dokonce o 36,9 % méně (−1 821 ha). I přes tento pokles byla plocha zalesnění a obnovy lesa v kraji poměrně vysoká, bylo zalesněno celkem 3 120 ha půdy. Při zalesňování se nejvíce vysazoval smrk (1 479 ha), dub (320 ha), buk (293 ha) a borovice (256 ha). Pokračovalo tak úsilí z předchozích pěti let o zalesňování rozsáhlých holin, které převážně vznikaly po odtěžení dřeva na místech zasažených kalamitami.

Plocha s novou generací lesa vytvořená přirozenou obnovou v posledních pěti letech v kraji nepřerušeně stoupá. V roce 2024 byl lesní porost obnoven přirozenou cestou na celkem 1 435 ha, kdežto v roce 2019 zabíral pouhých 396 ha půdy. Přestože se výměra těchto ploch ve sledovaném roce 2024 meziročně zvýšila, podíl Jihočeského kraje na přirozené obnově lesa celého Česka poklesl o 2,3 procentního bodu na 11,5 % a sestoupil tak v pomyslném žebříčku krajů na třetí příčku. Nejvíce ploch lesa se obnovilo přirozenou cestou v Kraji Vysočina (2 265 ha; 18,2% podíl na Česku), následovaném Středočeským krajem vč. hl. m. Prahy (2 064 ha; 16,6% podíl na Česku).

Objem těžby dřeva v rámci celého Česka v roce 2024 poklesl o 3,7 % (−685,9 tis. m³), souhrnně se zde vytěžilo 17 807,0 tis. m³ dřeva bez kůry. Méně se těžilo v šesti krajích; nejprudší pokles těžby dřeva vykázal Kraj Vysočina (−30,8 %). Naopak k nárůstu oproti předchozímu období došlo celkem v sedmi krajích. Nejvíce se objem těžby dřeva meziročně navýšil v Moravskoslezském (+9,3 %), Libereckém (+7,9 %) a Jihočeském kraji (+7,6 %).

Graf 3 Těžba dřeva v Jihočeském kraji

Ve srovnání jednotlivých krajů se v roce 2024, stejně tak jako v roce předchozím, nejvíce dřeva vytěžilo na jihu Čech. Objem vytěženého dřeva v Jihočeském kraji se ve sledovaném roce meziročně navýšil o téměř 188,5 tis. m³, celkem bylo vytěženo 2 660,5 tis. m³ dřeva bez kůry. Zastavil se tak nastolený trend, kdy těžba dřeva v kraji od zlomového roku 2021 prudce klesala. Převážně se těžily jehličnaté dřeviny, jejich podíl na celkovém objemu těžby dřeva v kraji v roce 2024 stoupl o 0,3 procentního bodu na 94,6 %. Podíl těžby listnatých dřevin tvořil jen nepatrnou část (5,4 %) z celkového objemu vytěženého dřeva. Nejčastěji těženou dřevinou na jihu Čech byl smrk (1 955,8 tis. m³), dále se převážně těžila borovice (490,7 tis. m³), buk (67,0 tis. m³) a dub (21,7 tis. m³). Jižní Čechy se podílely na celorepublikové těžbě dřeva 14,9 %. Druhý a třetí nejvyšší objem těžby dřeva bez kůry zaznamenal Plzeňský (12,6 %) a Středočeský kraj vč. hl. m. Prahy (11,3 %).

Na těžbě v rámci celého Česka se v roce 2024 podílela ze 45,0 % zpracovaná nahodilá těžba dřeva. Objem zpracované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) se meziročně výrazně snížil (−27,3 %) a v roce 2024 představoval celkem 8 018,9 tis. m³. Ke snížení objemu zpracované nahodilé těžby došlo ve všech krajích. Nejvíce, a to o polovinu, poklesla oproti předchozímu období nahodilá těžba dřeva v Kraji Vysočina, a naopak nejnižší meziroční pokles této těžby vykázal Jihočeský kraj (−0,2 %). Na jihu Čech se oproti předchozímu období snížilo množství zpracované nahodilé těžby o 2,1 tis. m³, souhrnně její objem představoval 929,6 tis. m³. Na celkové těžbě kraje se zpracovaná nahodilá těžba podílela 34,9 % a z množství zpracované nahodilé těžby dřeva v Česku zaujímala druhý nejvyšší podíl (11,6 %) hned za Plzeňským krajem (12,2 %).

V Jihočeském kraji se v posledních třech letech nejčastěji získávalo dřevo v rámci nahodilé těžby v důsledku živelních příčin. Na celkové zpracované nahodilé těžbě se těžba v důsledku živelních příčin podílela 63,8 %, meziročně se zvýšila o 33,8 %. Celkem se vytěžilo 592,7 tis. m³ dřeva bez kůry. Těžba v důsledku poškození hmyzem se meziročně snížila o 41,5 %. Ve sledovaném roce 2024 se tedy vytěžilo v důsledku poškození hmyzem 233,2 tis. m³ dřeva bez kůry a na celkové zpracované nahodilé těžbě kraje se tato těžba podílela 25,1 %.

Graf 4 Zpracovaná nahodilá těžba dřeva v Jihočeském kraji

Plocha, na které probíhaly prořezávky, čistky a plecí seče v mladých nedospělých porostech se na jihu Čech meziročně rozšířila o 6,2 % na 5 730 ha. Z probírek, prováděných jako výchovné zásahy v předmýtních lesních porostech, se celkem vytěžilo 686,6 tis. m³ dřeva bez kůry na ploše 10 734 ha. Těžba z probírek zaznamenala meziroční zvýšení produkce dřeva o 12,0 % (+73,6 tis. m³). V roce 2024 bylo na jihu Čech ošetřeno chemicky a biologicky celkem 8,7 tis. ha lesní půdy, tedy o 6,2 % méně (−575 ha) než v předchozím roce.

Tab. Vybrané údaje o lesnictví v Jihočeském kraji

Celková suma náhrad obdržených od nájemců honiteb za škody způsobené zvěří, případně ohodnocení škod z vlastních honiteb způsobených zvěří, byla vlastníky lesů rozprostírajících se na území celého Česka vyčíslena na 52 067 tis. Kč. Oproti předchozímu období se celková suma náhrad, případně ohodnocení škod, zvýšila v rámci celé republiky o 10,0 %. Meziroční nárůst byl evidován v osmi krajích; k nejvyššímu nárůstu došlo ve Středočeském kraji včetně hl. m. Prahy (+102,5 %). Naproti tomu nižší škody oproti předchozímu roku byly zaznamenány celkem v pěti krajích, kdy k největšímu snížení došlo v Jihočeském kraji (−22,0 %).

V mezikrajském srovnání nejvyšší celková suma náhrad, případně ohodnocení škod, byla, stejně jako v předchozím roce, zaznamenána v Jihomoravském kraji. Se svými 8 657 tis. Kč (meziroční nárůst celkové sumy o 23,2 %) se Jihomoravský kraj podílel na zvěří způsobených škodách v Česku 16,6 %. Druhý nejvyšší podíl (16,0 %) vykázal Plzeňský kraj, kde se celková suma náhrad oproti předchozímu období zvýšila o 49,5 % na 8 351 tis. Kč. Vlastníci jihočeských lesů vyčíslili celkovou sumu náhrad za škody způsobené zvěří na 5 258 tis. Kč. Přestože tato suma meziročně výrazně poklesla, a to o 1 487 tis. Kč, byla v porovnání s ostatními kraji ve sledovaném roce 2024 třetí nejvyšší. Na zvěří způsobených škodách v celé republice se tak jižní Čechy podílely 10,1 %.