Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle okresů a obcí v roce 2024
Jihočeský kraj se v mezikrajském srovnání řadil ke krajům s vyšší návštěvností hromadných ubytovacích zařízení (HUZ). Turisticky nejpřitažlivější byl okres Český Krumlov, ve kterém se v roce 2024 ubytovalo 35 % všech hostů kraje, a který se na krajském počtu přenocování hostů podílel 31 %. Druhé místo v počtu hostů patřilo okresu České Budějovice a v počtu přenocování díky delším pobytům okresu Jindřichův Hradec.
Na úrovni obcí patřilo prvenství v počtu ubytovaných hostů v roce 2024 městu České Budějovice a druhé místo Českému Krumlovu (v obou více než 200 tis. osob). Primát v počtu přenocování si udržela Třeboň, s více než půl milionem přenocování, do značné míry díky lázeňství, před Lipnem nad Vltavou (s 419 tis. noclehy). Dohromady se v roce 2024 tato čtyři sídla podílela na počtu hostů kraje a na počtu přenocování 38 %, resp. 36 %.
Jihočeský kraj je turisticky přitažlivým regionem díky pestré nabídce zajímavých míst, od atraktivních historických a kulturních sídel, přes horské a podhorské lokality, po širokou nabídku rekreačních vodních ploch a toků. Má dlouhodobě mezi kraji vůbec nejvyšší počet míst pro stany a karavany, která jsou k dispozici v HUZ zejména v okresech Český Krumlov a Jindřichův Hradec (podíl obou okresů na Česku 14,5 %), a v souvislosti s tím mívá i velmi silnou letní sezónu. Příspěvek 3. čtvrtletí do návštěvnosti za celý rok 2024 činil v počtu hostů 45,6 % a v počtu přenocování 50,3 %.
Tab. 1 Hosté ubytovaní v HUZ a počet přenocování podle okresů Jihočeského kraje v roce 2024

Nejvíce hostů na největší počet nocí se v roce 2024 ubytovalo v okrese Český Krumlov. Na druhém místě podle počtu hostů byl okres České Budějovice a za ním okres Jindřichův Hradec. V žebříčku podle celkového počtu přenocování si pořadí vyměnily, okres Jindřichův Hradec byl druhý zásluhou delších pobytů jistě i díky lázním v Třeboni. Českokrumlovsko si první příčku mezi jihočeskými okresy podrželo i v rozdělení hostů na rezidenty a nerezidenty a podle přenocování nerezidentů. Rezidenti největší počet přenocování uskutečnili v okrese Jindřichův Hradec. Nejnižší návštěvnost v kraji měl okres Strakonice.
Graf 1 Návštěvnost HUZ podle okresů v roce 2019 a 2024

Okresy České Budějovice a Český Krumlov se od ostatních jihočeských okresů odlišovaly vyšší zahraniční návštěvností. V roce 2024 v nich dosahoval podíl nerezidentů na celkovém počtu hostů více než 40 % (43,7 %, resp. 41,5 %), podíl na počtu přenocování byl vzhledem ke kratším pobytům cizinců nižší (39,2 %, resp. 38,0 %). V ostatních okresech představoval podíl zahraničních hostů 11 % až 15 %, jejich podíl na počtu přenocování byl ještě menší.
Před pandemickou krizí byl počet nerezidentů i jejich podíl na návštěvnosti ve většině jihočeských okresů vyšší než loni. V okrese České Budějovice v roce 2019 dokonce cizinci početně převažovali nad tuzemskými hosty a tvořili 58,8 % z celkového počtu ubytovaných osob. Počet rezidentů již v roce 2022 překonal ve většině okresů předpandemické počty a vyšší tuzemská návštěvnost tam pak částečně nebo zcela nahradila chybějící zahraniční návštěvníky. Celkového počtu hostů před pandemickou krizí v Jihočeském kraji nedosáhl pouze okres České Budějovice a Tábor, počtu přenocování nedosáhly kromě již zmíněných ani okresy Prachatice a Strakonice.
Více než 10 tis. hostů ubytovaných v HUZ během roku 2024 nebo více než 20 tis. přenocování bylo sečteno ve 39 jihočeských městech a obcích. Údaje za všech těchto 39 obcí a měst jsou uvedeny v přílohové tabulce. Vedle sedmi okresních měst šlo nejčastěji o obce z okresů Jindřichův Hradec, Prachatice a Český Krumlov a podle turistických oblastí se jednalo o obce z Lipenska, Šumavska, Třeboňska a České Kanady. Zmíněných 39 obcí se na návštěvnosti kraje podílelo z více než tří čtvrtin. Podíl na počtu rezidentů a jejich přenocování byl nižší (72 %), zatímco v zahraniční návštěvnosti překonal 90 %.
Tab. 2 Hosté ubytovaní v HUZ a počet přenocování podle vybraných obcí1)
Jihočeského kraje v roce 2024

Nejvíce hostů v HUZ na největší počet nocí přivítala stejná pětice měst a obcí jako před pandemií – České Budějovice, Český Krumlov, Lipno nad Vltavou, Třeboň a Hluboká nad Vltavou, pouze s rozdílným pořadím podle počtu hostů na čtvrtém a pátém místě. Před pandemií se Hluboká nad Vltavou umístila na čtvrtém místě před Třeboní. V roce 2024 kvůli úbytku nerezidentů ve srovnání s rokem 2019 o více než polovinu klesla Hluboká na páté místo.
Na šestém až desátém místě podle počtu hostů v roce 2024 byla další dvě okresní města Tábor a Písek a obce na břehu Lipenské vodní nádrže – Černá v Pošumaví, Horní Planá a Frymburk. Do tabulky byla zařazena ještě lázeňská Bechyně zásluhou šestého nejvyššího počtu přenocování v kraji (podle počtu hostů se umístila na dvacátém místě v kraji). Zatímco v okresních městech a v Hluboké nad Vltavou byla průměrná doba pobytu nejvýše 3 dny, v obcích na břehu Lipna byla delší – zhruba 4 dny, jen v Černé v Pošumaví 3,2 dny. Nejdelší dobu hosté trávili v lázeňských městech – v Třeboni v průměru 7 dní a v Bechyni 10,4 dne.
Z pětice nejnavštěvovanějších míst pouze Lipno nad Vltavou a Třeboň překonalo předpandemický počet hostů a jejich přenocování – Lipno nad Vltavou o 34,2 %, resp. 8,3 %, a Třeboň o 15,7 %, resp. 24,2 %. Lipno nad Vltavou mělo mezi hosty sice relativně vyšší podíl nerezidentů (42,2 %), podobně jako před pandemií však většinu z nich tvořili hosté z evropských zemí, kteří své příjezdy proti roku 2019 zvýšili. Třeboň měla příznivý vývoj návštěvnosti do značné míry i zásluhou nízkého podílu nerezidentů (10,6 %). Města České Budějovice, Český Krumlov a Hluboká nad Vltavou, ve kterých před pandemií převažovala zahraniční návštěvnost, zaznamenala proti roku 2019 výrazný pokles počtu hostů.
Graf 2 Návštěvnost HUZ v obcích s největším počtem hostů od roku 2019

Ve městě České Budějovice se v roce 2024 ve srovnání s rokem 2019 ubytovalo o 18,5 % hostů méně, rozdíl v počtu přenocování byl nižší (−2,2%). Městu Český Krumlov chybělo do předpandemického počtu hostů 21,4 % a počtu přenocování 13,9 %. Relativní ztráta Hluboké nad Vltavou byla ještě hlubší (−27,6 % hostů a −17,1 % přenocování). V těchto třech městech byl pokles cestovního ruchu způsoben nižší zahraniční návštěvností, především kvůli výpadku hostů z Asie. Město Český Krumlov kromě toho zaostávalo i za tuzemským počtem hostů z roku 2019 (−2,3 %), i když v počtu jejich přenocování již výsledky roku 2019 vyrovnalo.
Počet hostů, kteří se v roce 2024 v HUZ ubytovali, dosáhl ve městě České Budějovice 238 tis., z toho víc než polovinu tvořili nerezidenti (55,3 %; 132 tis. osob). Na rozdíl od předcovidového roku, kdy mezi cizinci převládali Asiaté (63,4 %), tvořili v roce 2024 většinu Evropané (60,9 %; 80,2 tis. osob) a podíl Asiatů činil jen 36,2 %.
Na předních místech žebříčku nerezidentů ubytovaných v krajském městě podle zemí se umístilo Německo (26,2 tis. osob), za ním následovala Korejská republika (22,9 tis.), Rakousko (14,5 tis.), Čína (11,9 tis.) a Slovensko (9,1 tis.), přičemž oproti roku 2019 se zvýšil počet hostů ze sousedních zemí. O polovinu vzrostl i počet Jihokorejců, kteří, jak se zdá, se v roce 2024 specializují na České Budějovice, když ve městě se jich ubytovalo 61 % z krajského počtu. Počet hostů z Číny se však proti roku 2019 propadl o více než 80 %, když v roce 2019 jich bylo v krajském městě ubytováno 76 tis., zatímco v roce 2024 necelých 12 tis. I tak představoval tento počet téměř polovinu (47 %) z nerezidentů pocházejících z Číny ubytovaných loni v Jihočeském kraji.
Graf 3 Nerezidenti podle země původu ubytovaní v HUZ obcí s největším počtem hostů
v roce 2024

Stejně jako v předchozích dvou letech bylo v roce 2024 druhou nejnavštěvovanější jihočeskou destinací město Český Krumlov s počtem téměř 214 tis. ubytovaných hostů. Nerezidenti tvořili 64,2 % z ubytovaných s počtem 137 tis. osob. Znamenalo to absolutně i relativně nejvyšší zahraniční návštěvnost mezi obcemi kraje. Cizinci ubytovaní v Českém Krumlově v rozdělení podle kontinentů pocházeli stejně jako před pandemií nejčastěji z Asie, tehdy se podíleli na nerezidentech 63,7 %, v roce 2024 byl jejich podíl nižší – 48,6 %. Návštěvníci z Evropy se loni na nerezidentech podíleli 41,4 %. Relativně vyšší byl i podíl hostů z Ameriky 8,2 %, kterých se v Českém Krumlově ubytovalo 11,3 tis., což bylo 61 % z krajského počtu.
V rozdělení nerezidentů ubytovaných ve městě Český Krumlov podle zemí byl v roce 2024 na prvním místě Tchaj-wan (40,7 tis.) s 30% podílem na zahraniční návštěvnosti města, za ním s 10% podíly Rakousko (14,4 tis. osob) a Německo (13,9 tis.), pak následovala Čína (9,2 tis.) a Spojené státy (8,4 tis. osob). Ve srovnání s rokem 2019 se město stalo přitažlivějším pro hosty ze sousedních zemí, jejichž návštěvnost se zvýšila o 21 % až 34 %. Proti roku 2019 se mírně zvýšil i počet Tchajwanců, kteří se na Český Krumlov zaměřují; ve městě se jich ubytovalo 81 % z krajského počtu. Naopak oproti roku 2019 byl stále výrazně nižší počet hostů z Korejské republiky (−61 %) a zejména Číny (−75 %), která zrušila veškerá koronavirová opatření až začátkem roku 2023.
Třetí místo podle počtu hostů a druhé místo podle počtu přenocování v kraji obsadilo Lipno nad Vltavou, kde se v HUZ ubytovalo 127 tis. osob na 419 tis. nocí. Rozhodující část klientů v HUZ Lipna tvořili vždy tuzemští hosté a převahu si udrželi i v roce 2024, přestože jejich počet již druhým rokem klesal. V roce 2024 rezidenti přispěli k celkovému počtu hostů 57,8 %. Podíl nerezidentů představoval 42,2 % a byl proti roku 2019 podstatně vyšší, tehdy činil 34,3 %. Drtivá většina nerezidentů, kteří se v Lipně nad Vltavou ubytovali, byla z evropských zemí (90,6 %), především z Německa (21,0 tis. osob), Rakouska (10,5 tis.) a Nizozemského království (6,3 tis. osob; 32 % z krajského počtu).
Čtvrté místo v žebříčku jihočeských obcí podle počtu ubytovaných hostů a první místo podle počtu přenocování obsadilo lázeňské město Třeboň, jehož návštěvnost se opírá téměř výhradně o domácí klientelu. V roce 2024 se v třeboňských HUZ ubytovalo 85 tis. osob na 509 tis. nocí. Tuzemští hosté se na celkovém počtu hostů podíleli 89,4 % a na počtu přenocování dokonce 96,4 %.
Další informace:
Kontakt:
Ing. Irena Kovárnová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E: irena.kovarnova@csu.gov.cz
T: 386 718 690
M: 703 854 593