Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Jihočeského kraje podle obcí v roce 2025

Jihočeský kraj patřil podle počtu hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) a jejich přenocování mezi nejnavštěvovanější kraje Česka. Z jeho okresů byl turisticky nejpřitažlivějším jednoznačně okres Český Krumlov, ve kterém se v roce 2025 ubytovalo 35 % všech hostů kraje a který se na krajském počtu přenocování hostů podílel 31 %. Na úrovni obcí tvořilo špičku návštěvnosti kvarteto: České Budějovice, Český Krumlov, Třeboň a Lipno nad Vltavou, které se počtu hostů kraje podílelo z 39 % a na počtu přenocování z 35 %.

Prvenství v počtu ubytovaných hostů patřilo v roce 2025 městu České Budějovice (249 tis. hostů) a druhé místo Českému Krumlovu (232 tis. hostů). V žebříčku podle počtu přenocování se na prv­ním místě umístila Třeboň s 442 tis. noclehy, do značné míry díky lázeňství, před obcí Lipno nad Vltavou (s 424 tis. přenocování).

Tab. 1 Návštěvnost HUZ Jihočeského kraje podle vybraných obcí¹⁾ v roce 2025

Mezi města a obce s nejvyšší návštěvností se v roce 2025 dále zařadilo dalších sedm sídelních lokalit. S vedoucí čtveřicí to je jedenáct sídel, která se na krajském počtu hostů a přenocování podílela z více než poloviny. Jednalo se o města a obce s minimálně 30 tis. hosty ubytovanými v HUZ nebo s mini­málním počtem 100 tis přenocování. Na pátém místě podle počtu hostů se umístila Hluboká nad Vltavou. Na šestém až desátém místě byla okresní města Tábor a Písek a tři obce na břehu Lipenské vodní nádrže – Černá v Pošumaví, Horní Planá a Frymburk. K sídlům s nejvyšší návštěvností bylo přiřazeno ještě lázeňské město Bechyně se šestým nejvyšším počtem přenocování v kraji (podle počtu hostů se v jihočeském žebříčku obcí zařadilo na dvacáté druhé místo).

Graf 1 Hosté ubytovaní v HUZ Jihočeského kraje podle obcí v roce 2025 (%)

Graf 2 Přenocování hostů ubytovaných v HUZ Jihočeského kraje podle obcí v roce 2025 (%)

Zatímco v okresních městech a v Hluboké nad Vltavou byla průměrná doba pobytu nejvýše 3 dny, v obcích na břehu Lipna byla delší – zhruba 4 dny. Nejdelší dobu trávili hosté v lázeňských městech – v Třeboni v průměru 6 dní a v Bechyni téměř 11 dní.

Ve městě České Budějovice dosáhl počet hostů, kteří se v jeho HUZ v roce 2025 ubytovali, bezmála 250 tis., přičemž 58,4 % tvořili nerezidenti. Většinou se jednalo o Evropany, kteří se na počtu nerezi­dentů podíleli 57,2 %. Podíl Asiatů, kteří před pandemií převládali (tehdy 63,4 %), činil v roce 2025 jen 39,3 %. Mezi nerezidenty ubytovanými v krajském městě podle zemí bylo nejvíce Němců (17,7 %), Číňanů (16,7 %), Jihokorejců (14,4 %) a Rakušanů (10,1 %).

Druhým nejnavštěvovanějším jihočeským městem byl Český Krumlov s 232 tis. ubytovanými hosty. Nerezidenti se na tomto počtu podíleli 67,8 %. Do města jich přijelo 157 tis., což znamenalo absolutně nejvyšší zahraniční návštěvnost z obcí kraje. Cizinci ubytovaní v Českém Krumlově v rozdělení podle kontinentů pocházeli stejně jako před pandemií nejčastěji z Asie. Tehdy se na nerezidentech podíleli z 63,7 %, v roce 2025 byl jejich podíl nižší (45,5 %). Návštěvníci z Evropy tvořili v loňském roce 43,6 % cizinců. V rozdělení nerezidentů ubytovaných ve městě Český Krumlov podle zemí byli v roce 2025 na prvním místě Tchajwanci (25,3 %), Rakušané (10,7 %), těsně za nimi Němci (10,4 %), dále Číňané (6,6 %) a Američané (6,3 %).

Graf 3 Nerezidenti podle země původu ubytovaní v HUZ obcí s největším počtem hostů v roce 2025

Třetí místo podle počtu hostů a druhé místo podle počtu přenocování v kraji obsadilo Lipno nad Vltavou, kde se v HUZ ubytovalo 128 tis. osob na 424 tis. nocí. Rozhodující část klientů v HUZ Lipna nad Vltavou tvořili tuzemští hosté s téměř 60% podílem na celkovém počtu hostů obce. Nerezidentů se v Lipně nad Vltavou ubytovalo necelých 52 tis., jejich podíl na celkovém počtu hostů představoval 40,6 %. Drtivá většina nerezidentů, kteří se v Lipně nad Vltavou ubytovali, pocházela z evropských zemí (92,4 %), hlavně z Německa (39,7 %), Rakouska (21,6 %.) a Nizozemského království (10,8 %).

Čtvrté místo v žebříčku jihočeských obcí podle počtu ubytovaných hostů a první místo podle počtu přenocování opanovalo lázeňské město Třeboň, jehož návštěvnost se opírá téměř výhradně o do­mácí klientelu. V roce 2025 se v třeboňských HUZ ubytovalo celkem 88 tis. osob na 442 tis. nocí. Tu­zemští hosté se na celkovém počtu hostů podíleli téměř 88 % a na počtu přenocování bezmála 95 %.

Jak je patrné z grafu 3 zejména zahraniční návštěvníci ze vzdálenějších zemí přijížděli do Jihočes­kého kraje spíše za návštěvou konkrétní lokality. Např. Český Krumlov preferovali nerezidenti z Tchaj-wanu a ze Spojených Států. Z krajského počtu návštěvníků podle země původu se právě v Českém Krumlově ubytovalo 84,6 % Tchajwanců a 58,5 % Američanů. České Budějovice upřednostňovali Číňané a Jihokorejci, kterých se zde ubytovalo 57,2 % resp. 56,2 % z krajského počtu nerezidentů pocházejících z Číny a Korejské republiky. Lipno nad Vltavou vyhledávali Nizozemci a Izraelci, kterých se tam ubytovalo 34,2 %, resp. 35,2 % z krajského počtu.

Graf 4 Návštěvnost HUZ v obcích s největším počtem hostů od roku 2019

Z kvarteta nejnavštěvovanějších míst překonalo předpandemický počet hostů a jejich přenocování – Lipno nad Vltavou o 34,7 %, resp. 9,5 %, a Třeboň o 19,2 %, resp. 7,8 %. Lipno nad Vltavou mělo mezi hosty sice relativně vyšší podíl nerezidentů (40,6 %), podobně jako před pandemií však většinu z nich tvořili hosté z evropských zemí. Třeboň měla příznivý vývoj návštěvnosti do značné míry záslu­hou nízkého podílu nerezidentů (12,2 %). Města České Budějovice a Český Krumlov, ve kterých před pandemií převažovali nerezidenti ze 70 %, zaznamenala především kvůli úbytku hostů z Asie pokles celkového počtu hostů ve srovnání s rokem 2019 zhruba o 15 %. Český Krumlov ztrácel i na předpandemický počet přenocování, ale České Budějovice ho díky rezidentům již převýšily.

Tabulka 1 v úvodu textu byla rozšířena o další lokality podle počtu ubytovaných hostů a jejich přenoco­vání a je uvedena v příloze. Zahrnuje celkem 39 jihočeských obcí a měst, ve kterých návštěvnost HUZ během roku 2025 představovala minimálně 10 tis. hostů nebo 20 tis. přenocování. Vedle sedmi okresních měst jsou do ní zařazeny nejčastěji obce z okresů Prachatice, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Podle turistických oblastí se jednalo nejčastěji o obce z Lipenska, Šumavska, Třeboňska a České Kanady. Zmíněných 39 obcí se na návštěvnosti kraje podílelo z více než tří čtvrtin. Podíl na počtu rezidentů a jejich přenocování byl nižší (71 %), zatímco v zahraniční návštěvnosti dosáhl 90 %.

Návštěvnost obcí a měst se promítla do výsledků cestovního ruchu podle okresů. Z hlediska mezi­okresního srovnání se nejvyšší návštěvností v HUZ může pochlubit okres Český Krumlov, ve kterém se v roce 2025 ubytovalo 625 tis. hostů na 1,4 mil. nocí. Na druhém místě podle počtu hostů byl okres České Budějovice s téměř 400 tis. hosty a za ním okres Jindřichův Hradec s 280 tis. hosty. V žebříčku podle celkového počtu přenocování si tyto okresy pořadí vyměnily, okres Jindřichův Hradec (s téměř 1 mil. přenocování) byl druhý zásluhou delších pobytů, do značné míry díky lázním v Třeboni, a okres České Budějovice (s 0,7 mil. přenocování) byl třetí.

Graf 5 Podíl okresů na návštěvnosti Jihočeského kraje v roce 2025 (%)

Českokrumlovsko si první příčku mezi jihočeskými okresy podrželo i při rozdělení hostů na rezidenty a nerezidenty a v žebříčku podle přenocování nerezidentů. Podle počtu přenocování rezidentů obsadil první místo okres Jindřichův Hradec a okres Český Krumlov se zařadil na druhé místo. Nejnižší ná­vštěvnost z jihočeských okresů mělo Strakonicko.

Okresy České Budějovice a Český Krumlov se od ostatních jihočeských okresů odlišovaly skladbou návštěvníků s vyšším podílem nerezidentů. Ten v roce 2025 dosahoval 47,9 %, resp. 43,2 % z celko­vého počtu hostů. Podíl nerezidentů na počtu přenocování byl vzhledem k jejich kratším pobytům nižší (43,1 %, resp. 39,1 %). V ostatních okresech představoval podíl nerezidentů na celkovém počtu hostů 11 % až 16 % a jejich podíl na počtu přenocování 8 % až 11 %.

Tab. 2 Návštěvnost HUZ Jihočeského kraje podle okresů v roce 2025

Oproti roku 2024 se návštěvnost většiny jihočeských okresů zvýšila. Pouze na Strakonicku klesl počet hostů i počet přenocování (rezidentů i nerezidentů) a na Jindřichohradecku se snížil počet přenoco­vání vinou kratších pobytů rezidentů.

Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 byl počet hostů vyšší ve všech okresech s výjimkou čes­kobudějovického, kvůli nižšímu počtu nerezidentů, a táborského, kde chyběli rezidenti i nerezidenti. Počet přenocování z roku 2019 nebyl dosažen na Prachaticku, Strakonicku a Táborsku.