Itálie se stala již podruhé nejvyhledávanější zemí pro zahraniční dovolenou

Na otázku, kam na zahraniční dovolenou si v roce 2025 obyvatelé Česka nejčastěji odpověděli – do Itálie. Směřovalo tam rekordních 905 tis. zahraničních delších cest. Do žádné jiné země v posledních 15 letech nikdy nevyjelo během jednoho roku více obyvatel Česka. V roce 2025 se již druhým rokem snižoval zájem o cesty na Slovensko (bez ohledu na délku cesty). V rámci vícedenních cest po tuzemsku se zvýšil na jedné straně počet domácích delších cest a na straně druhé klesl počet domácích kratších cest.

Koncem března 2026 zveřejnil ČSÚ informace o vícedenních cestách 15letých a starších obyvatel Česka v roce 2025 mimo jejich obvyklé bydliště. Údaje vznikly vyhodnocením výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR), při kterém jsou 15letí a starší členové náhodně vybraných domácností dotazováni na své soukromé a služební cesty mimo obvyklé prostředí (bydliště, internát apod.). Cesty byly rozlišeny podle místa pobytu na domácí (tuzemské) a výjezdové (zahraniční), soukromé cesty podle počtu přenocování na delší (čtyři a více přenocování) a kratší (jedno až tři přenocování). Výsledky šetření byly přepočteny na populaci 15letých a starších osob.

Graf 1 Vícedenní cesty rezidentů ve volném čase mimo obvyklé bydliště

Obyvatelé Česka ve věku 15 let a více, zkráceně rezidenti, kterých bylo 9,2 mil., uskutečnili v roce 2025 ve svém volném čase podle výsledků šetření téměř 14 mil. delších cest, které trvaly alespoň pět dní (čtyři přenocování), a více než 15 mil. kratších cest v délce dvou až čtyř dní (jedno až tři přenocování). Většinou se jednalo o domácí cesty, a to zejména v případě kratších cest zahrnujících i víkendové pobyty na chatách a chalupách. Do zahraničí směřovala jen každá desátá kratší cesta. V případě pětidenních a delších cest byl počet domácích a výjezdových cest téměř vyrovnaný – 7,4 mil. cest v tuzemsku a 6,4 mil. cest do zahraniční.

Proti roku 2024 vzrostl počet vícedenních cest jak uvnitř Česka (+1,0 mil. cest), tak i za jeho hranice (+700 tis. cest), ale ubylo kratších cest. Sice se poněkud zvýšil počet výjezdových kratších cest (+100 tis. cest), ale výrazně se snížil počet domácích kratších cest (−900 tis.).

Ve srovnání s cestováním před pandemií koronaviru vyjížděli v roce 2025 rezidenti na cesty méně kvůli čtvrtinovému úbytku kratších cest. Propad o 4,7 mil cest proti roku 2019 byl zjištěn u domácích kratších cest, mírně se snížil i počet výjezdových kratších cest (o necelých 100 tis.). Počet delších cest byl téměř stejný jako před covidem, zvýšil se o 2,5 %, částečně se ale změnil směr cest z domácích na výjezdové. Proti roku 2019 se počet domácích delších cest snížil o více než desetinu (−1,0 mil. cest), zatímco počet cest za hranice Česka se zvýšil o čtvrtinu (+1,3 mil. cest). V roce 2025 rezidenti vycestovali do zahraničí na 6,4 mil. delších cest, což znamenalo nejlepší výsledek za posledních 15 let.

Tab. 1 Výjezdové delší a kratší cesty rezidentů podle cílové destinace v roce 2025
Zdroj: VŠCR

Podle cílové destinace většina výjezdových cest směřovala do zemí Evropské unie (71,6 % delších a 97,1 % kratších cest). Preference rezidentů ohledně pobytu při zahraniční dovolené (pětidenní a delší cesty) potvrdily podobně jako v roce 2024 rostoucí zájem o Itálii a pokles zájmu o delší i kratší cesty na Slovensko.

V roce 2025 si pro zahraniční dovolenou rezidenti nejčastěji zvolili Itálii. Směřovalo do ní 905 tis. cest, což znamenalo největší počet cest do jedné zahraniční země během roku za posledních 15 let. V roce 2025 mířilo do dříve nejvyhledávanějšího Chorvatska 712 tis. cest, tedy zhruba o 200 tis. cest méně než do Itálie. Cesty do Itálie a Chorvatska tvořily plnou čtvrtinu všech zahraničních delších cest.

Třetí nejoblíbenější zemí pro zahraniční dovolenou se stal Egypt, do kterého vedlo 570 tis. cest. V průměru byly cesty do medailových destinací dlouhé 8 dní (7 přenocování). Slovensko, které bylo do roku 2024 obvykle druhou nebo třetí nejvyhledávanější zemí pro výjezdové delší cesty, se v roce 2025 umístilo s počtem 448 tis. cest až na šestém místě.

Prvenství v žebříčku podle výjezdových kratších cest (dvoudenní až čtyřdenní) si Slovensko v roce 2025, i přes pokles zájmu, udrželo. V roce 2025 tam vedlo 384 tis. cest, tj. čtvrtina všech výjezdových kratších cest. Druhou a třetí nejčastěji navštěvovanou zemí při kratších zahraničních cestách byly další naše sousední země – Polsko a Rakousko (319 tis., resp. 311 tis. cest).

Zveřejnění údajů za konkrétní zemi jsou podmíněné způsobem výpočtu. Vzhledem k tomu, že údaje vznikly zpracováním výběrového šetření, byly zveřejněny pouze v případě, že dopočet dává spolehlivé výsledky. Z důvodu menšího počtu výjezdů do zahraničí na kratší cesty byl okruh zemí s publikovatelnými výsledky menší než při delších cestách.

Graf 2 Výjezdové delší a kratší cesty rezidentů podle cílové destinace

Většina výjezdových cest byla v roce 2025 podniknuta za účelem rekreace a dovolené (91 % delších a 85 % kratších cest) s ubytováním v hotelu a podobném zařízení (70 % delších a 62 % kratších cest). Hlavním dopravním prostředkem při delších cestách bylo již druhým rokem letadlo (47 %; 3,0 mil. cest), které využili rezidenti k cestám na dovolenou o něco častěji než osobní motorové vozidlo (44 %; 2,8 mil. cest). To zůstalo hlavním dopravním prostředkem při kratších cestách (71 %).

Průměrná výjezdová delší cesta uskutečněná v roce 2025 měla 7,6 nocí a průměrné výdaje v přepočtu na 1 den při ní činily 2 359 Kč. Oproti roku 2024 byla o 0,1 dne kratší a průměrné denní výdaje o 11 % vyšší. Průměrná výjezdová kratší cesta měla 2,3 přenocování a denní výdaje při ní činily 2 010 Kč. V meziročním srovnání se délka kratší cesty nezměnila, průměrné denní výdaje meziročně vzrostly o 7,6 %.

Tab. 2 Domácí delší a kratší cesty rezidentů podle cílové destinace v roce 2025
Zdroj: VŠCR

Volnočasové domácí delší i kratší cesty vedly podobně jako v předchozích letech nejvíce do Středočeského kraje (18,4 % delších a 16,7 % kratších cest). Druhým nejčastěji voleným krajem pro domácí delší cesty byl Jihočeský kraj (13,3 % delších cest) a pro domácí kratší cesty Jihomoravský kraj (9,8 % kratších cest). Pomyslné třetí místo v žebříčku delších cest náleželo Královéhradeckému kraji (10,4 %). V žebříčku kratších cest se na třetím místě umístil Kraj Vysočina (8,7 % z celkového počtu kratších cest) s těsným náskokem před čtvrtým Jihočeským krajem (8,6 %).

Graf 3 Domácí delší cesty rezidentů podle cílové destinace

Počet delších cest do většiny krajů v porovnání s rokem 2024 vzrostl. Meziročně se snížil pouze ve třech krajích (v Karlovarském, Moravskoslezském a v Kraji Vysočina). Domácích kratších cest (dvoudenních až čtyřdenních) naproti tomu ve většině krajů ubylo. Nárůst byl zaznamenán v šesti krajích (v hlavním městě Praze, Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském a Zlínském kraji a v Kraji Vysočina).

Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 byl počet domácích delších i kratších cest ve většině krajů nižší. Výjimkou byl především lázeňský Karlovarský kraj, do kterého směřoval ve srovnání s rokem 2019 výrazně větší počet domácích delších i kratších cest (+64 %, resp. +46 %). Větší počet delších i kratších cest než před covidem vedl také do Ústeckého kraje, a větší počet delších cest do krajů Plzeňského a Pardubického.

Graf 4 Domácí kratší cesty rezidentů podle cílové destinace

Většina domácích cest byla v roce 2025 podniknuta za účelem rekreace, dovolené a užití volného času (74 % delších a 53 % kratších cest). Při domácích cestách rezidenti jako nejčastější typ ubytování uváděli u příbuzných a známých (29 % delších a 50 % kratších cest) nebo vlastní rekreační zařízení (30 %, resp. 23 %). Hlavním dopravním prostředkem při domácích cestách bez ohledu na jejich délku bylo osobní motorové vozidlo (87 %).

Průměrná domácí delší cesta uskutečněná v roce 2025 měla 6,9 přenocování a průměrná tuzemská kratší cesta 2,0 přenocování. Průměrné výdaje na jeden den domácí cesty dosáhly při delší cestě ve volném čase podle šetření 658 Kč a při kratší cestě 670 Kč; meziročně se zvýšily o 15 %, resp. 16 %.