Hospodářská zvířata v kraji k 31. prosinci 2024

ČSÚ zveřejnil údaje z Integrovaného zemědělského registru o počtu ovcí a koz k 31. 12. 2024. V zemědělském sektoru jihočeského kraje bylo koncem roku 2024 chováno 25 tis. kusů ovcí a necelé 3 tis. kusů koz. V regionálním srovnání byl počet ovcí již víc než dvacet let nejvyšší mezi kraji a počet koz byl již pátým rokem druhý nejvyšší.

Kromě údajů za tyto méně rozšířené druhy hospodářských zvířat byly již v únoru zveřejněny údaje za produkčně nejvýznamnější druhy zvířat.  Koncem roku 2024 chovali jihočeští zemědělci téměř 224 tis. kusů hovězího dobytka, z nichž více než jednu pětinu tvořily dojené krávy a jednu pětinu krávy ostatní. Chov prasat čítal na jihu Čech 76 tis. kusů. V chovech drůbeže bylo koncem roku 2024 sečteno 2,2 mil. kusů, z nichž 16,3 % tvořily slepice, většinou nosnice (298 tis. kusů).

Oproti konci roku 2023 skotu a ovcí přibylo, ale prasat a koz ubylo. Stav drůbeže se zvýšil o více než čtvrtinu; výkyvy v počtu drůbeže však bývají ovlivněny termínem vyskladnění. Počet slepic se meziročně zvýšil o 14,3 %, i když stav nosnic konzumních vajec se meziročně téměř nezměnil (+0,4 %).

Během posledního desetiletí rostl v kraji počet hovězího dobytka rychleji než v Česku (v kraji +5,0 %, v Česku +1,8 %). Rychleji rostl také počet krav (v kraji +5,6 %, v Česku +2,4 %), přitom stavy dojených krav se v kraji i v Česku snížily (−2,3 %, resp. −3,3 %) a naopak počet ostatních krav se zvýšil (+15,2 %, resp. +13,3 %). Chov prasat byl během posledních deseti let redukován v kraji na polovinu, v Česku byl propad relativně mělčí (−11,5 %). Chov drůbeže se naproti tomu rozšířil v kraji i Česku zhruba o pětinu (+17,5 %, resp. +22,4 %). Vývoj počtu nosnic byl rozdílný: zatímco v kraji se počet nosnic snížil téměř o čtvrtinu, v Česku se téměř o čtvrtinu zvýšil. Vývoj počtu ovcí a koz proti stavu před deseti lety nebyl hodnocen kvůli absenci údajů k 31. 12. 2014.

Tab. 1 Hospodářská zvířata v zemědělském sektoru Jihočeského kraje

Aktuální příspěvek kraje k republikovému počtu skotu a krav se oproti situaci před deseti lety mírně zvýšil a to u obou skupin z 15,5 % na 16,0 %. Příspěvek kraje k republikovému počtu prasat se výrazně snížil (z 9,4 % na 5,3 %). K mírnému snížení došlo u podílu kraje na stavu drůbeže Česka vlivem snížení podílu nosnic.

Jihočeští zemědělci v regionálním srovnání hospodařili na druhé největší výměře zemědělské půdy po Středočeském kraji a měli koncem roku 2024 nejčetnější stáda skotu. Zásluhou suverénně nejvyššího počtu ostatních krav s více než 20% podílem na Česku měli jihočeští zemědělci i nejvyšší počet krav celkem. Prvenství v počtu dojených krav náleželo Kraji Vysočina. Jihočeský kraj obsadil v mezikrajském žebříčku druhé místo. První byl náš kraj také v počtu chovaných ovcí se 14% podílem na Česku. Tyto výsledky korespondovaly s největší plochou trvalých travních porostů mezi kraji, kdy podíl kraje na republikové výměře představoval téměř 18 %. Počtem chovaných koz obsadil Jihočeský kraj v pomyslném regionálním žebříčku druhé místo za Středočeským krajem včetně hlavního města Prahy.

Graf 1 Skot a ovce k 31. 12. 2024 a výměra obhospodařované zemědělské půdy k 31. 5. 2024 podle krajů (podíl na Česku)

Počtem prasat chovaných k 31. 12. 2024 se jihočeští zemědělci v regionálním žebříčku zařadili na sedmé místo. Podle kusů chované drůbeže, slepic a nosnic se umístili na pátém místě. Nejvíc kusů prasat, drůbeže celkem, slepic a nosnic chovali koncem roku zemědělci ve Středočeském kraji včetně hlavního města Prahy.

Graf 2 Prasata a drůbež k 31. 12. 2024 a výměra orné půdy k 31. 5. 2024 podle krajů
(podíl na Česku)

Pořadí krajů v počtu chovaných kusů hospodářských zvířat je do značné míry ovlivněno velikostí kraje, výměrou obhospodařované zemědělské a orné půdy. Po přepočtu na plochu obhospodařované zemědělské půdy nebo orné půdy, tedy v intenzitě chovu hospodářských zvířat, se pořadí krajů proměnilo.

Tab. 2 Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů k 31. 12. 2024

V intenzitě chovu skotu obsadil koncem roku 2024 první místo v pomyslném regionálním žebříčku Kraj Vysočina a na druhém místě byl Jihočeský kraj. Nejnižší intenzita chovu skotu byla v Ústeckém a Jihomoravském kraji. Stejné pořadí krajů na prvních třech místech jako v intenzitě chovu skotu platilo i pro intenzitu chovu krav. Intenzita chovu dojených krav byla nejvyšší v Kraji Vysočina a v Pardubickém kraji a intenzita chovu ostatních krav byla nejvyšší v Karlovarském, Libereckém a Jihočeském kraji.

Graf 3 Intenzita chovu skotu k 31. 12. 2024 podle krajů

Nejvyšší intenzita chovu ovcí byla koncem roku 2024 ve Zlínském a Libereckém kraji, naopak nejnižší v Jihomoravském a Olomouckém kraji.

Graf 4 Intenzita chovu prasat a drůbeže k 31. 12. 2024 podle krajů

Intenzita chovu prasat a drůbeže se poměřuje na ornou půdu. Nejvyšší a výrazně nadprůměrná intenzita chovu prasat byla koncem roku zjištěna v Kraji Vysočina a v Pardubickém kraji. Drůbež byla chována s nejvyšší intenzitou v Pardubickém kraji, kde dosáhla více než dvojnásobku republikové hodnoty. Naopak nejnižší intenzita chovu prasat byla zjištěna v Moravskoslezském kraji a chovu drůbeže v Libereckém kraji. V Jihočeském kraji byla prasata i drůbež chována s podprůměrnou intenzitou; intenzita chovu prasat byla mezi regiony třetí nejnižší.