Chov skotu a prasat v kraji v 1. pololetí 2026

V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 30. červnu 2026 podle předběžných dat chovalo celkem 231,5 tis. kusů skotu. Jejich počet zaznamenal meziroční snížení o 1,8 %. Na jihu Čech se vyrobilo 213,4 mil. litrů mléka a 15,6 tis. t ž. hm. jatečného skotu. Stavy prasat meziročně vzrostly o 14,1 %, ke konci 1. pololetí 2026 bylo chováno na jihu Čech více než 93 tis. kusů. Výroba jatečných prasat v kraji se meziročně zvýšila o 5,6 %.

Chov skotu

K 30. 6. 2026 se v Česku chovalo 1,45 mil. kusů turů, jejich počet se meziročně zvýšil o 0,5 %. Stavy turů vzrostly téměř ve všech krajích; nejvýraznější nárůst vykázal Jihomoravský kraj (+2,8 tis. ks; +4,0 %). Druhý nejvyšší početní nárůst zaznamenal Kraj Vysočina (+2,3 tis. ks), zatímco druhý nejvyšší procentní nárůst hl. m. Praha (+3,1 %). Třetí v pořadí byl Moravskoslezský kraj (+2,2 tis. ks; +2,4 %). Pokles stavů naopak vykázaly pouze dva kraje. K výraznějšímu meziročnímu snížení došlo v Jihočeském kraji (−4,2 tis. ks; −1,8 %), v Plzeňském kraji se počet turů zredukoval o 1,1 %.

Graf 1 Stavy turů podle krajů k 30. 6.

Na konci 1. pololetí 2026 bylo v Jihočeském kraji chováno nejvíce turů ze všech krajů Česka. Jihočeské zemědělské podniky evidovaly celkem 231,5 tis. kusů turů, z toho krávy tvořily 39,7 %. Na republikovém stavu turů se kraj podílel 16,0 %.

Početní hranici dvou set tisíc kusů turů dlouhodobě přesahuje spolu s Jihočeským krajem ještě Kraj Vysočina. Ten měl v mezikrajském srovnání se svým 15,2% podílem na celkovém počtu v Česku chovaných turů druhé nejpočetnější stádo, které ke konci června 2026 čítalo 220,6 tis. kusů zvířat. Naopak nejméně turů bylo chováno v Ústeckém kraji (46,7 tis. ks) a v Praze (865 ks).

Průměrné stavy krav v Česku se ke konci 1. pololetí 2026 meziročně zvýšily o 0,1 %. Nárůst byl zaznamenán v osmi krajích, nejvýrazněji vzrostly ve Zlínském (+1,7 %) a Moravskoslezském kraji (+1,2 %). Ve zbývajících šesti krajích se průměrné stavy krav naopak snížily, největší procentní úbytek byl evidován v hl. m. Praze (−3,4 %) a v Jihočeském kraji (−1,0 %). Na jihu Čech průměrné stavy krav meziročně poklesly o 894 kusů na 92,0 tis. kusů. Přitom počet dojených krav klesl o 110 kusů (−0,2 %) a počet ostatních krav o 784 kusů (−1,7 %). Kraj se na průměrném stavu krav podílel 16,0 %, čímž si udržel v mezikrajském srovnání první místo. Na druhé pozici setrval Kraj Vysočina s podílem 14,5 %.

V 1. pololetí roku 2026 se v jižních Čechách narodilo 50,8 tis. telat, z nichž 3,5 tis. uhynulo do 3 měsíců věku. Bylo tak odchováno 47,2 tis. telat. V přepočtu na 100 krav se tak narodilo 55,1 telat, z nichž se odchovalo 51,3 kusů.

Graf 2 Výroba a prodej mléka podle krajů v 1. pololetí 2026

Výroba mléka v Česku se ve srovnání s 1. pololetím 2025 zvýšila o 3,7 %. Během 1. pololetí 2026 bylo v celorepublikovém zemědělském sektoru vyrobeno 1 764,4 mil. litrů mléka, přičemž tržnost (podíl prodeje mléka na jeho výrobě) dosáhla 97,4 %. Výroba mléka vzrostla ve všech krajích, nejvyšší nárůst zaznamenal Středočeský kraj (+4,9 %) a Kraj Vysočina (+4,4 %).

Kraj Vysočina vyprodukoval v mezikrajském srovnání největší množství mléka (353,1 mil. l), následovaly kraje Středočeský (227,2 mil. l) a Jihočeský (213,4 mil. l). V jižních Čechách se výroba mléka meziročně zvýšila o 3,8 %, což představovalo pátý nejvyšší nárůst mezi kraji. Průměrná denní dojivost se na jihu Čech meziročně zvýšila o 3,9 % na 25,87 litru, průměrná dojivost za 1. pololetí roku tak činila 4,7 tis. litrů. Na jihu Čech se za prvních šest měsíců roku 2026 prodalo 206,2 mil. litrů mléka, tržnost mléka činila 96,6 %.

Z porovnání jednotlivých krajů vyplývá, že výrazně největší podíl na prodeji mléka zemědělského sektoru Česka připadal na Kraj Vysočina, kde se prodalo 345,2 mil. litrů mléka. Tento objem představoval 20,1 % celkového prodeje. Následoval Středočeský kraj s podílem 12,9 % a prodejem 221,7 mil. litrů. Jihočeský kraj vykázal třetí nejvyšší podíl na prodeji mléka zemědělského sektoru Česka, a to 12,0 %.

Tab. 1 Výsledky chovu turů v Jihočeském kraji v 1. pololetí

Produkce jatečného skotu v Česku dosáhla v 1. pololetí 2026 celkem 94,3 tis. t ž. hm., meziročně se tak zvýšila o 6,1 %. V mezikrajském srovnání se výroba jatečného skotu zvýšila téměř ve všech krajích. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly hl. m. Praha (+35,5 %), Liberecký (+21,5 %) a Karlovarský kraj (+18,3 %). Naproti tomu pouze v Jihomoravském kraji se výroba snížila (−1,3 %).

Jihočeský kraj vykázal čtvrtý nejvyšší nárůst výroby jatečného skotu (t ž. hm.). Produkce zde dosáhla více než 15,6 tis. tun živé hmotnosti, což bylo o 1,8 tis. t více než ve stejném období předchozího roku (+12,7 %). V kraji bylo celkem poraženo 27,0 tis. kusů jatečného skotu. Druhé nejvyšší produkce jatečného skotu dosáhl Kraj Vysočina, a to 15,1 tis. t ž. hm.

Chov prasat

V Česku bylo k 30. 6. 2026 chováno 1,43 mil. kusů prasat. Jejich stavy se meziročně snížily o 0,5 %; pokles byl zaznamenán celkem v sedmi krajích. Nejvýraznější snížení stavu prasat nastalo v Karlovarském kraji (−25,2 %) a Kraji Vysočina (−7,3 %). Naopak nárůst počtu chovaných prasat byl evidován ve zbylých sedmi krajích, nejvíce se počty prasat zvýšily ve Zlínském (+20,2 %) a Jihomoravském kraji (+18,8 %). V Jihočeském kraji se počet prasat navýšil o 14,1 %, tento nárůst byl mezi kraji třetí nejvyšší.

K 30. 6. 2026 bylo v mezikrajském srovnání nejvíce prasat chováno ve Středočeském kraji (321,6 tis. ks; 22,4% podíl na Česku), následovaném Krajem Vysočina (285,7 tis. ks; 19,9 %) a Pardubickým krajem (152,4 tis. ks; 10,6 %). Naopak nejméně prasat se chovalo v Karlovarském kraji (16,7 tis. ks; 1,2 %) a v hl. m. Praze (821 ks; 0,1 %).

Jihočeskými zemědělci bylo ke konci 1. pololetí 2026 chováno 93,1 tis. kusů prasat. Přestože se počet chovaných prasat v kraji navýšil o 11,5 tis. ks a v mezikrajském srovnání vzrostl podíl kraje na celkovém počtu prasat chovaných v Česku o 0,8 procentního bodu na 6,5 %, zůstal tento podíl mezi kraji sedmý nejvyšší. Ve struktuře chovu převažovala prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v kraji tvořila 38,2 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem 1. pololetí 2025 se jejich počty navýšily o 8,0 tis. kusů (+29,3 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadal na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (28,0 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (23,4 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 10,4 %.

Tab 2 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji k 30. 6.

V průběhu prvních šesti měsíců roku 2026 se na jihu Čech narodilo 106,8 tis. selat (16,1 selete na prasnici). Do odstavu uhynulo 12,9 tis. selat, bylo tak odchováno 93,9 tis. kusů, tj. 14,2 selete na prasnici. Průměrný stav prasnic se v kraji meziročně zvýšil o 7,5 % na 6,6 tis. kusů.

Graf 3 Výroba jatečných prasat podle krajů v 1. pololetí

Ve srovnání s 1. pololetím 2025 se výroba jatečných prasat v Česku v 1. pololetí 2026 zvýšila o 5,6 % na 140,5 tis. t ž. hm. Téměř čtvrtina republikové produkce připadala na Středočeský kraj (33,8 tis. t ž. hm.; 24,0 %), následovaný Krajem Vysočina (29,9 tis. t; 21,2 %) a Jihomoravským krajem (16,1 tis. t; 11,5 %). Nejméně jatečných prasat bylo vyrobeno v Libereckém kraji (1,5 tis. t) a v hl. m. Praze (41 t).

Produkce jatečných prasat na jihu Čech k 30. 6. 2026 dosáhla 7,6 tis. tun živé hmotnosti. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zvýšila o 1,7 tis. t (+29,1 %). Tento nárůst byl v mezikrajském srovnání nejvyšší. Přesto Jihočeský kraj se svým 5,4% podílem na výrobě jatečných prasat Česka setrval mezi kraji na sedmé pozici.