Chov skotu a prasat v kraji v 1. pololetí 2025

V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 30. červnu 2025 podle předběžných dat chovalo celkem 235,7 tis. kusů skotu. Jejich počet zaznamenal meziroční snížení o 1,4 %. Na jihu Čech se vyrobilo celkem 205,8 mil. litrů mléka a 13,9 tis. t ž. hm. jateč­ného skotu. Stavy prasat meziročně vzrostly o 1,1 %, ke konci 1. pololetí 2025 bylo chováno na jihu Čech celkem 81,6 tis. kusů. Výroba jatečných prasat v kraji se meziročně snížila o 7,1 %.

Od roku 2025 jsou data za Středočeský kraj a za hlavní město Praha uváděna odděleně. Pro účely napsání tohoto komentáře, a tím i možnosti meziročních a mezikrajských srovnání v něm, byla tato data sloučena. Od roku 2025 je nově zdrojem údajů o stavech turů (skot a buvoli) v podrobném členění dle kategorií Integrovaný zemědělský registr, spravovaný MZe.

Chov skotu

V Česku bylo k 30. 6. 2025 souhrnně chováno více než 1,44 mil. kusů turů, jejich celkový počet se meziročně snížil o 0,3 %. Stavy turů poklesly celkem v šesti krajích, nejprudší snížení zazna­menal Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (−3,2 %) a Kraj Vysočina (−2,7 %). V Jihočeském kraji se počet těchto chovaných zvířat zredukoval o 1,4 %. Naproti tomu se stavy turů meziročně na­výšily v celkem sedmi krajích, největší nárůst vykázal Jihomoravský kraj (+7,2 %).

Graf 1 Stavy turů podle krajů k 30. 6.

Ke konci 1. pololetí 2025 se v mezikrajském srovnání nejvíce turů chovalo v Jihočeském kraji. V jihočeských zemědělských podnicích bylo celkem chováno 235,7 tis. kusů turů, krávy tvořily 39,5 %. Na celkovém počtu v Česku chovaných turů se Jihočeský kraj podílel 16,3 %.

Početní hranici dvou set tisíc kusů turů dlouhodobě přesahuje spolu s Jihočeským krajem ještě Kraj Vysočina. Ten měl v mezikrajském srovnání se svým 15,1% podílem na celkovém počtu v Česku chovaných turů druhé nejpočetnější stádo, které čítalo ke konci června 2025 téměř 218,4 tis. kusů zvířat. Naopak nejméně turů bylo chováno v krajích Karlovarském (45,9 tis. ks) a Ústeckém (46,1 tis. ks).

Tab. 1 Výsledky chovu turů v Jihočeském kraji v 1. pololetí

Průměrné stavy krav se ke konci 1. pololetí 2025 v rámci celého Česka snížily o 1,9 %. Snížení nastalo celkem v sedmi krajích, nejvýraznější bylo v Kraji Vysočina (−8,5 %) a ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (−5,8 %). Naopak v šesti krajích se průměrné stavy krav navýšily. V Jiho­českém kraji se průměrné stavy krav v počtu 92,9 tis. kusů meziročně zvýšily o 1,6 %. Přitom poklesl počet dojených krav o 2 594 kusů (−5,4 %), naproti tomu počet ostatních krav se zvýšil o 4 060 kusů (+9,4 %). Jižní Čechy se podílely 16,1 % na průměrném stavu krav celého Česka a tím si kraj udržel první příčku na pomyslném žebříčku krajů. Na druhé pozici setrval Kraj Vysočina (14,4 %).

V 1. pololetí roku 2025 se v jižních Čechách narodilo 55,1 tis. telat, z nichž 3,5 tis. uhynulo do 3 měsíců věku. Bylo tak celkem odchováno 51,6 tis. telat. V přepočtu na 100 krav přišlo na svět 59,3 telat, z nichž se odchovalo 55,5 kusů.

Graf 2 Výroba a prodej mléka podle krajů v 1. pololetí 2025

Výroba mléka v Česku ve srovnání s 1. pololetím 2024 poklesla o 3,7 %. Během 1. poloviny roku 2025 se v celorepublikovém zemědělském sektoru vyrobilo 1 700,8 mil. litrů mléka, tržnost (podíl prodeje mléka na jeho výrobě) činila 97,5 %. Výroba mléka se snížila téměř ve všech krajích, nejprudší pokles zaznamenal Karlovarský kraj (−69,6 %). Naproti tomu se zvýšila pouze v Jihomoravském (+6,0 %) a Jihočeském kraji (+1,9 %) a v Kraji Vysočina (+0,8 %).

Největší množství mléka v mezikrajském srovnání vyprodukoval Kraj Vysočina (338,2 mil. l), ná­sledován kraji Středočeským, vč. hl. m. Prahy (217,4 mil. l) a Jihočeským. V jižních Čechách se v 1. pololetí roku 2025 vyrobilo 205,8 mil. litrů mléka, tedy o 3,9 tis. litrů více než v předchozím srovnatelném období. Průměrná denní dojivost se na jihu Čech meziročně zvýšila o 8,3 % na 24,89 litru, průměrná dojivost za 1. pololetí roku tak činila 4,5 tis. litrů. Na jihu Čech se za prvních šest měsíců roku 2025 prodalo 198,0 mil. litrů mléka, tržnost mléka činila 96,2 %.

Z porovnání jednotlivých krajů vyplývá, že výrazně nejvyšší podíl (20,0 %) na prodeji mléka zemědělského sektoru Česka měl Kraj Vysočina, prodalo se zde 331,0 mil. litrů. V pořadí druhý nejvyšší podíl (12,8 %) vykázal Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy s prodejem 212,4 mil. litrů mléka. Podíl Jihočeského kraje na prodeji mléka zemědělského sektoru Česka byl třetí nejvyšší (11,9 %).

V Česku bylo během 1. pololetí 2025 vyrobeno 89,0 tis. t ž. hm. jatečného skotu, to představuje zvýšení výroby o 3,8 %. V mezikrajském srovnání se výroba jatečného skotu navýšila celkem v devíti krajích, nejprudší zvýšení této produkce zaznamenal Ústecký (+32,1 %) a Jihomoravský kraj (+13,1 %). Na jihu Čech bylo zvýšení výroby jatečného skotu (t ž. hm.) oproti předchozímu období páté nejvyšší. Produkce na jihu Čech v 1. pololetí 2025 dosáhla téměř 13,9 tis. tun živé hmotnosti, oproti předchozímu období se zvýšila o 510 tun (+3,8 %). Počet poraženého jatečného skotu meziročně stoupl o 0,5 % na 23,7 tis. kusů. Nejvyšší výroby jatečného skotu mezi kraji bylo dosaženo v Kraji Vysočina (14,6 tis. t ž. hm.).

Chov prasat

V Česku bylo k 30. 6. 2025 souhrnně chováno více než 1,44 mil. kusů prasat, jejich celkový počet se meziročně zvýšil o 4,3 %. Stavy prasat se navýšily ve většině krajů, nejprudší nárůst vykázal Karlovarský (+54,4 %) a Moravskoslezský kraj (+26,1 %). Na jihu Čech se počet prasat navýšil o 1,1 %. Naproti tomu stavy prasat meziročně poklesly pouze v Olomouckém (−6,7 %) a Královéhradeckém kraji (−1,2 %).

K 30. 6. 2025 se v mezikrajském srovnání nejvíce prasat chovalo ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (334,3 tis. ks; 23,2% podíl na Česku), následovaném Krajem Vysočina (308,3 tis. ks; 21,4 %). Naopak nejméně prasat se chovalo v Libereckém kraji (18,1 tis. ks; 1,3 %).

Jihočeskými zemědělci bylo ke konci 1. pololetí 2025 chováno téměř 81,6 tis. kusů prasat, které tvořily sedmý nejvyšší podíl (5,7 %) na celkovém počtu v Česku chovaných prasat. Ve struktuře chovu převažovala prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v kraji tvořila 33,7 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem 1. pololetí 2024 se jejich počty navýšily o 1,2 tis. kusů (+4,7 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadal na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (30,6 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (24,0 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 11,7 %.

Tab 2 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji k 30. 6.

V průběhu prvních šesti měsíců roku 2025 se na jihu Čech narodilo 95,4 tis. selat (15,5 selete na prasnici). Do odstavu uhynulo 12,2 tis. selat, bylo tak odchováno 83,2 tis. kusů, tj. 13,5 selete na prasnici. Průměrný stav prasnic se v kraji meziročně snížil o 1,9 % na 6,2 tis. kusů.

Graf 3 Výroba jatečných prasat podle krajů v 1. pololetí

Výroba jatečných prasat v Česku se v 1. pololetí 2025 oproti předchozímu období celkově navýšila o 7,3 % na 133,1 tis. t ž. hm. Nejvyšší výroby bylo dosaženo ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy (31,8 tis. t ž. hm.; 23,9% podíl na Česku) a v Kraji Vysočina (28,7 tis. t; 21,5 %). Naproti tomu nejméně jatečných prasat se vyrobilo v Libereckém kraji (1,9 %).

Produkce jatečných prasat na jihu Čech k 30. 6. 2025 představovala celkem 5,9 tis. tun živé hmotnosti, oproti předchozímu srovnatelnému období se snížila o 448 tun (−7,1 %). Jihočeský kraj i přes tento pokles výroby setrval se svým 4,4% podílem na výrobě jatečných prasat Česka v pořadí krajů na sedmé pozici.