Chov skotu a prasat v kraji v 1. pololetí 2024

V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 30. červnu 2024 chovalo celkem 239,0 tis. kusů skotu. Jejich počet zaznamenal meziroční zvýšení o 4,6 %. Na jihu Čech se vyrobilo celkem 202,0 mil. litrů mléka a 13,4 tis. t ž. hm. jatečného skotu. Stavy prasat meziročně vzrostly o 2,8 %, ke konci 1. pololetí 2024 bylo chováno na jihu Čech celkem 80,7 tis. kusů. Výroba jatečných prasat v kraji se meziročně snížila o 1,0 %.

Chov skotu

K 30. 6. 2024 se v jihočeských zemědělských podnicích chovalo 239,0 tis. kusů skotu, jejich množství se oproti 1. pololetí roku 2023 zvýšilo o více než 10,4 tis. zvířat (+4,6 %). Kraj se podílel na celkovém počtu v ČR chovaného skotu 16,5 %. Tento podíl se meziročně zvýšil o 0,5 procentního bodu a byl v porovnání s ostatními kraji ČR, shodně s předchozím srovnatelným obdobím, jednoznačně nejvyšší. Krávy tvořily z celkového stavu skotu Jihočeského kraje 39,8 %.

Průměrné stavy krav v počtu 91,5 tis. kusů se v 1. pololetí roku 2024 v Jihočeském kraji meziročně mírně snížily (−0,1 %). Přitom se zvýšil počet dojených krav o 1 352 kusů (+2,9 %), naproti tomu počet ostatních krav poklesl o 1 412 kusů (−3,2 %).

V 1. pololetí roku 2024 se v jižních Čechách narodilo 54,2 tis. telat, z nichž 3,9 tis. uhynulo do 3 měsíců věku. Bylo tak celkem odchováno 50,3 tis. telat. V přepočtu na 100 krav přišlo na svět 59,2 telat, z nichž se odchovalo 55,0 kusů.

Graf 1 Stavy skotu podle krajů (k 30. 6.)

Početní hranici dvou set tisíc kusů skotu dlouhodobě přesahuje spolu s Jihočeským krajem ještě Kraj Vysočina. Ten měl v mezikrajském srovnání se svým 15,5% podílem na celkovém počtu v ČR chovaného skotu druhé nejpočetnější stádo skotu, které čítalo ke konci června 2024 více než 224,5 tis. kusů zvířat. Naproti tomu nejméně skotu bylo chováno na Karlovarsku (3,0% podíl na ČR) a Ústecku (3,1 %); tyto dva kraje zároveň vykázaly nejvyšší meziroční početní navýšení svých stád – Karlovarský kraj o 9,0 % a Ústecký kraj o 4,9 %. V jižních Čechách byl k 30. 6. 2024 nárůst počtu chovaného skotu třetí nejvyšší. Naopak pokles stavů skotu nastal pouze ve třech krajích, a to v Plzeňském (−0,4 %), Královéhradeckém (−0,4 %) a Moravskoslezském (−1,9 %). V Česku bylo souhrnně chováno téměř 1,45 mil. kusů skotu, jejich celkový počet se meziročně zvýšil o 1,6 %.

Tab. 1 Výsledky chovu skotu v Jihočeském kraji v 1. pololetí

Průměrné stavy krav se v mezikrajském srovnání snížily celkem v šesti krajích. Nejvíce poklesly v Kraji Vysočina (−0,5 %), a naopak nejmenší početní úbytek byl zaznamenán na jihu Čech. Jihočeský kraj si se svým 15,6% podílem na průměrném stavu krav ČR udržel první příčku na pomyslném žebříčku krajů. Na druhé pozici setrval Kraj Vysočina (15,5 %).

Graf 2 Výroba a prodej mléka podle krajů v 1. pololetí 2024

V Jihočeském kraji se v 1. pololetí roku 2024 vyrobilo 202,0 mil. litrů mléka, tedy o 4,0 tis. litrů více (+2,0 %) než v předchozím srovnatelném období. Průměrná denní dojivost na jihu Čech meziročně klesla o 1,4 % na 22,98 litru, průměrná dojivost za 1. pololetí roku tak činila 4,2 tis. litrů. Výroba mléka se zvýšila ve všech krajích Česka, nejvýrazněji v Karlovarském (+10,2 %) a Olomouckém kraji (+8,2 %). V Česku se celkově zvýšila o 3,7 %.

Na jihu Čech se za prvních šest měsíců roku 2024 prodalo 194,5 mil. litrů mléka, tržnost (podíl prodeje mléka na jeho výrobě) činila 96,3 %. V Česku bylo celkem za dané období vyrobeno 1 765,7 mil. litrů mléka; tržnost mléka činila 97,1 %. Z porovnání jednotlivých krajů vyplývá, že výrazně nejvyšší podíl (19,1 %) na prodeji mléka zemědělského sektoru ČR měl Kraj Vysočina, prodalo se zde 326,9 mil. litrů. V pořadí druhý nejvyšší podíl (12,5 %) vykázal Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy s prodejem 213,9 mil. litrů mléka. Podíl Jihočeského kraje na prodeji mléka zemědělského sektoru ČR byl třetí nejvyšší (11,3 %).

Výroba jatečného skotu se na jihu Čech meziročně zvýšila o 452 tun (+3,5 %), v kraji tak bylo vyrobeno během 1. pololetí téměř 13,4 tis. tun živé hmotnosti jatečných zvířat. Počet poraženého jatečného skotu meziročně stoupl o 4,0 % na 23,6 tis. kusů. Jižní Čechy se účastnily na republikové výrobě jatečného skotu (t ž. hm.) druhým nejvyšším podílem (15,6 %) hned za Krajem Vysočina (16,6 %).

V Česku produkce souhrnně stoupla o 2,1 % na 85,7 tis. t ž. hm. V mezikrajském srovnání se výroba jatečného skotu (t ž. hm.) zvýšila ve většině krajů ČR, nejvíce ji navýšily kraje Karlovarský (+20,0 %) a Zlínský (+10,7 %). Naproti tomu se výroba jatečného skotu snížila pouze v Libereckém (−10,9 %), Olomouckém (−7,2 %) a Pardubickém kraji (−4,8 %).

Chov prasat

K 30. 6. 2024 bylo jihočeskými zemědělci chováno 80,7 tis. kusů prasat, jejich stavy se meziročně zvýšily o téměř 2,2 tis. kusů (+2,8 %). Prasata chovaná na jihu Čech se podílela 5,8 % na celkovém počtu chovaných prasat v ČR, v mezikrajském srovnání byl tento podíl sedmý nejvyšší.

Tab 2 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji (k 30. 6.)

Ve struktuře chovu převažovala prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v Jihočeském kraji tvořila 32,5 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem 1. pololetí 2023 jejich počty mírně poklesly o 243 kusů (−0,9 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadá na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (31,8 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (25,3 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 10,3 %.

V průběhu prvních šesti měsíců roku 2024 se na jihu Čech narodilo 99,8 tis. selat (15,9 selete na prasnici). Do odstavu uhynulo 12,6 tis. selat, bylo tak odchováno 87,2 tis. kusů, tj. 13,9 selete na prasnici. Průměrný stav prasnic se v kraji meziročně navýšil o 7,0 % na 6,3 tis. kusů.

V rámci mezikrajského srovnání bylo nejvíce prasat chováno k 30. 6. 2024 ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, nacházelo se zde 331,2 tis. kusů zvířat. Na celkovém počtu v ČR chovaných prasat se Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy podílel 24,0 %. Naproti tomu nejméně prasat bylo chováno na Karlovarsku (1,0 %). Stavy prasat v Česku se meziročně souhrnně zvýšily (+3,6 %) na 1,38 mil kusů zvířat.

Stavy prasat vzrostly, stejně tak jako v jižních Čechách, v dalších osmi krajích. K největšímu zvýšení počtu chovaných zvířat došlo v Jihomoravském kraji (+17,1 %); v jižních Čechách byl vykázán šestý nejvyšší nárůst. Naproti tomu stavy prasat poklesly pouze ve čtyřech krajích, největší snížení zaznamenal Liberecký kraj (−11,6 %).

Graf 3 Výroba jatečných prasat podle krajů (do 30. 6.)

Nejvyšší výroba jatečných prasat byla v 1. pololetí roku 2024 evidována ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, vyrobilo se zde 31,3 tis. t ž. hm. jatečných zvířat. Na celkové výrobě jatečných prasat ČR se tento kraj podílel 25,2 %. V pořadí druhou nejvyšší produkci vykázal Kraj Vysočina (22,6% podíl na ČR). Naopak nejmenší podíl na ČR měl Liberecký kraj (1,4 %). V Česku výroba jatečných prasat celkově meziročně poklesla o 5,1 % na 124,1 tis. t ž. hm. Výroba jatečných prasat na jihu Čech v 1. pol. roku 2024 představovala 6,3 tis. tun živé hmotnosti, oproti předchozímu srovnatelnému období se snížila o 62 tun (−1,0 %). Jihočeský kraj setrval se svým 5,1% podílem na výrobě jatečných prasat Česka v pořadí krajů na sedmé pozici.