Chov prasat a drůbeže v Jihočeském kraji v roce 2025

V zemědělských podnicích Jihočeského kraje se k 31. prosinci 2025 chovalo celkem 84,7 tis. kusů prasat, jejich stavy se meziročně zvýšily o 11,4 %. Výroba jatečných prasat na jihu Čech meziročně stoupla o 6,4 %. Početní stav drůbeže v kraji oproti předchozímu období klesl o 7,5 % na 2 016,2 tis. kusů. Bylo vyprodukováno 99,7 mil. kusů konzumních vajec a 30,4 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže.

Od roku 2025 jsou data za Středočeský kraj a za hlavní město Praha uváděna odděleně. Pro účely napsání tohoto komentáře, a tím i možnosti meziročních a mezikrajských srovnání v něm, byla tato data sloučena.

Chov prasat

V Česku bylo ke konci roku 2025 chováno téměř 1,5 mil. kusů prasat, jejich celkový počet se meziročně zvýšil o 2,1 %. K nárůstu došlo ve většině krajů, nejvýraznější procentní zvýšení stavů prasat zaznamenaly kraje Karlovarský (+52,8 %) a Moravskoslezský (+28,0 %). Třetí nejvyšší zvýšení bylo evidováno v Jihomoravském kraji (+26,1 %), ten zároveň vykázal největší meziroční početní nárůst prasat (+29,7 tis. kusů). Naproti tomu celkové stavy prasat meziročně poklesly v šesti krajích; nejvíce se snížily v Pardubickém kraji (−18,4 tis. kusů; −11,1 %).

K 31. 12. 2025 bylo v mezikrajském srovnání nejvíce prasat chováno ve Středočeském kraji, vč. hl. m. Prahy, nacházelo se zde téměř 336,5 tis. kusů zvířat (23,2 %). Hranici tří set tisíc chovaných kusů ve sledovaném období přesáhl ještě Kraj Vysočina (306,7 tis. kusů; 21,1 %). Naopak nejméně prasat bylo chováno v Libereckém (17,1 tis. kusů; 1,2 %) a Karlovarském kraji (23,9 tis. kusů; 1,6 %).

Graf 1 Stavy prasat podle krajů (k 31. 12.)         

Stavy prasat v Jihočeském kraji se během let meziročně, s výjimkou roku 2020, pozvolna snižo­valy. Zatímco ke konci roku 2016 bylo na jihu Čech chováno 106,5 tis. kusů prasat, v roce 2024 to bylo jen 76,0 tis. kusů. Avšak v roce 2025 chov prasat v kraji vykázal ve srovnání s předcho­zím rokem nemalý početní nárůst (+8,7 tis. kusů); celkem tak bylo jihočeskými zemědělci ke konci sledovaného roku chováno 84,7 tis. kusů prasat. I přes navýšení stavů chovaných prasat (+11,4 %) jižní Čechy setrvaly ve srovnání krajů na sedmé pozici; na celorepublikovém chovu prasat se podílely 5,8 %.

Graf 2 Stavy prasat a prasnic v Jihočeském kraji (k 31. 12.)    

Ve struktuře chovu převažují prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v Ji­hočeském kraji tvořila 35,6 % ze všech prasat. Meziročně se jejich počty navýšily o 3 968 kusů (+15,1 %). Ve sledovaném roce, na rozdíl od roku předchozího, připadl druhý největší podíl ve struktuře chovu na mladá prasata živé hmotnosti od 20 do 50 kg (27,2 % všech prasat), následován podílem selat živé hmotnosti nižší než 20 kg (26,3 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 10,8 %.

Tab 1 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji (k 31. 12.)

Průměrný stav prasnic na jihu Čech meziročně poklesl (−7,1 %) na konečných 5,9 tis. kusů. Na průměrném stavu v Česku chovaných prasnic se kraj podílel 6,5 %, v mezikrajském srovnání byl tento podíl, stejně jako v předchozím roce, šestý nejvyšší. Naproti tomu ke zvýšení průměr­ného stavu prasnic došlo celkem v pěti krajích.

V průběhu roku 2025 se na jihu Čech narodilo 191,0 tis. selat, z toho do odstavu uhynulo 22,0 tis. kusů. Odchováno bylo o 0,9 % méně selat než v předchozím roce, a to celkem 169,0 tis. kusů. Na jednu prasnici v Jihočeském kraji tak v roce 2025 připadalo 32,6 kusů narozených, a z toho 28,8 odchovaných selat. V mezikrajském srovnání se nejvíce selat v přepočtu na jednu prasnici narodilo a bylo odchováno v Ústeckém kraji (39,9 narozených a 36,7 odchovaných selat).

Graf 3 Průměrný stav prasnic a výroba jatečných prasat v Jihočeském kraji  

Výroba jatečných prasat v Česku v roce 2025 meziročně stoupla o 6,4 % na 276,4 tis. t ž. hm. V mezikrajském srovnání se produkce jatečných prasat zvýšila téměř ve všech krajích, nejprudší nárůst zaznamenaly kraje Moravskoslezský (+43,5 %), Karlovarský (+35,2 %) a Zlínský (+30,7 %). Naproti tomu se výroba jatečných prasat snížila pouze ve dvou krajích, a to v Ústeckém (−13,6 %) a Jihočeském (−7,5 %).

Výrazně nejvyšší výroba jatečných prasat byla v mezikrajském srovnání v roce 2025 dosažena ve dvou krajích, a to ve Středočeském, vč. hl. m. Prahy a v Kraji Vysočina. Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy vykázal ve sledovaném roce nejvyšší absolutní nárůst produkce jatečných prasat (+6 045 tun ž. hm.) a zároveň šestý nejvyšší procentní nárůst (+10,3 %). Celkem se zde vyrobilo 64,8 tis. t ž. hm. jatečných zvířat, na celorepublikové výrobě jatečných prasat se kraj podílel 23,5 %. Díky meziročnímu zvýšení produkce tak dosáhl Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy prvenství ve výrobě jatečných prasat. Následoval Kraj Vysočina s produkcí 60,5 tis. t ž. hm. jatečných prasat.

Produkce jatečných prasat v Jihočeském kraji se meziročně snížila o 931 tun na konečných 11,5 tis. tun živé hmotnosti. Kraj setrval se svým 4,2% podílem na výrobě jatečných prasat Česka v pořadí krajů na sedmé pozici.

Chov drůbeže

V zemědělských podnicích Česka bylo k 31. 12. 2025 chováno celkem 23 548,8 tis. kusů drůbeže, její celkový počet se meziročně snížil o 9,0 %. Nejvyšší podíl na celorepubliko­vém chovu drůbeže měl Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (22,1 %), a to i přes v mezikrajském srovnání nejprudší početní snížení chované drůbeže (−2 191,5 tis. kusů) na konečných 5 196,2 tis. kusů. Druhé a třetí nejpočetnější chovy drůbeže se nacházely v Jihomoravském (4 138,7 tis. kusů, 17,6% podíl) a Pardubickém kraji (3 747,1 tis. kusů, 15,9% podíl). Naopak nejméně drůbeže bychom nalezli v Libereckém kraji (34,5 tis. kusů, 0,1% podíl).

V mezikrajském srovnání se ve sledovaném roce stavy drůbeže téměř ve všech krajích meziročně snížily. Nejvýraznější procentní úbytek zaznamenal Karlovarský (−72,5 %), Zlínský (−53,8 %) a Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (−29,7 %). Naproti tomu celkové stavy drůbeže meziročně vzrostly ve třech krajích, a to v Královéhradeckém (+66,0 %), Jihomo­ravském (+14,6 %) a Ústeckém kraji (+5,6 %).

Graf 4 Stavy drůbeže podle krajů (k 31. 12.)          

Ke konci roku 2025 bylo v jihočeských zemědělských podnicích chováno 2 016,2 tis. kusů drů­beže, její stavy oproti předchozímu roku poklesly o 7,5 % (−163,3 tis. kusů). Tato situace byla opačná než v předcházejícím roce, kdy se množství chované drůbeže v kraji meziročně zvýšilo o 27,4 % (+468,7 tis. kusů).

Na celkovém počtu v Česku chované drůbeže se jižní Čechy podílely 8,6 %. Třebaže se tento podíl meziročně zvýšil o 0,1 procentního bodu, sestoupil Jihočeský kraj o jednu pozici na šestou příčku v pomyslném žebříčku krajů. Předstižen byl Královéhradeckým krajem, který se díky prudkému početnímu nárůstu drůbeže (+889,9 tis. kusů) podílel 9,5 % na celkovém počtu v Česku chované drůbeže. Z celkového stavu drůbeže v Jihočeském kraji tvořily k 31. 12. 2025 nosnice 17,2 %.

Tab. 2 Chov drůbeže v Jihočeském kraji

Průměrný stav nosnic v zemědělském sektoru jižních Čech meziročně stoupl na 321,7 tis. kusů (+24,0 %), tento nárůst byl mezi kraji třetí nejvyšší. Podíl jižních Čech na celorepublikovém průměrném chovu nosnic představoval 6,3 %, v mezikrajském srovnání i přes jeho zvýšení o 0,9 procentního bodu byl, stejně jako v předchozím roce, pátý největší. Ke zvýšení průměrného stavu nosnic došlo celkem v devíti krajích.

V roce 2025 bylo na jihu Čech vyprodukováno 99,7 mil. kusů konzumních vajec, jednalo se o meziroční zvýšení o 21,4 %. Naproti tomu se snížila průměrná roční snáška (−2,2 %) na 309,8 vajec na nosnici. Průměrná roční snáška v Česku byla 314,7 vajec na nosnici.

Graf 5 Průměrný stav nosnic a snáška konzumních vajec v Jihočeském kraji   

Výroba jatečné drůbeže v Česku, zahrnující produkci masa z kura domácího, krůt, kachen, hus, pštrosů dvouprstých a ostatní drůbeže (křepelek, bažantů, perliček, holubů), poklesla v roce 2025 oproti předchozímu období o 2,8 % na celkových 259,3 tis. t ž. hm. Ke snížení výroby došlo celkem v osmi krajích, nejvýrazněji se snížila v Libereckém kraji (−81,8 %). Naproti tomu zvýšení výroby nastalo v pěti krajích. Nejvíce se zvýšila v Kraji Vysočina (+23,2 %), Královéhra­deckém (+13,2 %) a Jihočeském kraji (+10,0 %).

Nejvyšší výroby jatečné drůbeže bylo v roce 2025 dosaženo v Jihomoravském kraji, vyrobilo se zde 59,9 tis. t. ž. hm. jatečných zvířat. Na celorepublikové výrobě jatečné drůbeže se tento kraj podílel 23,1 %. Druhou a třetí nejvyšší produkci vykázaly Středočeský kraj, vč. hl. m. Prahy (51,6 tis. t, 19,9% podíl) a Pardubický kraj (49,6 tis. t, 19,1% podíl). Naopak nejnižší produkci jatečné drůbeže zaznamenaly kraje Karlovarský (284 t, 0,1% podíl) a Liberecký (375 tis. t, 0,1% podíl).

V jižních Čechách se během roku 2025 vyrobilo 30,4 tis. t ž. hm. jatečné drůbeže, tedy o 2 777 t více než v předchozím roce. Kraj se svým 11,7% podílem na výrobě jatečné drůbeže Česka setrval na čtvrté pozici.