Charakteristika kraje
Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce přibližně 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří region soudržnosti Severovýchod, který patří mezi tři největší v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 116 km.
Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 603 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Cidliny na území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m. Výškový rozdíl kraje je tak hodnotou 1 401 m nejvyšší mezi kraji.
Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů. V roce 2023 nedošlo v kraji k územním změnám, nevznikla ani nezanikla žádná obec.
V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy. K 31. 12. 2023 představovala zemědělská půda 58 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 38 % a lesy pokrývaly území z 31 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně, zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy.
Zvláště chráněná území tvoří více než pětinu rozlohy kraje. Na území se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov (5,2 % rozlohy kraje), tři chráněné krajinné oblasti (14,9 % rozlohy kraje) a 135 maloplošných chráněných oblastí (1,9 % rozlohy kraje). Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko (okres Náchod), Český ráj (okres Jičín a území krajů Středočeského a Libereckého) a Orlické hory (okres Rychnov nad Kněžnou a území kraje Pardubického).
Ke konci roku 2023 měl Královéhradecký kraj celkem 556 949 obyvatel, což je 5,1 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové se 168 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší jsou okresy Rychnov nad Kněžnou a Jičín shodně s 81 tisíci obyvateli. Hustotou 117 obyvatel na km2 nedosahuje kraj celorepublikového průměru 138 obyvatel na km2. Rozdílná je také v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (188 obyvatel na km2) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (82 obyvatel na km2).
Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 31. 12. 2023 mělo 48 statut města a 13 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 66 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 93 906 obyvateli, druhým největším městem s 29 584 obyvateli je město Trutnov a třetím s 20 036 obyvateli město Náchod. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (22,3 %). V kraji činil tento podíl 12,4 % obyvatel. Průměrná rozloha obce je 1 062 ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl 1 243 osob.
Královéhradecký kraj patří mezi populačně nejstarší kraje České republiky a i k 31. 12. 2023 měl stále nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let (22,4 %) a zároveň měl nejnižší podíl obyvatel ve věku 15–64 let (62,1 %). Průměrný věk 43,7 roků je rovněž nad republikovým průměrem (42,8 roků) a z krajů byl druhý nejvyšší za Zlínským krajem. Nejnižší byl v porovnání s krajským průměrem v okrese Rychnov nad Kněžnou (43,1 let). Nejvyšší podíl dětí do 14 let měl okres Rychnov nad Kněžnou (15,8 %) i nejvyšší podíl obyvatel ve věkové skupině 15–64 let byl v okrese Rychnov nad Kněžnou (62,7 %) a ve věku nad 65 let v okrese Náchod (22,9 %).
Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Nejvyšší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku.
Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2023 v hospodářství Královéhradeckého kraje zaměstnáno celkem 254,0 tisíc osob, z toho 30,1 % ve zpracovatelském průmyslu, 12,0 % ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách motorových vozidel, 8,5 % v odvětví zdravotní a sociální péče, 7,1 % ve vzdělávání, 6,4 % v dopravě a skladování, shodně 6,2 % ve stavebnictví a ve veřejné správě a obraně, 4,6 % v zemědělství, shodně 3,0 % v profesních, vědeckých a technických činnostech a v ubytování, stravování a pohostinství a 2,3 % v informačních a komunikačních činnostech.
V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky a pěstování ovoce (zejména jablek, hrušek, slivoní a švestek, višní, třešní a rybízu) a zeleniny (cibule, zelí). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba elektrických zařízení, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a výroba motorových vozidel a textilní výroba. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2023 činil 4,4 %.
V roce 2023 se v kraji v 1 159 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 1,5 milionu hostů, z toho 297 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa (36 %), Polska (24 %) a Slovenska (12 %). Průměrná doba pobytu byla 4,0 dne. Většina těchto zařízení (61 %) je soustředěna v okrese Trutnov, na jehož území leží Krkonoše.
Při hranicích s Polskem se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl v roce 1995 jako jeden z euroregionů působících na česko-polském pohraničí. Velký rozmach zaznamenaly místní akční skupiny, v nichž se obce sdružují za účelem rozvoje svých území.