Sklizeň zemědělských plodin v Královéhradeckém kraji v roce 2024
V Královéhradeckém kraji se v uplynulém roce sklidilo o 9,0 % méně obilovin než v roce 2023. Nižší sklizeň a výnos měly oba druhy pšenice, ječmen ozimý, žito a tritikale. Meziročně vyšší sklizeň i výnos zaznamenaly ječmen jarní, oves a kukuřice na zrno. K nárůstu sklizně i výnosu došlo také u brambor a cukrové řepy. Nižší sklizeň a výnos měly meziročně luskoviny a řepka. Kraj se umístil na třetím místě mezi kraji Česka ve sklizni řepy cukrové.
V roce 2024 bylo v Královéhradeckém kraji na ploše 82,1 tis. ha sklizeno 480,4 tis. tun obilovin a průměrný výnos činil 5,85 tun na hektar. Sklizeň byla meziročně nižší o 47,5 tis. tun (tj. o 9,0 %) a hektarový výnos byl nižší o 7,3 %. Mezi kraji zaujímal Královéhradecký kraj devátou příčku a na celkové sklizni obilovin v Česku se podílel 6,4 %. U všech krajů Česka došlo k meziročnímu poklesu sklizně. Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin) se v Královéhradeckém kraji proti roku 2023 zmenšila o 1,5 tis. hektarů, tj. o 1,8 %. Ke snížení sklizňové plochy obilovin došlo u jedenácti krajů, mezi nimi nejvíce v hl. městě Praze (o 13,7 %). K největšímu poklesu sklizně obilovin došlo v hl. městě Praze (o více než pětinu) a Libereckém kraji (o 12,6 %).
V Česku se sklizňová plocha obilovin meziročně snížila o 9,6 tis. ha (tj. o 0,7 %), celková sklizeň byla nižší o 474,7 tis. tun (tj. o 5,9 %) a hektarový výnos se snížil o 5,2 %.
Sklizňová plocha připadající v Královéhradeckém kraji na pšenici ozimou představuje více než dvě třetiny plochy obilovin a pšenice ozimá se na celkové sklizni obilovin podílela 68,7 %. V roce 2024 se v kraji sklidilo 329,9 tis. tun zrna, tj. proti předchozímu roku pokles o 11,7 %. Nárůst sklizně zaznamenala druhá nejrozšířenější obilovina, ječmen jarní. Toho se sklidilo 38,9 tis. tun, což je o 12,1 % více než v roce 2023. U pšenice ozimé byl meziročně nižší a u ječmene jarního vyšší hektarový výnos.
Pod úrovní roku 2023 byla sklizňová plocha, hektarový výnos i celková sklizeň u ječmene ozimého, pšenice jarní a žita. Sklizeň ječmene ozimého klesla o čtvrtinu a sklizeň pšenice jarní o 18,1 %. Méně se sklidilo také žita, a to o 14,3 %. K nižší sklizni přispěl i nižší hektarový výnos, který se meziročně snížil o 13,8 %. Meziroční zvýšení sklizňové plochy zaznamenaly oves, tritikale a kukuřice na zrno. Produkční plocha ovsa byla o 12,2 % vyšší, plocha kukuřice na zrno téměř o desetinu vyšší. Ovsa se sklidilo o 52,7 % více a kukuřice na zrno o 17,6 % více než v roce 2023.
Graf 1 Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji v letech 2012 až 2024
Královéhradecký kraj zaujal v roce 2024 šesté místo mezi kraji v pěstování luskovin, kdy na ploše 3 737 ha bylo sklizeno 6,7 tis. tun, tj. o pětinu méně než v předcházejícím roce. Tato plocha se oproti roku 2023 zvětšila o 5,4 %. Dosažený hektarový výnos 1,79 tun byl meziročně o čtvrtinu nižší.
Celková sklizeň brambor (mimo raných a sadbových) představuje proti roku 2023 zvýšení o 1,4 tis. tun, tj. o 9,0 %. Hektarový výnos ve výši 28,57 tun byl vyšší o 0,59 tuny. V rámci Česka je Královéhradecký kraj jedním z největších pěstitelů cukrové řepy (spolu s krajem Středočeským a Olomouckým) a na celorepublikové produkci se podílel 18,0 %. Při výnosu 69,78 tun z jednoho hektaru jí bylo sklizeno 822,9 tis. tun bulev, tzn. meziroční nárůst o 15,2 %.
Produkce řepky z plochy 23,1 tis. hektarů (tj. meziroční snížení plochy o desetinu) dosáhla 59,7 tis. tun a proti roku 2023 se snížila o třetinu, tj. o 29,3 tis. tun. Pícnin pěstovaných na 34,5 tis. hektarech orné půdy se sklidilo 318,6 tis. tun, tj. o 6,4 % více. Z plochy 64,0 tis. hektarů trvalých travních porostů se sklidilo 212,8 tis. tun píce v seně.
Graf 2 Vývoj sklizňových ploch a hektarových výnosů vybraných zemědělských plodin v Královéhradeckém kraji v letech 2014 až 2024
V hospodářském roce 2023/2024 (tzn. od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024) se v Královéhradeckém kraji spotřebovalo 132 kg minerálních hnojiv v čistých živinách na jeden hektar obhospodařované zemědělské půdy, tj. meziročně o 5,8 % více. Na celkové spotřebě se téměř třemi čtvrtinami podílela dusíkatá hnojiva s meziročním nárůstem o 2,3 %.
Využití statkových hnojiv celkem, při spotřebě 5 312 kg na jeden hektar obhospodařované zemědělské půdy, se zvýšilo proti předchozímu období o 8,2 %. Vápenatých hnojiv bylo spotřebováno o 36 kg na hektar (tj. o pětinu) méně a organických hnojiv pak o 231 kg na hektar (tj. o desetinu) méně.
Další informace naleznete v publikaci Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2024.
Kontakt:
Mgr. Jana Bečvářová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T.: 495 762 322
M.: 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz