Jakého věku se pravděpodobně dožijí obyvatelé Královéhradeckého kraje

Naděje dožití nebo také střední délka života v Královéhradeckém kraji nadále roste. Nejnovější tabulky do krajů byly zpracovány za dvouleté období, tj. aktuálně za roky 2009 – 2010. Pokud by se úmrtnost v jednotlivých věkových skupinách v budoucnosti neměnila a zůstala by stejná jako v období let 2009 – 2010, pak by se právě narozený chlapec měl dožít 75,24 let a dívka 80,78 let.

Za posledních 20 let stoupla naděje dožití při narození u mužů v Královéhradeckém kraji o 6,13 let a u žen o 4,44 let. V průměru za celou Českou republiku pak vzrostla naděje dožití u mužů o 5,93 let a u žen o 4,46 let.

Střední délka života neboli naděje dožití je základní ukazatel, který vychází z úmrtnostních tabulek, které v pravidelných intervalech zpracovává a vydává Český statistický úřad. Pro vyloučení nahodilých jevů jsou údaje zpracovávány za celou ČR každoročně, za kraje z podkladů dvou let a za okresy z podkladů pěti let. Tento ukazatel vyjadřuje počet let, které v průměru ještě prožije osoba ve věku x let za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný právě úmrtnostní tabulkou. Jedná se o syntetický ukazatel, který odráží úmrtnostní poměry ve všech věkových skupinách. Nejčastěji se udává střední délka života ve věku 0, tedy při narození, a vzhledem k odlišnosti v úmrtnosti obou pohlaví zásadně zvlášť za muže a ženy.

Královéhradecký kraj dosahuje dlouhodobě nejvyšších hodnot mezi kraji České republiky i přesto, že jeho obyvatelstvo patří mezi nejstarší v republice hned za Hl. městem Praha. Naděje dožití mužů i žen je v kraji mírně nad průměrem ČR po celé sledované 20-ti leté období a rozdíl mezi pohlavími se postupně mírně snižuje – ve sledovaném období let 1991 – 1992 byla očekávaná délka života mužů při narození nižší zhruba o 7,2 let v Královéhradeckém kraji a o 7,7 let v ČR než u žen a za poslední období 2009 – 2010 to bylo již jen 5,4 let v Královéhradeckém kraji a 5,9 let v ČR.

Naděje dožití mužů Královéhradeckého kraje je druhá nejvyšší za Hl. městem Praha, u žen je to až 5. místo mezi kraji. Překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku, jeho šance se zvyšují – například 30letý muž má v kraji pravděpodobně před sebou ještě 45,98 let - měl by se tedy dožít 75,98 let, což je zhruba o půl roku více než u novorozence; překoná-li pak i riziko úmrtí spojené se středním a vyšším věkem, jeho pravděpodobná délka života se ještě zvýší (např. 80letý muž by měl mít před sebou ještě 6,76 let - celkem by se tedy dožil 86,76 let, tj. téměř o 12 let více než u novorozence). Pomyslná hranice mezi první a druhou polovinou života je u mužů věk 37 a 38 let a u žen 40 a 41 let.

Kolika let byste se měli dožít?

Obecně se hodnota ukazatele naděje dožití při narození stále zvyšuje, a to v důsledku poklesu intenzity úmrtnosti. Přitom rozhodující změny v úrovni a struktuře úmrtnosti jsou dávány do souvislosti s významnými změnami sociálně ekonomických podmínek po roce 1989, které se mimo jiné výrazně promítly do zdravotního stavu obyvatelstva (rozsah nabídky odborné lékařské péče, dostupnost nejmodernějších technologií a kvalitních léků, životní styl populace směřující ke zdravému způsobu života, kvalita životního prostředí).

Z regionálního hlediska si rozdíly v intenzitě úmrtnosti zachovávají dlouhodobě určité charakteristické rysy, a to bez významného vlivu prohlubujících se sociálních a ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony. Při poměrně rovnoměrném vystavení populace nepříznivým vlivům životního prostředí a při nivelizovaném sociálním prostředí jsou však příčiny rozdílů ve výši úmrtnosti (a tím také délky naděje na dožití) mezi jednotlivými regiony často nejasné.

Jisté rozdíly byly zjištěny ve vyšší úmrtnosti v průmyslových krajích na severozápadě Čech a na severu Moravy a nepatrně vyšší naděje dožití byla zjištěna ve městech (výrazněji u mužů než u žen) proti venkovu, pravděpodobně jako důsledek vzájemného působení mnoha faktorů ovlivňujících intenzitu úmrtnosti – např. včasná dostupnost lékařské záchranné služby, hustota zdravotnických zařízení a jejich kvalita, způsob života charakteristický pro danou populaci.

Více informací naleznete v publikaci Úmrtnostní tabulky za ČR, oblasti a kraje 2009, 2010

* * *

Věk obyvatel se postupně prodlužuje a průměrný věk bývá se střední délkou života často zaměňován (je to aritmetický průměr všech jedinců v dané populaci). Pokud se tedy napíše že „průměrný věk stoupá“ není naprosto jasné o který ukazatel se jedná a je potřeba ho specifikovat (např. průměrný věk obyvatel, průměrný věk při úmrtí, apod.).

Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje patří mezi kraji k nejstarším. Průměrný věk obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl ke konci roku 2010 celkem 41,3 let, u mužů to bylo 39,7 let a u žen 42,8 let, což představuje rozdíl mezi pohlavími o 3,1 roku. Průměrný věk celkem, mužů i žen je rovněž nad republikovým průměrem a druhý nejvyšší po Hl. m. Praze. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okrese Hradec Králové.

Věkovou strukturu obyvatel odráží ukazatel index stáří, který udává počet osob ve věku nad 65 let na 100 dětí. Velký rozdíl je mezi pohlavími, což ovlivňuje celkový počet za kraj, zatímco starší ženy vysoce překračují počty dívek, u mužů je situace ještě opačná a výrazné rozdíly lze zaznamenat i mezi okresy kraje.

Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2010 stále nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let ze všech krajů (69,0 %) a zároveň měl nejvyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (16,5 %), překonal již i Hl. m. Prahu (16,4 %). Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let byl v okrese Trutnov a ve věkové skupině nad 65 let v okrese Hradec Králové.

Další informace o obyvatelstvu Královéhradeckého kraje naleznete v odkaze Statistiky/Obyvatelstvo.