Přejít k obsahu

Historie sčítání lidu na území České republiky II.

ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU – 1950

K prvnímu sčítání po roce 1945 došlo 1. března 1950. Jelikož se současně uskutečnil také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci názvu „národní sčítání 1950“. Toto sčítání bylo posledním naším sčítáním zpracovaným za tzv. přítomné obyvatelstvo a nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (k opětovnému zařazení otázky na náboženské vyznání došlo až při sčítání 1991). Podstatnou změnou oproti sčítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí.
Sčítání bylo dále prvním na území Československa, zahrnujícím v plném územním rozsahu sčítání domů a bytů, ale tehdy se ještě nepodařilo získaná data o obyvatelstvu a objektech bydlení vzájemně propojit.

Výsledky sčítání byly publikovány postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků. Tiskem byly vydány v nízkém nákladu až v letech 1957 – 1958, a to ve 4 svazcích pod společným názvem Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962. I když bylo sčítání 1950 připraveno ve velmi složitých podmínkách a ví se o nedostatcích, jeho výsledky jsou cenné, a to nejen pro zachycení všech důsledků válečných a poválečných událostí ve změnách počtu a složení obyvatelstva, ale především v postižení odsunu německého a výměny maďarského obyvatelstva, reemigrace a přesídlení statisíců osob, zvláště do pohraničí českých zemí.

ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU – 1961

1. března 1961 se uskutečnilo v pořadí již čtvrté sčítání lidu od vzniku samostatné republiky. Celé zpracování cenzu bylo poprvé provedeno za bydlící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností. Oproti předcházejícím sčítáním se rovněž poprvé zjišťovaly a zpracovaly údaje o dojížďce do zaměstnání mezi okresy i do větších měst. Získaná data cenzu za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií.

Ve sčítání 1961 se objevují čtyři kvalitativně nové rysy zpracování. Jednak došlo k převedení více než miliónu sčítacích lístků vyplněných osobami sečtenými v místě jejich dočasné přítomnosti do místa jejich trvalého bydliště. To současně umožnilo doplnění a zpřesnění zápisů ve sčítacích arších za osoby v době sčítání nepřítomné. Tento organizačně náročný postup ručního převodu sčítacích lístků formou tzv. meziokresní a mezikrajské burzy byl použit i při všech následujících sčítáních. Dále bylo možné na bázi spolehlivějších zápisů o bydlících osobách zjistit skutečné rodinné vztahy a tím strukturu domácností a rodin. Zpracování údajů za bydlící obyvatelstvo umožnilo rovněž zjišťovat a vyhodnocovat údaje o dojížďce do zaměstnání podle krajů, okresů a měst s 20 tisíci a více obyvateli. A konečně bylo provedeno podrobné zpracování údajů o domech a bytech, jejich vybavení (kategorie) a velikosti, stáří a druhu domu, současně i ve vztahu k druhům domácností resp. počtům osob bydlících ve specifických souborech bytů.
Výsledky sčítání byly publikovány ve 4 svazcích edice Československá statistika (Nová řada, skupina A – Pramenná díla) v roce 1965 pod společným názvem Sčítání lidu, domů a bytů v ČSSR k 1. březnu 1961. Ze zpracovaných výsledků pak byla ještě ve stejném roce vydána publikace Vývoj společnosti ČSSR v číslech s podtitulem Rozbory výsledků sčítání lidu, domů a bytů. V poválečné historii Československa je toto sčítání právem považováno za nejlépe připravené, zpracované, zdokumentované a analyticky využité.

ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU – 1970

Další sčítání lidu se konalo 1. prosince 1970. Při tomto cenzu byl poprvé proveden mikrocenzus, který rozšiřoval šetřené údaje o výběrově zjišťované charakteristiky, zejména příjmy domácností. Poprvé bylo ke zpracování výsledků užito velkokapacitního sálového počítače CDC 3300. Rovněž poprvé byly výsledky sčítání zpracovány za tzv. základní sídelní jednotky (tj. lokality ve venkovském osídlení a urbanistické obvody ve vybraných městech). Novými zjišťovanými znaky se staly rodné číslo, státní příslušnost a v rámci zjišťování dojížďky do zaměstnání, škol a učení její frekvence, vzdálenost, doba a používaný dopravní prostředek. Důležité bylo sledování chtěného nebo nechtěného soužití cenzových domácností v jednom bytě a dále vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání. Počítačové zpracování výsledků umožnilo velmi širokou publikaci údajů. V edici Československá statistika řada Sčítání lidu, pod společným názvem Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970, bylo vydáno celkem 7 republikových a 11 celostátních xerografických publikací. Federální statitický úřad pak vydal v roce 1975 publikaci Vývoj společnosti ČSSR v číslech (podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 1970). Obdobné publikace vydaly i národní statistické úřady.

ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU – 1980

Čtvrté poválečné sčítání proběhlo 1. listopadu 1980. Díky němu byly získány údaje pro založení Centrálního registru obyvatelstva (CRO) při ministerstvu vnitra. K žádným podstatným inovacím však oproti předešlým sčítání nedošlo. Za nové lze snad považovat prohloubení dat o plodnosti žen, třídění základních sídelních jednotek podle typů a velikostí a také směrové zpracování dat o dojížďce do zaměstnání (dříve bylo prováděno jen bilanční).
Zpracování výsledků sčítání proběhlo na novém sálovém počítači Cyber 180, při využití všech zkušeností z minulého cenzu. Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny systémem Videoplex 3 přímo na magnetické pásky v závodech Podniku výpočetní techniky. Následně pak byly provedeny logické kontroly a opravy. Téměř celé zpracování na velkém počítači proběhlo ve velmi krátkém časovém období (zhruba za jeden a půl roku).

Výsledky sčítání byly vydány nejen v tištěné podobě, ale také v plném rozsahu na mikrofiších. ČSÚ vydal, a to v návaznosti na předválečnou tradici hodnotných analýz výsledků sčítání, neprodejnou publikaci Sčítání lidu, domů a bytů 1980 – ČSR. Obdobnou republikovou publikaci pak vydal i SŠÚ. Bohužel však nedošlo k vydání plnohodnotného pramenného díla s odpovídající dokumentací přípravy, průběhu a zpracování výsledků sčítání lidu 1980.

ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU – 1991

Poslední československé sčítání lidu se uskutečnilo 3. března 1991. Na základě mezinárodních doporučení přijatých Evropskou hospodářskou komisí OSN byla do sčítání znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození sčítané osoby. Zpracování bylo opět provedeno za obyvatelstvo trvale bydlící. Rychle se měnící společensko-politická situace po listopadu 1989 se odrazila v závěrečné fázi příprav sčítání, a to hlavně v obsahových a metodických změnách. Opětovně byla do sčítacích tiskopisů zařazena otázka na náboženské vyznání sčítané osoby. Oproti sčítání 1980 došlo k některým změnám ve způsobu zjišťování a zpracování ekonomické aktivity a společenské skupiny. Velmi výrazná změna se týkala i klasifikace národností. Navíc údaje o národnosti se nemusely shodovat se zápisem v občanském průkazu či jiném osobním dokladu.
Definitivní výsledky byly centrálně zpracovány ve výpočetním středisku FSÚ opět na počítači Cyber 180. Z výsledků sčítání bylo postupně vydáno celkem 1172 titulů (z toho za ČR 848). Kromě základních publikací vyšlo velké množství datových a analytických prací ze sčítání. Velmi významné místo mezi vydanými publikacemi pak zaujímá Pramenné dílo.

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ V ROCE 2001

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 proběhlo v souladu s metodickými doporučeními OSN a statistického úřadu Evropských společenství – Eurostatu. Opětovně bylo provedeno u nás tradiční formou sebesčítání, tj. každá osoba vyplňovala za sebe, za své děti, případně za další osoby domácnosti příslušné sčítací tiskopisy. Sčítací formuláře předávali do domácností sčítací komisaři, kteří je vyplněné následně přebírali zpět. Po převzetí vyplněných sčítacích tiskopisů od občanů provedli sčítací komisaři kontrolu vyplnění za příslušný sčítací obvod, zkompletovali postupně materiál za jednotlivé domy, připravovali podklady pro tzv. předběžné výsledky sčítání a zpracovaný podkladový materiál předali sčítacím revizorům. Ti po následných kontrolách všechny vyplněné tiskopisy a formuláře odevzdali na jednotlivá okresní pracoviště Českého statistického úřadu, kde byla provedena sumarizace předběžných výsledků za obce a okres.
Celkem bylo při SLDB 2001 zjišťováno 26 údajů o osobách, 18 údajů o bytech a bydlení a 12 údajů o domech, a to pomocí tří formulářů: Sčítacího listu osob, Bytového listu a Domovního listu. Sčítání dále podléhaly všechny domy určené k bydlení, resp. všechny byty, tedy i neobydlené. Na rozdíl od předcházejících cenzů byly některé dříve zjišťované údaje vypuštěny a naopak se objevily dotazy nové či nově formulované. Mezi nově zařazené otázky v seznamu zjišťovaných ukazatelů o obyvatelstvu patří dotaz na případné druhé nebo další zaměstnání sčítané osoby. Obdobně jako při minulém sčítání byly národnost jakož i náboženské vyznání zjišťovány důsledně deklaratorně. tzn. že občané se svobodně, podle vlastního přesvědčení a tedy i v naprostém souladu s ustanovením Listiny základních lidských práv a svobod k této otázce vyjádřili. Z údajů mapujících vybavení domácností byl do sčítacího tiskopisu nově zařazen dotaz na vybavení bytové domácnosti počítačem, ale zároveň byly vypuštěny otázky sledující vybavenost domácností mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem.
Po zpracování všech získaných dat, jejichž pořízení se poprvé v historii cenzů konaných na našem území uskutečnilo optickým čtením, byly postupně zveřejňovány definitivní výsledky. V souladu s celkovou koncepcí zpracování dat v Českém statistickém úřadě se zpracování údajů ze sčítání uskutečnilo v databázi Oracle. Výsledky byly zveřejněny pomocí velkého množství výstupů, které jsou k dispozici v co nejširším třídění a kombinacích, a to v tištěné i elektronické verzi.

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ V ROCE 2011

Důležitou součástí přípravy na Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo zkušební sčítání, které se uskutečnilo v dubnu 2010. Přípravu, organizaci, samotné provedení sčítání, zpracování a zpřístupnění jeho výsledků zajišťoval na základě zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, Český statistický úřad. Smluvním partnerem pro provedení terénních prací při sčítání byla Česká pošta, s. p.
Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 přineslo celou řadu novinek, které souvisely nejen s rozvojem informačních technologií, ale také se zkušenostmi z předchozích sčítání:

  • Formuláře reagovaly na vývoj ve společnosti a s tím související legislativní opatření, nově tak přibyl např. dotaz na registrované partnerství.
  • Český statistický úřad při sčítání lidu 2011 nezjišťoval vybavenost domácností. Ve sčítacích formulářích se neobjevily žádné otázky na vlastnictví osobního automobilu, rekreačního objektu, telefonu ani dalších věcí. Z hlediska vybavenosti byla pro statistiku důležitá pouze otázka, zda má domácnost možnost využívat osobní počítač a připojení k internetu.
  • Zodpovězení otázky na národnost a náboženské vyznání bylo dobrovolné. Nově bylo možné uvést příslušnost až ke dvěma národnostem a v otázce náboženského vyznání byla přidána možnost přihlásit se mezi věřící nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti.
  • Sčítací formuláře bylo možné vyplňovat elektronicky na internetu a odesílat je on-line nebo prostřednictvím datových schránek.
  • Pro předvyplnění sčítacích formulářů a pro fázi zpracování bylo využito podle § 14 Zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 dostupných dat z administrativních zdrojů. Český statistický úřad tak upustil od tradiční metody sčítání a přešel ke kombinované metodě s využitím registrů.
  • Terénní práce byly řešeny dodavatelským způsobem, sčítacími komisaři byli asi v 95 % případů pracovníci České pošty.
  • Právnickým osobám posílal ve většině případů domovní a bytové listy prostřednictvím datových schránek ČSÚ.
  • Český statistický úřad spolupracoval i s dalšími institucemi - například s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a Sdružením azylových domů se vůbec poprvé pokusil o sečtení osob bez přístřeší využívajících tato zařízení.
  • V době ostrého sčítání v roce 2011 bylo k dispozici telefonní centrum s operátory, kteří odpovídali na dotazy o sčítání.
  • Na podzim 2010 se ve školách v celé republice uskutečnilo tzv. Minisčítání, ve kterém si mohli žáci a studenti zábavnou formou vyzkoušet práci se statistickými daty a také zjistit, jak jsou tyto údaje užitečné a zajímavé.


Vzhledem k příznivé okolnosti, že i přes několikeré změny státoprávního uspořádání se až na menší rozdíly kryje územní rozsah dnešní České republiky s rozsahem Čech, Moravy a části Slezska tak, jak byly podchyceny od roku 1754 v rakouských konskripcích a posléze i sčítáních lidu, máme dnes k dispozici takřka nepřerušovanou dvousetpadesátiletou řadu dat o obyvatelstvu, jejichž kvalita se významně zvýšila sčítáním z roku 1869 a zejména následujícími cenzy.