Euroregion Nisa - spolupráce bez hranic

Podle výroku “Bezpečnost je vším, vše bez bezpečnosti je nic“ lze konstatovat, že úspěch euroregionu závisel a nadále ve velké míře závisí na stavu bezpečnosti v širokém slova smyslu. „Různá ohrožení a katastrofy mají výlučně územní účinky a nerespektují ani státní hranice, dohody či smlouvy. Hranice je v tomto případě bezvýznamná,“ připomněla ředitelka Krajské správy ČSÚ Libereckého kraje Stanislava Riegerová při dnešní prezentaci Ročenky Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2011.

Euroregion pomalu stárne
V euroregionu žije přes 1,7 milionu obyvatel. Od roku 1991 se počet snížil o 8,4 % (tedy o 160,7 tisíce obyvatel). Nejvyšší úbytek byl zjištěn na německé straně (o 19,1 %). Počet obyvatel polské části poklesl o 5,8 %, naopak v české části regionu byl ve sledovaném období zaznamenán nárůst počtu obyvatel ve výši 2,8 %.
Věkové složení obyvatel euroregionu naznačuje, že stárnutí populace se nevyhnulo žádné z členských zemí. Z porovnání věkové struktury obyvatel v roce 1995 a 2010 vyplývá, že ubývá dětí a naopak počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích roste. Zatímco v roce 1995 podíl dětí a mladistvých do 18 let dosáhl 23,9 %, v roce 2010 to bylo již jen 16,5 %. Naproti tomu osoby ve věku 60 a více let v roce 1995 tvořily 18,3 %, po patnácti letech již 24,7 %. Objektivně je nejméně příznivá situace v německé části euroregionu, i přes relativně nízký úbytek dětí do 6 let (o 5,1 %), došlo k velmi výraznému propadu ve věkové kategorii 6 – 18 let (v úhrnu o téměř 60 %).

Hospodářské komory křížově pomáhají firmám
Hnací silou příhraniční spolupráce je hledání společných hospodářských zájmů a výhod. Důraz je kladen na posílení konkurenceschopnosti, regionální ekonomické základny a na podporu rozvoje nových podnikatelských příležitostí. Malé a střední podniky v příhraničních regionech jsou vystaveny obzvláště nepříznivým podmínkám, které vyplývají z jejich postavení na perifériích národních hospodářských soustav. Hospodářská spolupráce v rámci Euroregionu Nisa probíhá zejména prostřednictvím třístranných setkání zástupců hospodářských komor. Jednotlivé komory navzájem jsou prostředníky při vyhledávání konkrétních zájemců pro podnikatelskou spolupráci, jsou konzultačním a poradenským místem při potřebě právně zakládat nový podnik nebo vyřizovat celní a jiné záležitosti. „Pozitivní efekt pro rozvoj hospodářské spolupráce v rámci Euroregionu Nisa má pravidelná výměna statistických údajů o jednotlivých částech euroregionu a medializace úspěšných projektů v hospodářské oblasti,“ připomíná roli statistiků Riegerová.

Pěstuje se více řepky, méně brambor
Zemědělská produkce se v jednotlivých částech Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa vyvíjí odlišně. Nejméně příznivý vývoj osevních ploch má česká část euroregionu. S výjimkou technické cukrovky zde ve sledovaných letech došlo k poklesu produkční plochy u všech hlavních zemědělských plodin. Největší úbytek pak zaznamenala osevní plocha brambor, která se od roku 1995 snížila téměř osmkrát a vůči roku 1992 téměř patnáctinásobně. V německé části uskupení se mezi roky 1991 a 2010 významně navýšila osevní plocha řepky (více než pětkrát) a bezmála trojnásobně vzrostla pěstební plocha ovoce. O téměř čtvrtinu se navýšila také osevní plocha obilovin. V případě ostatních plodin byl zjištěn pokles produkční plochy, nejvyšší v případě brambor (o 73,8 %). Podle posledních údajů ze zemědělského sčítání v polské části euroregionu došlo k navýšení produkční plochy ovoce (o 97,0 %) a řepky (o 10,6 %). Na větší ploše se v roce 2002 pěstovala také pšenice (o 6,9 %). Ostatní plodiny zaznamenaly úbytek osevní plochy.

Situace na trhu práce se nelepší
V sektoru zemědělství na území všech tří států navíc stabilně ubývají zaměstnanci. Zaměstnanost v regionu ale klesá obecně. Míra registrované nezaměstnanosti se v roce 2010 v rámci okresů euroregionu pohybovala mezi 9,6 % (okres Semily) a 26,6 % (okres Złotoryjski). V pěti z 8 polských okresů byla v roce 2010 zjištěna více než 20% míra nezaměstnanosti.
Od roku 2000 se během deseti let navýšil počet neumístěných uchazečů starších 55 let – v české části více než šestkrát a v polské více než pětkrát. Výjimkou byla německá část uskupení, kde se počet uchazečů ve všech věkových skupinách snížil.

Podle materiálu Ceny a příjmy v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, zpracovaného k období května 2011, vykazuje německá část přeshraničního regionu nesrovnatelně vyšší mzdy (v průměru 2547 € hrubého měsíčně) než dosahují Poláci (854 €) a Češi (859 €). „Tento nepoměr se tak projevuje i v kupní síle obyvatel regionu, protože spotřební ceny se sbližují,“ upozorňuje Riegerová. Pro příklad: z průměrné hrubé mzdy si Čech může koupit 1483 litrů plnotučného mléka, Polák 1865 a Němec 3442 litrů. Ještě větší rozdíl je vidět na českém „národním“ nápoji. Z průměrné mzdy si za průměrnou cenu může pořídit Čech 1458 půllitrových lahví piva, Polák „jen“ 1157, ale Němec plných 4245 lahví.


Kontakt:
Informační služby KS ČSÚ
Tel.: 485 110 223, 485 238 803
e-mail: infoservislbc@csu.gov.cz

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Nám. Dr. E. Beneše 585/26
460 01 Liberec 1