Přejít k obsahu

Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců - Metodika

Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem.

Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Růst (pokles) průměrné reálné mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšil (poklesl) podíl indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah) k zaměstnavateli (dále jen „pracovní poměr“).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (čtvrtletní) je vypočten jako aritmetický průměr z (příslušných tří) měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci). Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený je přepočtem průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu.

V údajích o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Od 1. čtvrtletí 2009 došlo ve statistice práce a mezd ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků.

Mezi nejdůležitější změny v metodice patří:

  • údaje jsou zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1).
  • byly uplatněny nové metody odhadů nonresponse a nově zavedeny doodhady za nešetřenou část populace, které vycházejí z administrativních zdrojů dat, 
  • údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách jsou uvedeny v přepočtu na plně zaměstnané (dříve na fyzické osoby), za celé národní hospodářství.

Časová řada údajů ze zpracování čtvrtletních statistických výkazů byla přepočtena od roku 2000.

Průměrná hrubá měsíční mzda za celé národní hospodářství zahrnuje údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na přepočtené počty zaměstnanců, zohledňuje tak délku pracovních úvazků zaměstnanců.

Medián mezd

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy, která je vypočtena na základě podkladů z podnikového výkaznictví, je medián nutné odvozovat ze statisticko-matematického modelu na podkladě výběrového šetření, protože podnikové výkazy obsahují jen agregované údaje za celý podnik nebo organizaci.

Data jsou předběžná, zpřesněné údaje za předchozí období jsou k dispozici vždy po zpracování dat za aktuální čtvrtletí.

Dva zdroje dat – více pohledů na jednu oblast statistiky

Každé čtvrtletí ČSÚ zveřejňuje informace o vývoji průměrných mezd, které čerpají z podnikového výkaznictví. To poskytuje spolehlivé údaje o průměrných mzdách v národním hospodářství, které lze třídit podle podnikových hledisek, např. podle odvětví, krajů a velikostních skupin; detailnější třídění nemůže poskytnout.

Vedle toho existují data ze strukturální statistiky, která mají za cíl poskytovat co nejpodrobnější informace o mzdách jednotlivých zaměstnanců s použitím množství různých třídění, zejména podle zaměstnání, získává se také pohled na mzdovou distribuci, tedy to, jak jsou mzdy mezi zaměstnanci rozprostřeny.

Výsledky strukturální statistiky produkuje Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) od roku 1996. Jsou jí zjišťovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Jsou podrobně zjišťovány složky hrubého výdělku a také důležité personální údaje o zaměstnanci jako např. pohlaví, vzdělání, věk. Získává se tak statistika velmi detailní, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje. Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně  odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby. Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mezd bez ostatních osobních nákladů poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin. Výsledky strukturální statistiky, protože plynou z částečně výběrového šetření, jsou zatíženy výběrovou chybou. Dále je faktem, že některé oslovené jednotky neposkytly požadované údaje nebo že některé záznamy musely být vyřazeny ze zpracování pro chybovost, a tudíž mohlo dojít k drobným zkreslením. Nakonec je třeba si uvědomit, že výsledky jsou tak kvalitní, jak kvalitní jsou podkladové databáze podniků a organizací, ze kterých je statistika čerpána, to se týká především detailních klasifikací zaměstnání či dosaženého stupně vzdělání zaměstnance.

Časté otázky

Kolik lidí vlastně pracuje za průměrnou mzdu?

Vždy, když ČSÚ zveřejní údaj o průměrné mzdě, mnozí občané nevěřícně kroutí hlavou, ba se i rozčílí, neboť svoje příjmy shledávají podprůměrnými a jejich známí a přátelé též vydělávají méně. To svědčí o nepochopení toho, o čem průměrná mzda vypovídá. Je to stejné, jako když učitelka ve škole na konci školního roku musí rozhodnout, jakou známku napíše na vysvědčení – udělá aritmetický průměr. Sečte všechny známky a vydělí je jejich počtem. Může se lehce stát, že žákovi průměr „zkazí“ jediná špatná známka. Žák se sice může zlobit, že většinu známek měl lepších, ale průměrná známka je jen jedna. ČSÚ počítá průměrnou mzdu velmi podobně – objem mzdových prostředků vydělí počtem zaměstnanců. A také zde se stává, že mzda malé skupinky zaměstnanců s velmi vysokými platy průměr „zkazí“, tedy podstatně zvýší oproti mzdám většiny zaměstnanců.

Průměrná mzda není ukazatelem, který by měl vypovídat o většině zaměstnanců, právě tak jako průměrná známka nevypovídá o většině známek žáka ve školním roce. Průměrná mzda má vypovídat o celkové mzdové úrovni, používá se zejména v časovém srovnání (vývoj proti předchozímu období), resp. v mezinárodním srovnání po přepočtech na stejnou měnu, ať již kursem či přes parity kupní síly. Stěžovat si, že moje mzda je pod celostátním průměrem, je tedy nemístné. Lepší je hledat podrobnější statistiky, které hovoří o mzdových úrovních v jednotlivých skupinách zaměstnanců.

Ostatně na výše položenou otázku je možné odpovědět tak, že za průměrnou mzdu nepracuje nikdo, vždyť je to číslo vypočtené na mnoho desetinných míst. Zajímavější údaj je, že podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných, skoro dvě třetiny. Ptáte se, jak je to možné? Bylo již řečeno, že průměrnou mzdu „nadhodnocují“ lidé s vysokými platy. Není jich sice moc, ale výše jejich platů posune celkovou hodnotu ukazatele výš. Pro názornost malý příklad:

Představme si továrnu, kde pracuje 49 dělníků za 20 000 Kč a ředitel s platem 200 000 Kč. Objem zúčtovaných mezd v našem hypotetickém podniku pak bude 49x20 000 + 200 000 = 1 180 000. Vydělíme-li ho počtem všech zaměstnanců (dělníků plus ředitele, tedy padesáti), dostaneme průměrnou mzdu, která pak činí 23 600 Kč. Dozví-li se posléze zaměstnanci, jaká je průměrná mzda v podniku, bude jich 98 % reptat, že berou méně, než činí průměr. A stejný princip funguje i na úrovni celé ekonomiky. Do celostátní průměrné mzdy se dále promítají též rozdíly mezi profesemi, vzděláním, věkem, pohlavím, regiony a podobně.

Ukazatel „průměrná mzda“ je sice nesmírně důležitý, avšak je jen jedním z mnoha. Teprve několik různých ukazatelů dohromady může poskytnout přesný obraz. Proto je též důležité sledovat publikace ČSÚ z oblasti mezd, které právě takovýto celkový obraz poskytují. Vycházejí přitom ze strukturální statistiky mezd jednotlivých zaměstnanců a používají poněkud odlišnou metodiku výpočtu hrubé měsíční mzdy, takže výsledky nejsou shodné s běžně zveřejňovanými výsledky podnikového výkaznictví ČSÚ. Kromě průměrné mzdy je publikován také medián, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, tj. půlí počet zaměstnanců na dva stejné díly, takže slouží k lepšímu určení mzdové úrovně v dané skupině zaměstnanců.

Jak je to s diskriminací žen ohledně jejich mezd?

Někteří lidé říkají, že ženy jsou diskriminovány tím, že jsou odměňovány hůře než muži a jako argument pak používají srovnání průměrných mezd mužů a žen podle výběrových šetření mezd. To však není příliš relevantní argument. Diskriminací je přece pouze to, když žena pobírá nižší mzdu než muž za stejnou práci na stejném místě – jenže o tom nám aritmetický průměr neříká nic! Ženy obecně pracují na jiných pracovních místech než muži, mají jiné kvalifikace, liší se v oborech vzdělání, mají také v průměru nižší počet odpracovaných hodin – zejména nižší počet přesčasových hodin, které jsou placeny vyšší sazbou. A to vše pochopitelně působí na mzdu, kterou za práci dostávají.

Navíc, jak bylo již řečeno, průměrná mzda není ukazatel, který by popisoval mzdu průměrného zaměstnance, zejména proto, že průměr je nadsazen ojedinělými velmi vysokými platy. Jsou to platy zejména manažerů velkých podniků, a zde je třeba poznamenat, že to jsou většinou muži. Průměr mezd mužů je proto více nadsazený nad mzdu „obyčejného“ zaměstnance, než je tomu u žen.
Pro serióznější srovnání je proto lepší používat jiné ukazatele, např. opět medián. Mzda prostředního zaměstnance totiž není ovlivněna extrémy a je to mzda skutečného člověka, nikoli vypočtené číslo.

Ženy obsazují jiná pracovní místa než muži a to v mnoha profilech, např. v třídění podle odvětví jsou rozdíly velmi značné. Ženy tvoří většinu ve zdravotnictví, ve školství, v peněžnictví a pojišťovnictví a ve veřejné správě. Naopak ve stavebnictví a v dobývání nerostných surovin jsou ženy zastoupeny jen velmi málo. Srovnávat potom mzdy mužů a žen je značně nesnadné. A to není vše! Ženám a mužům také jinak narůstá mzda v souvislosti s věkem, ženám tedy méně. S největší pravděpodobností je mzdový propad ve středním věku u žen způsoben přerušením kariéry většiny z nich v důsledku mateřské a rodičovské dovolené.

Je tedy patrné, že odpovědět na otázku, zda a jak mnoho jsou ženy ve mzdách diskriminovány, není možné jen na základě několika statistických čísel. Spíše půjde o jednotlivé případy. Mnohem podstatnější patrně bude fakt, že ženy se obecně hůře dostávají na lépe placená pracovní místa, a také to, že na ně připadá většina domácí práce v rodině. O něčem takovém ale mzdová statistika nemůže přímo vypovídat.