Vzdělanost
Rostoucí úroveň vzdělání populace souvisí nejen se zlepšováním jeho dostupnosti, osobními preferencemi a celospolečenským vývojem, ale i s demografickými vlivy (zejména vymíráním starších ročníků, pro které je typická v průměru nižší míra vzdělanosti). Proces vzdělávání přitom nekončí odchodem z trhu práce, ale je důležitou součástí života i v seniorském věku. Další vzdělávání (např. na univerzitách třetího věku, v klubech či knihovnách) představuje pro seniory smysluplné využití volného času za účelem získání nových znalostí i udržování společenských vztahů.
Podle výsledků sčítání lidu (cenzus, který umožňuje hodnotit vzdělanost v podrobném pohledu z hlediska věcného i územního) je v populaci seniorů 65letých a starších typická výrazná převaha středoškoláků bez maturity vč. vyučených (42 % z osob se zjištěným vzděláním při sčítání v roce 2021) nad absolventy středního vzdělání s maturitou (29 %). V celé populaci patnáctiletých a starších byly přitom při posledním sčítání zmiňované stupně vzdělání zastoupeny přibližně stejnou měrou, a to z jedné třetiny. Pouze základní vzdělání (včetně neukončeného) mělo 16 % seniorů (3 procentní body nad podílem v celé populaci); vysokou školu pak v průběhu života absolvovalo téměř 12 % seniorů (o 7 procentních bodů nižší hodnota ve srovnání s populací patnáctiletých a starších).
Obyvatelstvo v Česku ve věku 60 a více let podle nejvyššího dosaženého vzdělání
V populaci seniorek je oproti seniorům-mužům typické mnohem vyšší zastoupení osob se základním vzděláním vč. neukončeného (23 % v roce 2021 oproti necelým 7 % mezi muži), na druhé straně vysokoškolským vzděláním disponují mnohem častěji muži (16 % při necelých 9 % mezi seniorkami staršími 65 let; pro srovnání v generaci osob ve věku 25 až 34 let jsou absolventi vysoké školy zastoupeni 41 % mezi ženami a 26 % mezi muži).
Vzdělanostní struktura populace seniorů se zřetelně odlišuje i v závislosti na věku. Mezi osobami ve věku 65 až 69 byl při posledním cenzu podíl osob se základním vzděláním (vč. neukončeného) srovnatelný se zastoupením vysokoškoláků (s podíly kolem 13 %). Mezi 80letými a staršími osobami však nedosáhla na vyšší než základní vzdělání čtvrtina osob (ještě při cenzu v roce 2011 to bylo kolem 40 %), přičemž vysokou školu v této věkové kategorii absolvovala jen necelá desetina.
Obyvatelstvo ve věku 65 a více let s dosaženým vzděláním středním s maturitou nebo vyšším podle správních obvodů ORP
Z územního srovnání je patrné, že osoby se středním vzděláním s maturitou nebo vyšším žijí nejčastěji ve větších městech a jejich okolí. Mezi kraji jsou senioři s tímto typem vzdělání největší měrou zastoupeni v Praze (téměř ze 64 % při sčítání v roce 2021), až s odstupem následuje Jihomoravský kraj (se 42 %), na opačném konci žebříčku se nachází Ústecký kraj (34 %) a Kraj Vysočina (36 %). Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností byl nadpoloviční podíl středoškoláků s maturitou vč. vysokoškoláků mezi seniory kromě Prahy ještě v SO ORP Brno, Černošice a Plzeň; méně než čtvrtinu naopak zaujímali v SO ORP Kravaře v Moravskoslezském kraji a Bílina v Ústeckém kraji.