Projekce obyvatelstva
Cílem projekce je obecně nastínit v dlouhodobém výhledu možný směr budoucího populačního vývoje a ukázat na změny v početním stavu a věkovém složení populace, ke kterým by došlo při splnění vložených předpokladů budoucího vývoje přirozené měny (porodnosti a úmrtnosti) a migrace.
V dlouhodobém horizontu (dle střední varianty projekce obyvatelstva České republiky zveřejněné v listopadu 2023) lze očekávat nárůst podílu seniorů 65letých a starších v populaci ze současné jedné pětiny na přibližně jednu třetinu kolem roku 2100. Nejvyšší přírůstky počtu (i podílu) osob v poproduktivní věkové kategorii budou přitom patrné kolem roku 2040, a to v souvislosti s příchodem populačně silných generací osob narozených v 70. letech minulého století. Ty budou významně ovlivňovat strukturu seniorské složky populace i v dalších letech.
Obyvatelstvo podle základních věkových skupin v Česku v letech 2023–2100 (střední varianta projekce, k 1. 1.)
Jestliže k 1. 1. 2023 (práh projekce) připadalo v Česku na sto dětí ve věku 0 až 14 let celkem 126 seniorů 65letých a starších, kolem roku 2040 by se tento poměr (nazývaný též index stáří) měl dostat nad hranici 200; o dalších šedesát let později by již měl atakovat hodnotu 300. Ekonomická závislost měřená indexem počtu obyvatel ve věku 0–19 a 65+ na 100 obyvatel ve věku 20–64 let by se měla do roku 2040 pohybovat kolem hodnoty 72; v průběhu dalších dvou dekád lze přitom očekávat nárůst indexu závislosti až na 92.
Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle věku v Česku v letech 2023–2100 (střední varianta projekce, k 1. 1.)
Projekce obyvatelstva v krajích do roku 2080 (zveřejněná v prosinci 2024) navazuje na střední variantu republikové projekce. Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let v mezikrajském srovnání by měl být podle výsledků projekce (trvale od roku 2039) v Karlovarském kraji, druhý nejvyšší v kraji Zlínském. Nejnižší zastoupení seniorů v populaci by mělo zůstat v hlavním městě Praze a Středočeském kraji. Zatímco k 1. 1. 2024 (práh projekce v krajích) se podíl seniorů pohyboval od 18,5 % (v Praze) po 22,4 % (v Královéhradeckém kraji), kolem roku 2080 by se měl nacházet v rozmezí od 27 % (v Praze) po 38 % (v Karlovarském kraji).