Úmrtnost, příčiny smrti
Od roku 2007 se v Česku projevuje převážně rostoucí trend počtu úmrtí, který je ovlivněn především změnami ve věkovém složení populace (v roce 2020 a 2021 k výraznému navýšení počtu zemřelých, zejména mezi seniory, přispělo onemocnění covid-19). V letech 2018 a 2019 se roční počet zemřelých seniorů ve věku 65 a více let pohyboval kolem 93 tisíc, v následujících dvou letech již převýšil hranici sta tisíc (v roce 2020 zemřelo v Česku 109 tis. seniorů a o rok později 117 tis.). V roce 2022 již došlo ke snížení počtu úmrtí (na 101 tis.), přičemž pokles pokračoval i v roce 2023, kdy v Česku zemřelo celkem 95 tis. osob 65letých a starších (z toho 49 tis. žen).
Na celkovém počtu zemřelých se senioři ve věku 65 a více let od roku 2020 podílejí přibližně 84 % (na počátku tohoto století přitom zaujímali mezi zemřelými tři čtvrtiny). Zatímco mezi všemi zemřelými muži byli v roce 2023 senioři 65letí a starší zastoupeni 79 %, podíl seniorek na všech zemřelých ženách byl mnohem vyšší, a to 90%. Míra úmrtnosti seniorů (počet zemřelých na tisíc obyvatel daného pohlaví a věku) je u mužů vyšší než u žen a v čase postupně klesá, v poslední dekádě zejména ve věkové skupině 85–89 let a 80–84 let.
Z územního hlediska je dlouhodobě nejvyšší míra úmrtnosti na západě a severozápadě Česka (Ústecký a Karlovarský kraj) a na severu Moravy (Moravskoslezský kraj), naopak nejnižší úmrtností se (s odstupem od ostatních krajů) vyznačuje hlavní město Praha.
Zemřelí ve věku 65 a více let podle pohlaví a věku v Česku v letech 2002–2023
Nejčastější příčina úmrtí – nemoci oběhové soustavy (zejména srdeční onemocnění, cévní či hypertenzní nemoci) se na celkovém počtu zemřelých seniorů v roce 2023 podílely téměř 42 % (o 18 procentních bodů méně než před dvaceti lety). Za nimi dlouhodobě následují novotvary (především plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prostaty, ženských pohlavních orgánů a prsu), v roce 2023 s podílem 24 % (obdobným jako před dvěma dekádami). Na významu postupně nabývají nemoci dýchací soustavy, nemoci endokrinní (především cukrovka) či nemoci nervové soustavy (zejména Alzheimerova nemoc).
Nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti u obou pohlaví, mezi ženami však mají vyšší zastoupení (44 % z počtu zemřelých seniorek v roce 2023, oproti 39 % úmrtí mužů). Novotvary jsou naopak významněji zastoupeny mezi muži (26 % při 21 % z úhrnu úmrtí žen). Specifický byl rok 2020, kdy se na třetí nejvyšší pozici dostal u mužů i žen v seniorském věku covid-19, o rok později byl u mužů dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí (v úhrnu let 2020 až 2023 zemřelo na covid-19 celkem 21,3 tis. mužů a 17,3 tis. žen ve věku 65 a více let). Muži častěji umírají též na nemoci dýchací a trávicí soustavy či z vnějších příčin (vč. sebevražd), ženy pak na nemoci nervové soustavy či nemoci endokrinní.
S rostoucím věkem se struktura zemřelých dle příčin smrti výrazně mění – v seniorské populaci již nejsou tak významné vnější příčiny, na významu však nabývají nemoci oběhové soustavy (na úmrtí ve věkové kategorii 85letých a starších se podílejí již více než polovinou), a to především na úkor novotvarů.
Zemřelí ve věku 65 a více let v Česku podle vybraných příčin smrti
Nejčastějším místem úmrtí seniorů je dlouhodobě zdravotnické zařízení lůžkové péče (61 % úmrtí osob 65letých a starších v roce 2023), následuje (s 24 %) místo úmrtí doma a třetím nejčastějším místem je zařízení sociálních služeb (s téměř 12 % v roce 2023). Zatímco podíl úmrtí ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v čase převážně klesá (zvýšení v roce 2021 souviselo zejména s pandemií covidu-19), zastoupení zemřelých doma a v zařízeních sociálních služeb naopak postupně narůstá.
Muži častěji umírají doma (26 % z počtu 65letých a starších mužů zemřelých v roce 2023 při 22% podílu mezi seniorkami) a ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Častěji se u mužů objevuje též úmrtí ve venkovním (veřejném) prostoru, i když toto místo úmrtí je mezi seniory obecně zastoupeno velmi malou měrou. Ženy pak mnohem častěji umírají v zařízení sociálních služeb (16 % z počtu seniorek 65letých a starších zemřelých v roce 2023 oproti 7 % mezi stejně starými muži). Podíl úmrtí v zařízení sociálních služeb přitom roste s rostoucím věkem seniorů – ve věkové kategorii 85letých a starších tvoří již pětinu (čtvrtinu mezi ženami a necelých 13 % mezi muži).