Rodinný stav, víra
V populaci Česka z hlediska rodinného stavu (včetně věkové kategorie 65letých a starších seniorů) se dlouhodobě zvyšuje zastoupení svobodných a rozvedených a naopak klesá podíl ženatých či vdaných nebo ovdovělých. Většina mužů ve věku 65 a více let je ženatých – ke konci roku 2023 činil jejich podíl 69 %, se 14 % následovali rozvedení a 12 % tvořili muži ovdovělí. Mezi ženami v seniorském věku jsou významnou a zároveň téměř stejnou měrou zastoupené vdané (41 % na konci roku 2023) a ovdovělé (40 %), méně pak rozvedené (16 %). Nejméně početnou skupinu seniorů tvoří svobodní, mezi muži se jejich podíl pohybuje těsně pod hranicí 5 % a mezi ženami pod 3 %. Struktura seniorů dle rodinného stavu se mění s rostoucím věkem a s tím spojeným růstem počtu ovdovělých (převaha ovdovělých nad vdanými se na konci roku 2023 týkala všech 77letých a starších žen, mezi muži se převýšení počtu ovdovělých nad ženatými projevilo až od věku 92 let).
Intenzita sňatečnosti je v seniorském věku poměrně nízká a zřetelně vyšší mezi muži. V roce 2023 vstoupilo do manželství 1 569 mužů ve věku 65 a více let (tj. přibližně 5 z každého 1 000 neženatých v tomto věku) a 800 žen 65letých a starších (tj. 1 z 1 000 nevdaných). Rovněž rozvodovost seniorů je mírně vyšší u mužů oproti ženám (s menším rozdílem než v případě sňatečnosti). V roce 2023 bylo rozvedeno 867 mužů v seniorském věku (1,3 na 1 000 ženatých ve věku 65 a více let) a 439 seniorek (0,8 na 1 000 vdaných ve věku 65 a více let).
Obyvatelstvo ve věku 50 a více let podle pohlaví, věku a rodinného stavu v Česku (k 31. 12.)
Úzká vazba je patrná mezi rodinným stavem a vztahem k náboženské víře. Věřící zůstávají méně často svobodnými, přičemž preferují uzavření manželství před neformálním soužitím. Mezi seniory je tradičně ve srovnání s celou populací nadprůměrné zastoupení věřících, a to zejména mezi ženami. Jestliže při Sčítání lidu 2021 se za věřící označilo 32 % obyvatel Česka, kteří uvedli odpověď na otázku víry, v populaci seniorů 65letých a starších činil podíl věřících téměř 45 % (39 % mezi muži a 49 % mezi ženami). Věřící senioři se rovněž častěji hlásili ke konkrétní církvi, náboženské společnosti nebo směru.
Věřící obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle správních obvodů ORP
Dlouhodobě nejvyšší zastoupení věřících je charakteristické pro moravské kraje a Kraj Vysočina. V roce 2021 se podíl věřících v populaci seniorů pohyboval od téměř 70 % (z osob, které vyplnily odpověď na otázku víry) ve Zlínském kraji po 22 % v Ústeckém kraji. Na druhou nejvyšší pozici (se 62 %) se řadil Kraj Vysočina a na druhou nejnižší pak kraj Liberecký (s 28 %). Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností se podíly věřících mezi seniory nacházely v ještě mnohem větším rozpětí, a to od 92 % v SO ORP Kravaře v Moravskoslezském kraji a Valašské Klobouky ve Zlínském kraji po 17 % v SO ORP Litvínov a 18 % v SO ORP Bílina, oba z Ústeckého kraje.