Ekonomická aktivita
Míra zapojení osob v seniorském věku do pracovního procesu dlouhodobě roste, a to nejen ve vazbě na legislativou dané posouvání věku odchodu do starobního důchodu, ale i vlivem osobních preferencí. Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ činila míra ekonomické aktivity osob 65letých a starších (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných seniorů na jejich celkovém počtu) v roce 2023 v Česku 8,0 %, přitom ještě před dvěma dekádami se pohybovala na poloviční hodnotě. Z hlediska postavení v zaměstnání je mezi seniory ve srovnání s ekonomicky činnými ve věku 15 až 64 let vyšší zastoupení podnikatelů (ať již v pozici zaměstnavatelů či pracujících na vlastní účet). Dlouhodobě (i přes meziroční výkyvy) roste ekonomická aktivita v populaci seniorů i seniorek, přitom míra ekonomické aktivity mužů v seniorském věku (10,6 % v roce 2023) nadále převažuje nad ženami (6,2 %, tj. o 4,4 procentního bodu méně oproti mužům; ještě koncem 90. let minulého století se však tento rozdíl blížil šesti procentním bodům).
Míra ekonomické aktivity1) osob ve věku 65 a více let podle pohlaví v Česku
Dlouhodobě nejvyšší podíl pracujících seniorů je v hlavním městě Praze. Jestliže při Sčítání lidu 2021 zde byli pracující důchodci ve věku 65 a více let na obyvatelstvu stejného věku (se zjištěnou ekonomickou aktivitou) zastoupeni přibližně pětinou (20,8 %), v Moravskoslezském kraji nedosahoval tento podíl ani devíti procent (8,7 %). Mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností bylo nejvyšší zastoupení pracujících seniorů kromě Prahy v regionech Středočeského kraje v blízkosti hlavního města – SO ORP Černošice (20 %), Říčany (19 %) a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (17 %). Na opačné straně s méně než 7 % stály SO ORP Jablunkov, Karviná a Kravaře z Moravskoslezského kraje a Konice z kraje Olomouckého.