Stěhování
Podle demografických statistik změnilo v roce 2023 obec svého bydliště v rámci Česka 15,9 tis. seniorů, což představuje 7,2 osob z 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let. V absolutních počtech se počet stěhujících se seniorů s rostoucím věkem (s výjimkou 80letých a starších žen) snižuje. Po přepočtu na tisíc obyvatel zjišťujeme rostoucí intenzitu stěhování již od věku 75 let, a to u obou pohlaví (s výraznějším nárůstem mezi ženami). Tato migrace pravděpodobně souvisí s přechodem seniorů do jiného (často menšího) obydlí či k rodinným příslušníkům, případně do zařízení sociálních služeb.
Saldo zahraničního stěhování (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) s rostoucím věkem seniorů klesá, a to jak v absolutním, tak relativním vyjádření. Jestliže přírůstek počtu seniorů zahraničním stěhováním činil v roce 2021 necelých 400 osob, o rok později v důsledku silné migrační vlny z Ukrajiny vzrostl na 10,5 tis. osob, přičemž následoval pokles na 2,8 tis. osob v roce 2023.
Stěhování obyvatel ve věku 65 a více let podle pohlaví v Česku v roce 2023
Data sčítání lidu umožňují hodnotit strukturu seniorů podle jejich obvyklého pobytu ve vazbě na místo prvního bydliště po narození. Mezi tzv. rodáky (osoby bydlící v obci svého bydliště v době narození) jsou přitom zahrnuti nejen ti, kteří v rodné obci žijí od narození nepřetržitě, ale také ti, kteří se v určité fázi svého života přestěhovali zpět do své rodné obce, i když předtím dlouhodobě žili jinde.
Vzhledem k tomu, že ženy se častěji stěhují za svým partnerem, je podíl rodaček nižší než zastoupení rodáků mezi muži. S rostoucím věkem podíl rodáků postupně klesá. Jestliže při Sčítání lidu 2021 se osoby bydlící ve své rodné obci na celé populaci (se zjištěným místem bydliště v době narození) podílely přibližně polovinou, mezi seniory ve věku 65 a více let činil podíl rodáků 38,6 %. Podíl seniorů žijících po narození v jiném kraji než v době sčítání byl téměř čtvrtinový, přitom mezi všemi obyvateli bez ohledu na věk dosahoval přibližně 17 %.
Obyvatelstvo ve věku 65 a více let s bydlištěm v době narození v obci obvyklého pobytu podle správních obvodů ORP
Z územního hlediska nacházíme dlouhodobě nejvyšší podíl obyvatel žijících ve stejné obci jako v době narození v hlavním městě Praze (ta má specifické postavení, jelikož je zároveň obcí, okresem i krajem) a dále zejména v moravských krajích a na Vysočině. Nejméně spjatí s rodnou obcí byli obyvatelé v seniorském věku v roce 2021 v krajích Karlovarském, Ústeckém a Libereckém. Mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností se podíl rodáků mezi seniory pohyboval od téměř 62 % v SO ORP Kravaře v Moravskoslezském kraji po necelou pětinu v SO ORP Ostrov a Sokolov na Karlovarsku.