Lůžková zdravotnická zařízení
Součástí života ve stáří je zvyšující se pravděpodobnost hospitalizace v nemocnici z důvodu zdravotního problému či akutní zdravotní indispozice. Pro ilustraci toho, jak často a jaký typ zdravotní péče je využíván seniory (ve věku 65 a více let) jsme využili údaje z Ústavu zdravotních informací a statistiky (ÚZIS ČR). Čerpali jsme z dat o případech hospitalizace v nemocnicích akutní a následné péče. Bylo zařazeno pět oborů, ve kterých se senioři léčili v lůžkových zařízeních nejčastěji. Porovnali jsme tyto údaje s hospitalizacemi populace ve věku 15–64 let.
Nejčastějšími obory hospitalizace seniorů jsou dlouhodobě interna, chirurgie, následná péče, neurologie a kardiologie. V roce 2023 bylo v nemocnicích zaznamenáno 229,3 tisíc případů hospitalizace seniorů v oboru interna, zatímco osob ve věku 15–64 bylo hospitalizováno pouze 91,5 tisíc. Na chirurgii bylo evidováno 122,4 tisíc hospitalizačních případů seniorů oproti 158,2 tisíc případů u osob 15–64letých. Počet hospitalizací seniorů na odděleních následné péče (76,5 tisíc) převyšoval sedminásobně počet hospitalizací osob ve věku 15–64 let. V oborech neurologie (51,5 tisíc) a kardiologie (54,2 tisíc) byl počet hospitalizačních případů seniorů podobný, ale zatímco v oboru neurologie byl srovnatelný s populací ve věku 15-64 let, v oboru kardiologie bylo případů hospitalizace seniorů výrazně více.
Počet případů hospitalizace osob podle věku a oborů v Česku (TOP 5)
Počet případů hospitalizace na 1 000 osob ve věku 65 a více let udává, nakolik se hospitalizace týkají právě skupiny seniorů.
Je zjevné, že mezi seniory jsou oproti populaci ve věku 15–64 let velmi časté hospitalizace v oborech interna a chirurgie, kde na 1 000 seniorů připadalo v roce 2023 celkem 102 hospitalizací seniorů v oboru interna a 55 hospitalizací seniorů v oboru chirurgie. V ostatních oborech také převládali senioři. V oboru následné péče byla dokonce intenzita využívání této péče seniory oproti produktivní populaci několikanásobně vyšší než v případě ostatních čtyř vybraných oborů.
Počet případů hospitalizace osob v přepočtu na 1 000 obyvatel podle věku a oborů v Česku (TOP 5)
Pro vývoj od roku 2015 do roku 2023 platí, že počet hospitalizací seniorů v přepočtu na 1 000 seniorů se v oborech interna, chirurgie, následná péče a neurologie snižuje, jen v případě kardiologie zůstává zhruba na stejné úrovni. Zřetelný byl také pokles relativního počtu hospitalizací seniorů v roce 2021, kdy probíhala pandemie covidu-19. To se týkalo zejména oborů interna, chirurgie a neurologie. Ve většině případů se po odeznění pandemie vrátily relativní počty hospitalizací na předcovidové hodnoty.
Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích akutní a následné péče v níže vybraných pěti oborech není závislá na věku, ale spíše na oboru. V oboru následná péče je výrazně vyšší ošetřovací doba oproti ostatním oborům, a to jak u seniorů, tak u osob ve věku 15–64 let. Rozdíly vyplývají z povahy tohoto oboru, kde se dále pracuje s osobami, které již byly propuštěny z běžného léčení, ale jejich stav nedovoluje, aby se o sebe postarali sami.
V průměrné ošetřovací době nejsou z dlouhodobého pohledu vidět velké rozdíly mezi jednotlivými roky. V letech 2015 až 2023 byla v oboru následná péče průměrná ošetřovací doba u seniorů v délce zhruba 42 až 48 dní a u osob produktivního věku jen o něco kratší (40 až 44 dní). Ostatní obory měly průměrnou ošetřovací dobu výrazně kratší a nebyly zde tolik zřetelné rozdíly mezi seniory a lidmi v produktivním věku. Například v oboru neurologie byl pacient v seniorském věku ošetřován 7,1 až 7,5 dní, pacient v produktivním věku 4,9 až 5,4 dní. V oboru interny byla průměrná ošetřovací doba na hodnotách 7,1 až 7,5 u seniorů a 5,4 až 6,0 u osob v produktivním věku.