Věková struktura
Počet osob v seniorském věku (65 a více let) v Česku nepřetržitě roste od poloviny 80. let minulého století. Nárůst počtu seniorů přitom výrazně zrychlil zejména po roce 2010, kdy přes hranici 65 let začaly přecházet početně silné ročníky osob narozených v polovině 40. let 20. století. Zřetelné zpomalení tempa růstu počtu seniorů se projevilo v letech 2020 a 2021, a to mimo jiné v souvislosti s pandemií covidu-19. Ke konci roku 2023 žilo v Česku 2,24 mil. osob ve věku 65 a více let, což představuje o 23 % vyšší počet než před deseti lety a zároveň dlouhodobé maximum.
Dlouhodobě roste nejen počet, ale i podíl seniorů v celé populaci. Ten byl doposud nejvyšší ke konci roku 2021, kdy dosáhl 20,6 %. Následující mírný meziroční pokles souvisel se změnou struktury populace ve vazbě na migrační vlnu uprchlíků z Ukrajiny (tj. s příchodem v průměru mladších osob). Ke konci roku 2023 se senioři ve věku 65 a více let na obyvatelstvu Česka podíleli 20,5 %, přitom na počátku tohoto století se jejich zastoupení v populaci pohybovalo kolem 14 %.
Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle věku v Česku a krajích v letech 2002–2023
Nejpočetnější skupinu seniorů z pohledu pětiletých věkových kategorií nadále tvoří 65–69letí, i když se jejich počet od roku 2016 trvale každý rok snižuje. Na konci roku 2023 se na celkovém počtu osob ve věku 65 a více let podíleli 28 %, dalších 27 % pak tvořily osoby ve věku 70 až 74 let. V poslední dekádě trvale rostl počet 75–79letých, kteří se na počtu seniorů v Česku podílejí již více než jednou pětinou (22 % na konci roku 2023), obdobnou měrou jsou mezi seniory zastoupeni též 80letí a starší. Postupně přitom narůstá počet nejstarších seniorů ve věku 90 a více let (za posledních dvacet let vzrostl dvojnásobně, a to na 67 tis. osob).
Počet obyvatel ve věku 65 a více let podle věku v Česku v letech 2003–2023
Od roku 2012 má v mezikrajském srovnání trvale nejvyšší podíl seniorů na obyvatelstvu Královéhradecký kraj (22,4 % na konci roku 2023), od roku 2015 následovaný krajem Zlínským. Po desetiletém období, kdy měl nejnižší zastoupení seniorů v populaci Středočeský kraj, jej na konci roku 2023 předstihlo hlavní město Praha (s 18,5 %), ve kterém byl v předchozích šesti letech podíl seniorů druhý nejnižší (přitom ještě v roce 2011 Praha v podílu seniorů mezi kraji dominovala).
Od roku 2006 mají osoby 65leté a starší v Česku trvale početní převahu nad dětmi mladšími 15 let. V prosinci 2023 připadalo na 100 dětí téměř 130 seniorů, přičemž se očekává, že kolem roku 2040 tento poměr přesáhne hodnotu 200. Od roku 2014 mají senioři relativně nejvyšší převahu nad dětmi v Královéhradeckém kraji (index stáří zde na konci roku 2023 dosáhl hodnoty 145,5). Ještě v roce 2013 přitom první místo patřilo Praze, která se (zejména díky migraci mladších osob) v posledních šesti letech posunula na druhou nejnižší pozici. Nejnižší index stáří charakterizuje Středočeský kraj, a to trvale od roku 2011 (106,3 na konci roku 2023).
Index stáří v krajích (k 31. 12.)1)
1) počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0–14 let
Zdroj: Český statistický úřad
V populaci Česka tradičně mírně převažují ženy (na konci roku 2023 z 51,0 %, na 100 žen připadalo 96 mužů), mezi seniory je přitom z důvodu vyšší míry úmrtnosti mužů převaha žen patrná ještě více (57,9 % z osob 65letých a starších, tj. 73 seniorů-mužů na 100 seniorek). S rostoucím věkem se podíl žen mezi seniory zvyšuje (mezi 85letými a staršími činí již téměř 70 %). V čase je však (zejména díky rychlejšímu snižování úmrtnosti mužů ve srovnání s ženami) patrný trend klesajícího podílu žen v populaci. Před třiceti lety se jejich zastoupení mezi seniory ve věku 65 a více let pohybovalo kolem 62 %, tj. o 4 procentní body nad současnou hodnotou.