Senioři v datech

Čím se vyznačuje populace seniorů z pohledu statistických dat? Zde je stručný přehled nejdůležitějších charakteristik (zejména ve srovnání s celou populací). V samotné publikaci najdete podrobnější pohled z hlediska pohlaví, věku i územního srovnání, a to včetně zhodnocení vývoje v čase.

• Jestliže na konci roku 2023 připadalo v Česku na sto dětí ve věku 0 až 14 let téměř 130 seniorů 65letých a starších, kolem roku 2040 by se tento poměr (nazývaný též index stáří) měl dostat nad hranici 200; o dalších šedesát let později by již měl atakovat hodnotu 300.
• Vzhledem k dřívějším úmrtím mužů je mezi seniory vyšší podíl žen než v celé populaci (jestliže ke konci roku 2023 byly ženy v celkovém počtu obyvatel Česka zastoupeny 51 %, mezi osobami ve věku 65 a více let zaujímaly 58 %).
• Z hlediska rodinného stavu podíl svobodných mezi seniory ke konci roku 2023 dosahoval 3,6 % a ovdovělých bylo 28 % z počtu osob ve věku 65 a více let, přitom v populaci 15letých a starších jsou svobodní zastoupeni přibližně třetinou a ovdovělí pouze 8 %.
• Mezi seniory je ve srovnání s celou populací nadprůměrné zastoupení věřících (při Sčítání lidu 2021 se za věřící označilo 32 % obyvatel Česka z těch, kteří odpověď na otázku víry uvedli, v populaci seniorů 65letých a starších činil podíl věřících téměř 45 %).
• Při Sčítání lidu 2021 se osoby bydlící ve své rodné obci na celé populaci (se zjištěným místem bydliště v době narození) podílely přibližně polovinou, mezi seniory ve věku 65 a více let činil podíl rodáků 39 %.
• Dlouhodobě nejčastějšími obory hospitalizace seniorů jsou interna, chirurgie, následná péče, neurologie a kardiologie. Na zdravotní péči o osoby starší 65 let připadají dlouhodobě dvě pětiny celkových výdajů zdravotních pojišťoven. V roce 2022 výdaje zdravotních pojišťoven na osobu v seniorském věku dosáhly 82 tis. Kč, v přepočtu na osobu v celé populaci se jednalo o poloviční částku.
• Nejčastější příčina úmrtí – nemoci oběhové soustavy (zejména srdeční onemocnění, cévní či hypertenzní nemoci) se na celkovém počtu zemřelých seniorů v roce 2023 podílely téměř 42 %, v celé populaci byl podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy 39 %, z toho ve věkové kategorii mladších 65 let 23 %.
• Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání se populace seniorů vyznačuje nadprůměrným zastoupením středoškoláků bez maturity vč. vyučených (42 % při 33% podílu v populaci 15letých a starších při Sčítání lidu 2021), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je mezi seniory naopak pod průměrem (12 % při 19% zastoupení mezi 15letými a staršími).
• Senioři často pracují na pozicích řídících pracovníků, ale i pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Z hlediska postavení v zaměstnání je mezi seniory ve srovnání s ekonomicky činnými ve věku 15 a více let vyšší zastoupení podnikatelů, ať již v pozici zaměstnavatelů či pracujících na vlastní účet. Z hlediska odvětví činnosti postupně roste podíl seniorů zaměstnaných ve službách.
• Kromě výdajů na bydlení, které představují největší položku výdajů domácností důchodců, tvoří významnou položku i výdaje na potraviny (včetně nealkoholických nápojů). V úhrnu představovaly v roce 2023 uvedené položky 57 % výdajů domácností důchodců při 45% podílu ve všech domácnostech. Nadprůměrné jsou v domácnostech důchodců též výdaje spojené se zdravotní péčí.
• Jestliže v roce 2023 byla přibližně desetina všech osob v Česku pod hranicí příjmové chudoby, v domácnostech jednotlivců-seniorů 65letých a starších dosahovala míra ohrožení příjmovou chudobou jedné třetiny (obdobný podíl byl zaznamenán i v případě neúplných rodin s dětmi). Mnohem menší měrou se příjmová chudoba dotýká soužití dvou dospělých, z nichž alespoň jeden je ve věku 65 a více let (necelých 5 % v roce 2023).
• Na celkovém počtu příjemců starobních důchodů se přibližně třemi čtvrtinami podílejí osoby pobírající starobní důchod sólo a jednou čtvrtinou osoby, kterým je zároveň vyplácen i vdovský či vdovecký důchod. Od roku 2018 se meziroční procentuální nárůst počtu příjemců předčasného starobního důchodu v Česku pohyboval kolem dvou procent, v roce 2023 došlo ke skokovému navýšení o 7,7 %.
• V posledních letech mezi seniory významně roste míra využívání informačních technologií. Jestliže mezi roky 2006 a 2023 se podíl 16letých a starších osob využívajících internet zdvojnásobil (na 86 %), mezi seniory ve věku 65 a více let vzrostl tento podíl z pouhých 3 % na více než 50 %.
• Senioři jsou oběťmi trestných činů mnohem častěji než jejich pachateli. V roce 2023 byly osoby 65leté a starší na celkovém počtu obětí trestné činnosti zastoupeny 9 %, podíl seniorů mezi pachateli dosáhl 2,3 %. Senioři jsou přitom nejčastěji oběťmi trestné činnosti ve formě krádeže (ve srovnání se všemi oběťmi bez ohledu na věk navíc výrazně nadprůměrnou měrou).
• V dlouhodobém pohledu zjišťujeme (i v návaznosti na stárnutí populace) postupný nárůst podílu seniorů ve věku 65 a více let mezi zvolenými zastupiteli obcí, městysů a měst (při volbách v roce 2022 dosáhl téměř 7 %). Úspěšnost jejich zvolení (podíl zvolených z počtu kandidujících) je však ve srovnání s osobami v předdůchodovém věku nižší.

V jednotlivých kapitolách této digitální publikace najdete podrobnější pohled na strukturu, specifika a vývoj populace seniorů, a to zejména v podobě grafické prezentace dat. Řada dalších údajů týkajících se osob v seniorském věku je k dispozici pod následujícími odkazy: