1. Vývoj vnějšího prostředí ekonomiky ČR | 2. Vliv porměn a parametrů vnějšího prostředí na vývoj české ekonomiky |
3.1 Hospodářský růst a vnitřní rovnováha | 3.2 Vnější pozice české ekonomiky
 |
Shrnutí hlavních tendencí |
- Ve vývoji vnějšího ekonomického prostředí působí od 2. poloviny roku 2000 recesní síly, které v průběhu roku 2001 podstatným způsobem ovlivnily synchronizaci útlumu ekonomické aktivity v USA, Evropské unii i Japonsku.
- Na prosazení útlumové fáze hospodářského cyklu se podílela především nadměrnost investic do počítačového a telekomunikačního sektoru, vysoké ceny ropy a nárůst ekonomických nejistot po zářijových událostech v USA.
- Na globální omezení ekonomické aktivity reagovaly hlavní centrální banky světa několikanásobným snížením úrokových sazeb, v USA celkem o 4,5 procentního bodu, v eurozóně o 2 procentní body. Takto významně snížená cena zápůjčního kapitálu v kombinaci s nízkou cenou ropy vytvářejí slibné předpoklady pro oživení ekonomického růstu, jež se očekává ve 2. čtvrtletí 2002, případně v polovině příštího roku.
- Důsledky celosvětového poklesu ekonomické aktivity se promítají i do vývoje české ekonomiky, avšak dopady prozatím nejsou tak výrazné jako ve vyspělých zemích. K oslabení růstového potenciálu dochází v následujících oblastech: 1. Tempa růstu vývozu se v roce 2001 oproti předcházejícímu roku snížila zhruba na polovinu, ale udržela se přitom až do října na dvouciferných hodnotách. Pokles zahraniční poptávky se postupně promítal i do zpomalení temp růstu průmyslové produkce, jejíž tempa se ve 3. čtvrtletí snížila v porovnání s 1. čtvrtletím rovněž zhruba na polovinu. 2. Nárůst úrokového diferenciálu vůči zemím eurozóny na 2 procentní body zvýšil tlaky na zpevnění kurzu koruny vůči euru. Důsledkem je oslabování konkurenční schopnosti českých vývozců. 3. Zářijové události v USA začaly negativně ovlivňovat výkonnost letecké dopravy, cestovního ruchu a pojišťovnictví.
- Tempo růstu HDP, které bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí roku 2001, bylo ovlivněno změnami vnějšího ekonomického prostředí jen částečně. Růst HDP o 3,2 % znamenal akceleraci oproti loňskému roku, výrazný předstih oproti růstu vyspělých zemí a včlenění ČR do skupiny tranzitorních zemí s nejvyšší dynamikou ekonomického růstu. K růstu tempa HDP přispěly z jednotlivých komponent poptávky nejvíce investiční výdaje. Svůj přínos rovněž zvýšila spotřeba domácností. Domácí poptávka významně přispěla ke kompenzaci negativního vlivu pasiva obchodní bilance na růst HDP. Z nabídkové strany ekonomiky se nejvíce na růstu HDP podílel průmysl, jehož přínos byl v letošním roce oproti roku předcházejícímu téměř dvojnásobný.
- V průběhu letošního roku se významnější tlaky na růst spotřebitelských cen neprosadily. Mírné několikaměsíční vzedmutí cenové hladiny souviselo především se sezónními pohyby cen potravin, cestovního ruchu a výkyvem cen energetických surovin. Očekává se, že rozhodující potenciální zdroje inflačních tlaků, ceny dovozu a výrobců, naváží i v nejbližší budoucnosti na dosavadní tendenci ke zpomalování temp růstu a přispějí tak ke stabilizaci cenové hladiny na úrovni, jejíž odstup od růstu spotřebitelských cen v EU nepřesáhne více než 2,5 procentního bodu.
- Vývoj bilance zahraničního obchodu se v roce 2001 příliš neliší od roku 2000, i když očekávání byla pesimističtější. Rozdíly mezi těmito roky však spočívají v tom, že v loňském roce byl hlavním zdrojem růstu pasiva bilance vzestup cen ropy, jehož vliv v roce 2001 postupně odezněl a byl nahrazen sníženou dynamikou exportu. Zvláště citelný byl výpadek vývozu a tím i aktivního salda zahraničního obchodu s Německem. Zlepšení konkurenční schopnosti prokázaly některé skupiny zboží, a to stroje, dopravní prostředky a průmyslové spotřební zboží, které zvýšily aktivum své obchodní bilance. Na tomto výsledku měly v posledních měsících rostoucí podíl zlepšené směnné relace. Slabým místem bilance zůstávají narůstající pasivní salda chemických a potravinářských produktů, z teritoriálního hlediska pak obchod s Ruskem, Čínou a Japonskem. Saldo běžného účtu platební bilance se snížilo pod 4,5 % a je plně vykrýváno přílivem přímých zahraničních investic.
- Měnová politika se řídila především inflačními cíli, které byly odvozeny z dlouhodobé měnové strategie ČNB. K hlavním rysům měnového vývoje patřil předstih růstu měnové zásobypřed nominálním HDP, který indikuje jistý stupeň uvolnění měnové politiky. Tento vývoj ovlivněný především masivnějším přílivem přímých zahraničních investic předurčil posílení stabilizační role úrokových sazeb. Jen minimální pohyb hladiny úrokových sazeb svědčil o úsilí stabilizovat domácí poptávku a bránit tak jednak růstu dovozu a tím i nárůstu pasiva obchodní bilance, jednak všestranně potlačovat inflační tlaky.
- Míra uvolnění fiskální politiky byla do značné míry předurčena rozsahem mandatorních výdajů a potřebou spoluúčasti na pokrytí výdajů konsolidace bankovního sektoru a vybraných subjektů firemní sféry. Mandatorní výdaje přinesly dvojí efekt. Stimulaci spotřeby domácností, a to v době, kdy bylo třeba částečně kompenzovat pokles zahraniční poptávky. Druhým efektem je vytěsňování investic z rozpočtových výdajů, které však probíhá při vysoké investiční aktivitě podnikatelského sektoru, což dosvědčuje růst míry investic nad 30 % HDP. Mezinárodně srovnávací pohled prokazuje vysoký standard ČR u indikátoru míry vnitřního dluhu, který dosahuje zhruba třetinové úrovně zemí EU. Výše ročního deficitu veřejných rozpočtů se jeví jako nestandardně nadměrná a střednědobě neudržitelná.
© Český statistický úřad 2002