1. Vývoj vnějšího prostředí ekonomiky ČR | 2. Vliv porměn a parametrů vnějšího prostředí na vývoj české ekonomiky |
3.1 Hospodářský růst a vnitřní rovnováha | 3.2 Vnější pozice české ekonomiky
|
3.2 Vnější pozice české ekonomiky |
| Míra vnější otevřenosti české ekonomiky se neustále zvyšuje | Ochrana vnější ekonomické rovnováhy, rozumí se vzájemné vyváženosti jejích hlavních atributů (účtů platební bilance, obchodní bilance, devizové pozice, devizových rezerv, směnných kurzů měny a kurzového režimu) je pro udržování a upevňování celkové makroekonomické stability tím náročnější, čím více se otevírá ekonomika světovým trhům, tedy čím více je vystavena přenosu parametrů vnějšího prostředí. Při rostoucí míře otevřenosti narůstá expozice vůči zahraničním vlivům, citlivost a vnímavost chování všech domácích hospodářských subjektů na chování okolního světa. V tomto chování jsou však rovněž reflektovány spekulační zájmy a volatilita partnerů na mezinárodních finančních a měnových trzích. K vyjádření míry vnější otevřenosti ekonomiky se jak v domácích, tak v zahraničních makroekonomických analýzách používá zpravidla jeden ze tří možných způsobů: a) vývoz, resp. dovoz zboží a služeb jako % z HDP, b) celkový obrat obchodu zbožím a službami jako % z HDP, c) podíl vývozu zboží a služeb na celkové poptávce, resp. podíl dovozu zboží a služeb na celkové domácí nabídce. Za nejvýstižnější a metodicky nejzpůsobilejší považuje ČSÚ třetí způsob; ten pro účely této analýzy také aplikuje. Míra vnější otevřenosti české ekonomiky se během uplynulé dekády její transformace významně zvýšila. Nejstrmější nárůst je patrný mezi lety 1997 a 2000. Svými hodnotami, vykázanými za rok 2000 se vyrovnala s mírou otevřenosti rozměrově a kapacitně „menších“ zemí EU, nebo ji dokonce překročila; např. v případě Nizozemí a (což je zvlášť zajímavé) Rakouska. „Menší“ země se totiž zpravidla vždy vyznačují otevřenější ekonomikou než země „větší“ a jsou proto pro srovnání s ČR směrodatnější. Čísla za tři čtvrtletí roku 2001 hovoří o dalším posunu míry otevřenosti – na 41,4 % na straně vývozu a na 42,3 % na straně dovozu. |
Tab. č.: 16 Míra vnější otevřenosti české ekonomiky
z b. c. v %
1998 |
1999 |
2000 |
2001 – 1.-3. Q |
|
| Podíl vývozu zboží a služeb na celkové poptávce Podíl dovozu zboží a služeb na domácí nabídce |
36,6 37,2 |
37,5 38,0 |
40,5 41,7 |
41,4 42,3 |
Zdroj: ČSÚ
| Varovný trend nárůstu deficitu běžného účtu během r. 2000 se v 1. pol. 2001 ztlumil, ale přesto zůstává při síle. V podmínkách zrychleného hospodářského růstu to však není zarážející | V průběhu let 1999 a 2000 byla pevnost vnější pozice české ekonomiky vystavena několika ve vlnách se prosazujícím externím šokům, které ohrožovaly rovnovážnost devizově-platebních vztahů ČR se zahraničím s ještě větší silou, než předchozí přelivy finančních krizí z různých částí světa z let 1997 a 1998 (to se však v té či oné míře týkalo ekonomik všech evropských zemí). Šlo jmenovitě o silnou volatilitu kurzu koruny s celkovým sklonem ke značné depreciaci vůči americkému dolaru (což ovšem v podstatě kopírovalo – i když v poněkud slabší míře – depreciaci eura vůči dolaru) a o prudký nárůst dovozních cen energetických surovin, zejména ropy (která je na světových trzích kótována v US dolarech) v roce 1999. Skokové zvýšení deficitu obchodní bilance v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999 (ze 70 na 121 mld. Kč), šlo z významné části právě na vrub zhoršení reálných směnných relací, resultujícího z cenového a kurzového vývoje. To zavdalo podnět k pochybnostem o možnosti udržet v celku zdravý stav vnější rovnováhy, tak jak byl navozen po překonání důsledků otevřené měnové krize, propuknuvší v polovině roku 1997 v souvislosti s předchozím vážným narušením vnější rovnováhy ekonomiky. V 1. pololetí roku 2000 se situace na běžném účtu ještě žádným horšením nevyznačovala – deficit, rovnající se necelým 3 % HDP, zůstal zhruba stejný jako za celý rok 1999. 2. pololetí se však již představilo dvojnásobným zvýšením míry deficitu (na 6 %), což znamenalo návrat k historickým maximům, naposledy zaznamenaným v „krizových“ letech 1996 a 1997. Celoroční míra deficitu běžného účtu za rok 2000 –4,5 % - se sice stále ještě nacházela v „zóně bezpečí“, ale tendence k jejímu narůstání v průběhu roku se ukázaly být varujícími. Vývoj v dosavadním průběhu roku 2001 (1.-3. Q) měl ukázat, zda tento varující trend bude pokračovat, nebo zda se jej podaří zlomit. Výchozí signalizační prvek – saldo obchodní bilance – nezavdal oporu k optimismu. Deficit ve výši 53 mld. Kč byl celkově za toto období o cca 5 mld. Kč vyšší než ve stejném období roku 2000. Avšak ve 3. čtvrtletí se přírůstky deficitu snižovaly (v září se dokonce obchodní bilance ocitla v přebytku)[7], takže je pravděpodobné, že celoroční výsledky obchodní bilance nedospějí proti všeobecnému očekávání k deficitu většímu, než jaký byl vykázán za rok 2000 (121 mld. Kč). Souhrnný deficit běžného účtu za tři čtvrtletí roku 2001 – 3,6 % z HDP – byl sice značně vyšší než ve stejném období roku 2000 (2,8 %), ale v porovnání s celoročními výsledky roku 2000 (4,5 %) se značně snížil. Odpověď na otázku, zda trend k dalšímu oslabování vnější rovnováhy z titulu nepříznivého vývoje běžného účtu z roku 2000, zejména z jeho 4. čtvrtletí, se bude prosazovat dlouhodoběji, může být prozatím záporná. Bude-li se však opakovat situace z minulých let, kdy 4. čtvrtletí se obvykle vyznačovalo zvýšenou úrovní deficitu, bude to znamenat, že za rok 2001 jako celek dostoupí jeho míra na hranici 5 %. S tím, mimochodem, počítá i většina dosud publikovaných odhadů domácích i zahraničních institucí. Avšak deficit běžného účtu, bez uvážení jeho provázanosti s mírou hospodářského růstu a s proporčními vazbami na další složky devizově platebních a kapitálových toků, ještě není sám o sobě způsobilý vypovídat komplexně o stavu vnější rovnováhy. V podmínkách sílícího hospodářského růstu, doprovázeného mimo jiné růstem zdrojů, není zvětšování deficitu běžného účtu nijak znepokojující. Ovšem jen za předpokladu, že tento deficit je v přiměřené míře vyvažován přílivem deviz na finančním účtu, zejména v položce přímých zahraničních investic. |
| Deficit běžného účtu je stále dostatečně vykrýván přebytky na finančním účtu a devizové rezervy narůstají | Ve třech čtvrtletích roku 2001 pokryl přebytek na finančním účtu deficit na běžném účtu 1,3násobně – přibližně ve stejné míře jako tomu bylo v roce 2000. I když tento „převis“ se neudržel na úrovni z let 1998 a 1999, kdy činil cca dvojnásobek, jde i tak o uchování pozitiv ze zásadního kvalitativního obratu od destabilizačního vývoje z let 1996 a 1997; tehdy deficity na běžném účtu byly vyšší (v roce 1997 mimořádně vyšší) než přebytky na finančním účtu a byl proto vyhlášen „stav ohrožení“ vnější rovnováhy, nasazeny přísné měnové restrikce a změněn kurzový režim. Ještě závažnějším sdělením je v tomto směru zobrazení vztahu obou klíčových subpoložek – obchodní bilance na straně běžného účtu a přímých zahraničních investic na straně finančního účtu. Zde se zřetelně projevuje, že vykrytí deficitu běžného účtu přebytkem finančního účtu je (bez ohledu na krátkodobou změnu ve 3. čtvrtletí 2001) odvozeno od vztahu obchodní bilance a přímých zahraničních investic. |
Graf č.: 5 Vztah běžného a finančního účtu v souhrnné platební bilanci
| Z relací sald obou hlavních účtů platební bilance (k vlivu objemově zanedbatelného kapitálového účtu, stejně jako k reziduální položce „chyby a opomenutí“ není zapotřebí v meritorním hodnocení přihlížet), vyplývá další významná charakteristika vnější rovnováhy – změny devizových rezerv. Od roku 1998 jde ve všech sledovaných obdobích vesměs o nárůsty (na rozdíl od předchozích let). Během tří čtvrtletí roku 2001 vzrostly devizové rezervy o 620 mil. USD, což představovalo sumu o cca 40 mil. USD vyšší, než jaká byla zaznamenána ve 3. čtvrtletí roku 2000. |
Tab. č.: 17 Změny celkových devizových rezerv
v mld. USD
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
|||
1. Q |
2. Q |
3. Q |
1.-3. Q |
|||
1,90 |
1,65 |
0,82 |
0,18 |
0,33 |
0,11 |
0,62 |
Zdroj: ČNB
| Stav oficiálních devizových rezerv kryje dovozní potře-by ekonomiky na 4 měsíce | Celkový stav tzv. oficiálních devizových rezerv (tj. rezerv v držení ČNB) k 30. 9. 2001 byl v porovnání se stavem ke konci roku 2000 o 570 mil. USD vyšší[8]. Stalo se tak zásluhou vysokého nárůstu ve 3. čtvrtletí (v prvních dvou čtvrtletích se stav rezerv snižoval). Je dostatečný k tomu, aby pokryl objem dovozních potřeb ekonomiky (ve zboží i službách) na 120 dnů, tj. na 4 měsíce. |
Tab. č.: 18 Oficiální devizové rezervy (rezervy v držení ČNB)
1998 |
1999 |
2000 |
2001 – 1.-3. Q |
|
| Stav ke konci sledovaného období (v mld. USD) | 12,62 |
12,82 |
13,14 |
13,71 |
| Pokrytí dovozu zboží a služeb rezervami ČNB(ve dnech) | 118 |
132 |
120 |
120 |
Zdroj: ČNB, ČSÚ
| Míra zahraniční zadluženosti se udržuje na přijatelné úrovni | Hrubá zahraniční zadluženost, jak pokud jde o její absolutní výši, tak pokud jde o její míru (tzn. o poměr k HDP), se udržuje na vcelku stabilizované úrovni. Za horní hranici míry hrubé zahraniční zadluženosti se mezinárodními hospodářskými organizacemi považuje (jde o konvenci, nikoli o normu) 40 % z HDP. ČR překračovala tuto orientační hranici do roku 2000 – jak indikují čísla za 1.-3. čtvrtletí – se již nachází pod ní. Ani z tohoto místa tedy není vnější rovnováha české ekonomiky narušována. |
Tab. č.: 19 Hrubá zahraniční zadluženost
1998 |
1999 |
2000 |
2001 – 1.-3. Q |
|
| Stav ke konci sledovaného období (v mld. USD) | 24,5 |
22,61 |
21,29 |
21,82 |
| Hrubá zahraniční zadluženost jako % HDP | 40,0 |
42,8 |
40,9 |
38,6 |
Zdroj: ČNB, ČSÚ
| Vliv deficitů obchodní bilance na salda běžného účtu je částečně zmírňován přebytky v bilanci služeb | Bylo již zaznamenáno, že dominantní a svým způsobem předurčující položkou je v bilanci běžného účtu saldo obchodní bilance. To je v české ekonomice tradičně záporné. Tradičně kladnými saldy se naproti tomu vyznačuje bilance služeb, což záporný vliv deficitu obchodní bilance na výsledné saldo běžného účtu do určité míry blokuje. Ještě v roce 1998 tomu bylo tak ze 70 %, v roce 1999 z 58 %, v roce 2000 ze 43 %, za tři čtvrtletí roku 2001 ze 48 %. Míra „blokace“ deficitu v obchodní bilanci přebytky v bilanci služeb v dosavadním průběhu roku 2001 se tedy opět poněkud pozvedla. |
Tab. č.: 20 Složení bilance běžného účtu
v mld. USD
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
||||
1. Q |
2. Q |
3. Q |
1.-3. Q |
||||
| Běžný účet celkem v tom: obchodní bilance bilance služeb bilance výnosů a běžných převodů |
-1,37
-2,57 1,79 -0,59 |
-1,57
-1,90 1,10 -0,77 |
-2,37
-3,28 1,40 -0,49 |
-0,57
-0,70 0,21 -0,09 |
-0,52
-0,63 0,31 -0,20 |
-0,39
-0,77 0,47 -0,09 |
-1,48
-2,10 1,00 -0,38 |
Zdroj: ČNB, ČSÚ
| Čistý příliv přímých zahraničních investic je stále dominantní položkou finančního účtu | Naprosto dominantní a z pohledu reálné ekonomiky nejostřeji sledovanou složkou finančního účtu platební bilance je účet přímých zahraničních investic. Čistý příliv zahraničního kapitálu, evidovaný na tomto účtu, nejenže zvyšuje zdroje peněžní zásoby a tím i domácí efektivní poptávku (v tom se od funkčnosti dalších složek finančního účtu v podstatě neodlišuje), ale současně svým kapacitotvorným působením bezprostředně posiluje i nabídkovou stránku ekonomiky. V situaci, kdy tvorba domácích úspor není úměrná potřebám investování, je mu připisována klíčová role v povzbuzování hospodářských aktivit a celkového hospodářského růstu. Bezprecedentně robustní čistý příliv přímých zahraničních investic byl zaznamenán v roce 1999. V roce 2000 se poněkud přitlumil, ale přesto zůstal mocný. Určující pozici ve struktuře finančního účtu si uchovává (při velmi nevyrovnaném mezikvartálním vývoji) i ve třech čtvrtletích roku 2001. Celoročně však na úroveň roku 2000 (4,5 mld. USD) patrně nedosáhne, avšak předpověď na cca 4 mld. USD se jeví realistická. |
Tab. č.: 21 Složení bilance finančního účtu
v mld. USD
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
||||
1. Q |
2. Q |
3. Q |
1.-3. Q |
||||
| Finanční účet celkem v tom: přímé investice portfoliové a ostatní investice |
2,91
3,58 -0,67 |
3,08
6,23 -3,15 |
3,36
4,48 -1,12 |
0,77
0,92 -0,15 |
0,80
1,35 -0,55 |
0,38
0,51 -0,13 |
1,94
2,78 -0,84 |
Zdroj: ČNB, ČSÚ
| Hlavním teritoriem původu PZI je EU a v jejím rámci zejména Německo a Nizozemí. V odvětvové alokaci se v 1. pol. 2001 dostaly v přílivu PZI na přední místo telekomunikace | Hrubý příliv přímých zahraničních investic představoval ve třech čtvrtletích roku 2001 částku 2,9 mld USD. Celkový kumulativní stav PZI, přítomných v ČR, dosáhl k 30.6. 2001 hodnoty 25 mld USD. Příliv PZI má svůj původ z naprosto převažující míry v zemích Evropské unie a v jejím rámci zejména v Německu a v Nizozemí. Totéž platí o teritoriálním původu celkového stavu PZI. Strukturu odvětvové alokace přílivu PZI nejvíce ovlivnilo v tomto období pronikavé zvýšení podílu odvětví dopravy a telekomunikací, což hlavně souviselo se vstupem zahraničních firem do provozování telekomunikačních sítí. Naopak v důsledku již předtím ukončených prodejů státních účastí v bankovním sektoru se značně snížil vstup zahraničního kapitálu do odvětví peněžnictví a jeho podíl na přílivu PZI ve srovnání s lety 1999 a 2000 prudce poklesl. |
Tab. č.: 22 Struktura přímých zahraničních investic
v %
Příliv v období |
Stav k 30. 6. 2001 |
||||
1998 |
1999 |
2000 |
2001 – 1.-3. Q |
||
| C e l k e m | 100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
| Podle teritoria původu EU – 15 Německo Nizozemí Rakousko USA Ostatní teritoria |
77,2 25,8 22,6 11,0 14,5 8,3 |
82,3 20,6 17,9 13,1 9,2 8,5 |
81,8 22,0 21,9 20,4 3,2 15,0 |
80,3 35,7 24,4 4,8 8,1 11,6 |
84,8 26,8 28,4 11,4 6,2 9,0 |
| Podle odvětvové alokace Zpracovatelský průmysl Obchod Peněžnictví Doprava a telekomunikace Ostatní odvětví |
34,4 22,6 15,0 9,5 18,5 |
31,8 23,3 23,9 3,2 17,8 |
30,9 23,6 20,0 3,3 22,2 |
30,4 21,0 5,2 24,6 18,8 |
36,3 17,8 14,9 12,0 19,0 |
Zdroj: ČNB
| V roce 2001 se prosazuje tendence ke zhodnocování české koruny na mezinárodním měnovém trhu | Svého druhu svodnou charakteristikou stavu vnější rovnováhy ekonomiky jsou změny cen na devizovém trhu, tedy pohyb směnných kurzů domácí měny. Ve vztahu k euru česká koruna v průběhu roku 2001 posiluje. V průměru za leden až září oproti průměru za rok 2000 se zhodnotila o 3,6 %. Tato změna nejen eliminovala, ale i obrátila soustavné znehodnocování let 1999 a 2000 (v poměru k úrovni kurzu k 1. 1. 1999, kdy začalo fungovat v devizově platebních stycích euro). Ve vztahu k americkému dolaru se ve stejném období (při značných meziměsíčních výkyvech) udržela v průměru zhruba na téže úrovni, na jaké se nacházela v roce 2000. Je důležité si povšimnout, že vývoj kurzových změn CZK/USD od počátku roku 1999 až do září 2001 těsně koreluje s vývojem kurzových změn EUR/USD. Tím je dokumentováno, že česká koruna prakticky kopíruje pozici eura na mezinárodním měnovém trhu, přestože na něj není v kurzovém režimu oficiálně „zavěšena“[9]. Z globálního makroekonomického zřetele je však nejpodstatnější, že podle indexu tzv. nominálního efektivního kurzu, podchycujícího křížové kurzy měn všech zemí, s nimiž udržuje ČR relevantní obchodní styky, dochází k sílící apreciaci, tj. zhodnocování české koruny. V měřítcích indexu tzv. reálnéhoefektivníhokurzu, do něhož jsou navíc zakomponovány inflační diferenciály, sice ještě dochází v roce 2001 k depreciaci (s výjimkou července a srpna), ale v průměru již o mnohem menší, než v letech 1999 a 2000. |
Tab. č. 23 Směnné kurzy české koruny
1. 1. 1999 |
1999 |
2000 |
2001 |
|||||
1-3 |
4-6 |
7-9 |
10 |
11 |
||||
| CZK/EUR (1) (2) CZK/USD (1) (2) Informativně: Nom.efekt.kurz+) (2) Reál.efekt.kurz++) (2) |
30,17
0,86
|
34,60
0,94
|
38,59
1,08
|
37,65
1,08
|
39,27
1,14
|
38,25
1,12
|
37,01
1,10
|
37,47
1,12
|
| (1) | Směnný kurz (průměry za sledované období). |
| (2) | Apreciace (+), resp. depreciace (-) měny proti počátku roku 1999 (v %). |
| +) | Míra apreciace či depreciace měny vůči koši měn 22 zemí,s nimiž ČR realizuje 90 % svého obchodního obratu. Výpočet indexu nom. efekt. kurzu se provádí pomocí váženého geometrického průměru. |
| ++) | Vážený geometrický průměr podílu indexu nom. efekt. kurzu a poměru indexů spotřebitelských cen 22 zemí vůči indexům spotř. cen v ekonomice ČR (tzv. inflačních diferenciálů). |
[1] V listopadu a prosinci zpevňování kurzu koruny dále pokračovalo.
[2] Ve stejném duchu jsou, pokud jde o hospodářský růst a makroekonomickou stabilitu, stylizovány posudky a komentáře mezinárodních organizací z července, resp. ze října letošního roku.
Viz například: - Czech Republic: 2001 Article IV Consultation – Staff Report, IMF, July 2001
- Economic Survey of the Czech Republic, OECD, July 2001
- Czech Republic – October 2001 Staff Visit, IMF, October 30, 2001
[3] Rozumí se státní rozpočet, místní rozpočty, zdravotní pojišťovny a mimorozpočtové fondy (Fond národního majetku, Český pozemkový fond, od roku 2000 Fond dopravní infrastruktury a od roku 2001 Fond bydlení).
[4] ÚPN (náhrady zaměstnancům) zahrnují v ČR podle metodiky ČSÚ z cca 70 % mzdové náklady a z cca 20 % sociální náklady hrazené zaměstnavateli, zbytek tvoří různé sociální požitky, náklady na školení apod. Podíly těchto jednotlivých složek zůstávají během sledovaných období víceméně konstantní.
[5] Ve starších analýzách ekonomik EU se pro JPN (ULC) používalo přívlastku „nominální“, aby názvosloví bylo v porovnání s RJPN (RULC) symetrické. To však činilo obtíže v interpretaci, jelikož i pro tento tvar JPN se v zaváděcích indikátorech využívá reálných veličin (HDP, produktivita, zaměstnanost). Proto bylo později adjektivum „nominální“ vypuštěno.
[6] Během 4. čtvrtletí se index kapitálového trhu poněkud vzchopil – v říjnu na 356,1 a v listopadu na 394,8.
[7] V měsíci říjnu opět upadla do schodku (11 mld. Kč). Kumulativně za leden – říjen vykázala obchodní bilance deficit ve výši 91,7 mld. Kč.
[8] K 31. 10. 2001 již o 1,63 mld. USD, neboť rezervy nebývale za jediný měsíc vyskočily až na 14,77 mld. USD.
[9] Protože od počátku 4. čtvrtletí koruna znovu a nebývale vůči euru posiluje (mimo jiné v důsledku nového přílivu zahraničních investic), čímž komplikuje podmínky českých vývozců na evropském trhu, uchýlila se ČNB k intervenci (prodejům domácí měny za euro) v neprospěch koruny. Očekávaný výsledek se nedostavil. V říjnu cena eura naopak poklesla v měsíčním průměru na 33,56 Kč, tzn., že proti září se zhodnotila o 1,8 %. Zhodnocování pokračovalo i v říjnu a v listopadu. V polovině prosince pak koruna prolomila hranici 32 Kč v případě eura a 35 Kč v případě dolaru.
© Český statistický úřad 2002