Důsledky celosvětového poklesu ekonomické aktivity se promítají i do vývoje české ekonomiky, avšak dopady prozatím nejsou tak výrazné jako ve vyspělých zemích. Došlo především k oslabení vývozního potenciálu průmyslu. Tempa růstu vývozu  ve 3. čtvrtletí oproti 1. čtvrtletí roku 2001 zpomalila na poloviční dynamiku, ale udržela se na dvojciferných hodnotách. Pokles zahraniční poptávky se postupně promítal i do zpomalování temp průmyslové produkce, jejíž dynamika se ve 3. čtvrtletí v porovnání s 1. čtvrtletím snížila rovněž zhruba na polovinu. Zpomalení  tempa růstu HDP ze 4,0 % v 1. Q 2001 na 3,2 % ve 3. Q 2001 je důsledkem oslabující zahraniční poptávky.

K realitám vývojových trendů roku 2001 patří to, že zpomalení temp růstu vývozu a dovozu bylo ve vyspělých zemích významně prudší než v ČR. Potvrzuje to i skutečnost, že v období leden až září 2001 dosáhla Česká republika nejvyšší meziroční dynamiky růstu dovozů do EU. Jedna z příčin pozvolnosti zpomalování dynamiky zahraničního obchodu spočívá v možnosti nabídnout výrobky s cenovou hladinou nižší o 10 % až 20 % v porovnání s dražšími výrobky zahraniční konkurence. Signály z podnikové sféry jsou ve shodě s touto hypotézou. Rovněž růst stavebních prací realizovaný v posledních měsících v zahraničí je možno vysvětlit cenovou konkurenční schopností. Z tendencí vývoje struktury poptávky v zemích EU vyplývá, že větší prostor pro uplatnění českých výrobků v zahraničí byl u spotřebního zboží, u kterého nedošlo k takovému zpomalení temp spotřeby jako u zboží investičního.

Nízká cena ropy rozhodujícím způsobem ovlivnila pokles meziroční inflace z 5,9 % v červenci na 4,2 % v listopadu 2001. Významný makroekonomický efekt je dosahován v bilanci zahraničního obchodu. Vliv nižší ceny ropy (18–20 USD/barel) v porovnání s průměrnou cenou ropy předcházejícího období (25 USD/barel) umožňuje realizovat, po odečtení vývozního efektu ropných produktů, úsporu zhruba ve výši 2,5 mld. Kč měsíčně. Tříměsíční efekt nízké ceny ropy umožňuje snížit deficit bilance zahraničního obchodu o 7,5 mld. Kč (zhruba 0,3 % HDP). Efekty ze snížené ceny ropy jsou ještě výraznější u podnikové sféry. Úspory realizuje zejména sektor dopravy a chemického průmyslu navázaného na zpracování ropy, u něhož se tak zakládají předpoklady pro návrat k ziskovému hospodaření. Nemalé jsou i multiplikační efekty u obyvatelstva, které může úsporu za pohonné hmoty proměnit v nárůst reálné spotřeby domácností. Jeho výši odhadují některá analytická pracoviště na 0,2 % v celoročním vyjádření (tj. 0,1 % HDP).

Výrazný pokles klíčových úrokových sazeb ve světě prohloubil úrokový diferenciál mezi korunou a eurem na 1,5 až 2 procentní body. Makroekonomickým důsledkem této úrokové diference je zvýšení zájmu investorů o českou měnu, který prohlubuje tlaky na zpevnění měnového kurzu koruny. Za spolupůsobení dalších  faktorů došlo  v říjnu 2001[1] k meziročnímu posílení kurzu koruny k dolaru o 11,1 %, k euru zhodnotila koruna o 5,1 %. Mikroekonomickým důsledkem úrokového diferenciálu je zhoršení konkurenční pozice českých vývozců a výrobců vůči zahraniční konkurenci tím, že cena zápůjčního kapitále je v ČR vyšší než v zahraničí.

Nejvýraznější dopad teroristického útoku na USA pocítila letecká doprava, jejíž tržby v říjnu klesly o 20 %. Nižší vytížeností letů byly postiženy zejména transoceánské linky. Negativní odezvy byly patrné i v odvětví cestovního ruchu. Tržby ubytovacích služeb poklesly v říjnu o 12 % a cestovních kanceláří o 23 %, vytížení hotelů se snížilo na 60 %. Reakce na vývoj událostí ve světě vznikly i v pojišťovnictví, když u některých pojišťovacích produktů týkajících se požárů se sazby zvýšily až o 20 %. Růst transakčních nákladů signalizuje řada podniků, u nichž se podíl nákladů na pojišťovací služby zvýšil z 5 % na 20 %.

Prognóza vývoje zahraničního obchodu Německa pro rok 2002 předpokládá zastavení tendence ke zpomalování temp růstu dovozu a vývozu. Setrvání na nízkých tempech dovozu kolem 3 % však vytváří jen omezený prostor pro růst vývozní angažovanosti českých výrobců. Růst vývozních příležitostí naopak vzrůstá v řadě zemí střední a východní Evropy, u nichž se v roce 2002 očekává zachování jak robustní domácí poptávky, tak i produkčního potenciálu nepříliš se lišícího od vývoje v roce 2001. K těmto zemím patří především Maďarsko. Slovinsko, Rusko, Estonsko a Litva. Z asijských republik pak zejména Čína a Kazachstán.

Rok 2002 bude zřejmě rokem dosažení dna hospodářského cyklu světové ekonomiky, což  vytvoří mimořádně náročné podmínky pro udržitelnost předchozí ekonomické aktivity. Potenciál ekonomického růstu české ekonomiky bude v roce 2002 omezovat nízká zahraniční poptávka, tendence k posilování koruny a malý manévrovací prostor veřejných financí. Na druhé straně podpůrný vliv na ekonomický růst lze očekávat od nízké ceny ropy a vzhledem k předpokládané omezenosti inflačních tlaků i od uvolněnosti měnové politiky. Na nabídkové straně ekonomiky bude mít největší prostor pro růst sféra služeb uspokojující domácí poptávku., v omezené míře pak průmysl limitovaný slabostí poptávky na evropských trzích. Na poptávkové straně ekonomiky bude důležité, zda se  udrží současné tempo růstu spotřeby domácností a zda se podaří zabránit většímu zpomalení investiční poptávky. Za této více méně vyvážené konstelace prorůstových faktorů na straně jedné a činitelů omezujících růstový potenciál na straně druhé je možno očekávat, že ekonomický růst  v roce 2002 se nebude příliš lišit od výsledku dosaženého v roce 2001.