Od 2. poloviny roku 2000, celkem již pět čtvrtletí za sebou, se významně zpomaluje tempo růstu světové ekonomiky. Útlum ekonomické aktivity probíhající souběžně v hlavních produkčních centrech světa, tj. v USA, Evropské unii i Japonsku, svědčí  o tom, že globální síly sehrávají rozhodující úlohu a ve svých důsledcích vedou k synchronizaci fází hospodářského cyklu ve světě. Na synchronizaci hlavních ekonomických trendů se významným způsobem podílí několik faktorů. Především je to růst intenzity zahraničního obchodu, který dlouhodobě a stále výrazněji předstihuje růst HDP. Tím dochází k růstu vzájemné závislosti vývoje hospodářských cyklů jednotlivých zemích. Obdobný směr působení mají i nadnárodní instituce mezinárodních společenství. V Evropské unii došlo ke konvergenci průběhu hospodářského cyklu již v období přípravy na vytvoření Hospodářské a měnové unie. V neposlední řadě se na sjednocování směrů vývoje hlavních ekonomických tendencí podílí propojenost kapitálových trhů a nárůst mezinárodních aktivit podnikatelských subjektů, zejména multinacionálních firem. S pomocí růstu počtu mezinárodních fůzí, akvizic a aliancí se rozšířil i prostor pro vnitropodnikovou dělbu práce přes hranice státu. Tímto způsobem byl usnadněn prostup nabídkově či poptávkově orientovaných šoků z jedné země do druhé. Výše uvedené faktory přispěly k tomu, že pokles ekonomické aktivity v roce 2001 postihl jak USA, tak i Evropskou unii a Japonsko, a to v rozpětí od 1,7 do 3,0 procentních bodů. Podle posledních odhadů OECD z prosince 2001, zpomalí růst HDP v roce 2001 oproti předcházejícímu roku v USA ze 4,1 % na 1,1 %, v Evropské unii ze 3,4 % na 1,7 % a v Japonsku z 1,5 % na –0,7 %.

Počáteční impuls k nastartování pohybu recesních sil ve světové ekonomice byl dán vzedmutím cen ropy v letech 1999 a 2000, které se odchýlily od  vývojového trendu předchozích let o více než 30 %. Následné zpřísnění měnové politiky v hlavních regionech světa mělo za následek růst nákladů zápůjčního kapitálu s důsledky na omezení investičních aktivit. Další významný impuls k prosazení globálních recesních sil byl dán vývojem technologického sektoru. Rozvoj této sféry významně akceleroval ve  2. polovině 90. let až k růstovým tempům nad 20 % ročně. Vývoj v roce 2000 vyústil v nadměrnost kapacit, které v telekomunikační sféře byly doprovázeny i nadměrností firemního zadlužení. Prasknutí vytvořené bubliny znamenalo prudký pokles cen akcií, investic, exportu i importu technologických produktů. Důsledkem byl strmý propad růstu temp světového obchodu, a to o 10 procentních bodů, což bylo naposledy dosaženo v období prvního ropného šoku v 70. letech. K následným rysům vývoje technologického sektoru patřil spirálový efekt v podobě poklesu zisku, zhoršení expektací výnosového potenciálu firem, prohloubení poklesu investičních výdajů, nárůstu zásob, poklesu nových zakázek a spotřebitelské důvěry.

Časové rozložení účinku globálních sil bylo závislé na lokálních podmínkách a obchodních strukturách. Dopad růstu cen ropy na ekonomiku jednotlivých zemí se lišil podle intenzity energetické závislosti a náročnosti a též podle toho, zda vlády reagovaly na růst energetických surovin daňovou korekcí. Důležitou roli měly též pohyby měnových kurzů. Příkladem může být oslabování eura vůči dolaru, které prohloubilo dopad ropného cenového šoku na evropské země. Specifikem vývoje evropského prostoru byly též nárůsty nerovnováhy v zemědělském sektoru. Pokles poptávky po hovězím mase si vyžádal přizpůsobovací procesy, které proběhly jak v cenové tak i produkční sféře. Dalším významný specifikem byl ekonomický vývoj tranzitorních ekonomik.Doposud malý dopad vlivu recesních sil na zpomalení tempa ekonomického růstu  v některých tranzitorních ekonomikách, lze vysvětlit působením dvou faktorů. V řadě zemí byl růst HDP v dominující míře tažen domácí poptávkou, takže pokles zahraniční poptávky byl sice citelný, ale ne rozhodující. Důležitou roli sehrává proces snižování technologického a produkčního odstupu od úrovní vyspělých zemí, ke kterému v nemalé míře přispívá příliv přímých zahraničních investic. Ty pomáhají udržet poměrně robustní investiční poptávku s pozitivním vlivem na dynamiku ekonomického růstu. V hospodářském vývoji tranzitorních zemí má nemalou úlohu i schopnost podniků zvýšit svůj podíl na oslabujících mezinárodních trzích. Tato schopnost je dána možností uplatnit své komparativní výhody v podobě nižší cenové úrovně svých výrobků. O tyto cenově zvýhodněné výrobky je v době ekonomického poklesu rostoucí zájem zejména u zahraničních podniků, které uplatňují strategií nákladových úspor, s jejíž pomocí chtějí firmy kompenzovat ztráty z omezené dynamiky zahraničního obchodu.

Ekonomický dopad teroristického útoku na USA má několik dimenzí. Specifikem je silné zasažení některých sektorů. K nim patří zejména letecká doprava a výroba letadel, pojišťovnictví, cestovní ruch a některé oblasti a segmenty sektoru nemovitostí. Problémem postižených sektorů začal být nárůst transakčních a transportních nákladů, který může mít dlouhodobý charakter. Druhým nejpodstatnějším rysem dopadu zářijového šoku je ztráta důvěry spotřebitelů a podnikatelů ve standardnost podmínek budoucího ekonomického vývoje. Konkrétně se projevuje nárůstem averze investorů k rizikům, který je dáván do kontextu s prohloubením nejistot různého druhu. U řady hospodářských subjektů začal převládat vyčkávací postoj, který byl již zaregistrován při minulých válečných konfliktech.

Ekonomický útlum si v průběhu jednoho a půl roku vyžádal snížení úrokových sazeb v USA o 4,5 procentního bodu, v eurozóně o 2 procentní body. V USA, Kanadě a V. Británii jsou klíčové úrokové sazby na nejnižší úrovni za posledních 40 let. Na tomto vývoji se významným způsobem podílí rozsáhlé uvolnění měnové politiky, pomocí kterého centrální banky reagovaly na teroristický útok proti USA. Centrální banky rovněž uvolnily dostatečný rozsah finančních prostředků (v USA 90 mld. USD) na zabezpečení likvidity finančních institucí. V USA byla uvolněna i rozpočtová politika s tím, že celkový rozsah podpor má činit 40-60 mld. USD, což představuje 3 až 4 % HDP. V Evropě se neočekává společně koordinovaná akce na uvolnění fiskální politiky, jejichž pravidla jsou vázána společným stabilizačním ustanovením. Nevylučuje se však možnost individuálních přístupů jednotlivých zemí.

Reakcí akciových trhů na zářijové teroristické akce byl krátkodobý pokles cen v průměru o 10 až 15 %, s výraznějším postihem cen leteckých společností a pojišťoven. Hlavní cenové indexy DJIA a DAX však reagovaly na  výrazný pokles úrokových sazeb peněžního trhu  růstem, který vyrovnal předchozí ztrátu a dále se posunul o více než 10 % nad úroveň dosaženou 11. září. Tendenci ke snížení úrokových sazeb měly desetileté státní obligace, které klesly k úrovni 4 ¼ % v USA i eurozóně.

Prognostické odhady ekonomického vývoje v hlavních produkčních centrech světa (publikované OECD v prosinci 2001), jsou založeny na podmínkách behaviourálního  charakteru. K předpokladům patří postupné odeznění nedůvěry spotřebitelů a podnikatelů v budoucí ekonomický vývoj. Na přelomu 1. a 2. poloviny roku 2002 se očekává významnější realizace efektu z uvolnění měnových politik, jež proběhlo ve většině zemí a fiskální politiky, která však byla uvolněna jen v zemích některých. V kombinaci s pozitivním vlivem nízké ceny ropy na náklady a reálné disponibilní příjmy, se vytvoří podmínky pro relativně silné oživení ve 2. polovině roku 2002 a v roce 2003, a to jak v USA, tak v menším rozsahu i v Evropě. Existence produkční mezery mezi potenciálním a skutečným produktem udrží inflaci na nízké úrovni. Nelze však vyloučit jiný než předpokládaný vývoj. Může totiž dojít k oddálení či pozvolnější obnově důvěry spotřebitelů a podnikatelů, k výkyvům cen ropy a k nepředvídatelným pohybům měnových kurzů. Takto vymezený rizikový scénář však nebyl kvantifikován.

2001

2002

2003

USA

Evropská unie

Japonsko

 1,1

 1,7

-0,7

 0,7

 1,5

-1,0

3,8

2,9

0,8

I přes obdobnost současného směru vývoje ekonomik USA a zemí EU, existují odlišnosti v povaze  podmínek a faktorů, které ovlivňují jejich růstové trajektorie.

V dlouhé periodě ekonomického růstu americké ekonomiky postupně narůstalo několik druhů nerovnováh. Vývoj směřoval k nadměrnosti zadlužení osob a podniků, které pomáhalo eskalovat růst investic, v částečně menší míře i spotřebu domácností. K dalším zdrojům nerovnováh patřil nárůst mezery mezi domácími úsporami a mírou investic, v neposlední řadě pak nadhodnocení cen akcií jež pomáhalo spolufinancovat rozvojové procesy. Prosazení těchto tendencí souviselo zejména s velice optimistickými očekáváními dlouhodobé prosperity.

Rok a půl trvající zpomalování tempa ekonomické růstu vyústilo ve 3.čtvrtletí 2001 v mezičtvrtletní pokles HDP o 0,1 %. Útlum ekonomické aktivity zasáhl jednotlivé komponenty poptávky diferencovaným způsobem. Nejvíce byl postižen zahraniční obchod, když tempa zpomalení vývozu a dovozu se přiblížila dvojciferným hodnotám, dále se do záporných hodnot dostala tvorba hrubého fixního kapitálu. Na druhé straně většímu poklesu HDP zabránil růst spotřeby domácností o 2,5 % a vládních výdajů o 3,4 %. Informace z nabídkové strany ekonomiky signalizují pokles průmyslové výroby o 6,6 % a produkce technologického sektoru o 19 %. Využití kapacit pokleslo z 81 % na 75 %.

2000

2001

2001

2001

2002

2003

1. Q

2. Q

3. Q

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

Reálný HDP

4,1

2,5

1,2

0,8

1,1

1,2

-0,6

-0,1

3,8

3,8

3,8

Prognóza vývoje HDP je založena na předpokladu, že dna ekonomického poklesu dosáhne americká ekonomika ve 4.čtvrtletí 2001 a v 1. čtvrtletí 2002, v kterém vyvrcholí korekce technologického sektoru doprovázené poklesem zásob a konsolidací finančních bilancí podniků i domácností. Očekává se, že pružnost trhů výrobních faktorů, tj. práce a kapitálu, v kombinaci s prosazením efektů uvolněné měnové a fiskální politiky vyústí ve 2. polovině roku 2002 v robustní tempo ekonomického růstu kolem 3,8 %. Vliv fiskálního stimulu se odhaduje ve výši kolem 1 % HDP. V případě, že trhy nedostatečně zareagují na uvolnění měnové politiky, pak bude ještě k dispozici část prostoru pro další snížení úrokových sazeb.

Situační vývoj HDP naznačuje, že zpomalení ekonomického růstu v EU nedosáhlo hloubky obdobné vývoji v USA. Důvodů je několik.V době začátku působení recesních sil se ekonomický vývoj v EU nevyznačoval žádnými významnými znaky vnitřní a vnější nerovnováhy. Ty byly eliminovány konvergenčními procesy příprav zemí na vstup do Evropské unie. Evropské země mají ve svém ekonomickém systému zabudovány stabilizátory, které brání rozsáhlejším výkyvům ekonomik. Evropský kapitálový trh nemá  takový stupeň rozvinutosti, zejména na úseku rizikového kapitálu, takže nadhodnocení kapitálového trhu nemělo takové důsledky na reálnou ekonomiku jako v USA. Na druhé straně země Evropské unie prokázaly, že jejich ekonomický výkon je zranitelný v období výrazného poklesu dynamiky světového obchodu, jenž se prosadil v roce 2001. Zatímco ještě ve 4. čtvrtletí 2000 se růsty vývozu a dovozu pohybovaly v dvojciferných hodnotách, pak ve 3. Q 2001 došlo k meziročnímu zpomalení o 10 procentních bodů, což  při vysoké intenzitě zapojení do mezinárodního obchodu citelně ovlivnilo ekonomickou aktivitu.

Prokazuje to aktuální tendence vývoje HDP, v které se prosazuje zpomalování jeho tempa růstu, v pořadí již páté čtvrtletí v řadě, až na 1,4 % ve 3. Q 2001. Je skutečností, že mezi druhým a třetím čtvrtletím 2001 se tempo meziročního zpomalování HDP přibrzdilo na 0,3 procentního bodu. V mezičtvrtletním vyjádření HDP vzrostl o 0,1 %. Tempo vývoje domácí poptávky se pohybuje na sestupné dráze, přičemž meziroční růst poklesl ve 3. Q 2001 pod 1 %. Na tomto výsledku se podílí zejména pokles dovozu a investic. Domácí poptávka nedokázala nahradit výrazný pokles zahraniční poptávky. Slabost úhrnné poptávky je tak hlavní příčinou poklesu ekonomické aktivity.

Vývoj odvětvové struktury tvorby HDP prokazuje platnost poznatků evidovaných při průběhu útlumové fáze hospodářských cyklů v minulých dekádách. Minimální zpomalení, eventuálně stagnaci růstových temp vykazují hlavní odvětví služeb, a to maloobchodu, dopravy, telekomunikačních a finančních služeb, jejichž meziroční růstová tempa se ve 3. Q 2001 pohybovala kolem 3 %. Na druhé straně poprvé v tomto čtvrtletí se růst průmyslu dostal do mírných záporných hodnot. V těch se již po tři čtvrtletí nachází stavebnictví, ale jeho vývojová tendence svědčí o zastavení útlumu. Stabilizované  příspěvky k růstu HDP vykazuje spotřeba domácností (1,4 %) a spotřeba vlády (0,3 %), rostoucí příspěvek dovoz (0,6 %) a klesající příspěvek vývoz (0,2 %), tvorba hrubého fixního kapitálu (-0,3 %) a změna zásob (-0,7 %).

2000

2001

2001

2002

2003

1. Q

2. Q

3. Q

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

HDP

3,4

2,5

1,7

1,4

1,9

0,7

1,4

2,5

3,0

3,1

V porovnání s výhledem vývoje americké ekonomiky se u Evropské unie předpokládá, že vývoj bude mít méně strmější pokles a rovněž pozvolnější oživení. Tvar křivky sedla hospodářského cyklu bude mít blíže k typu U, zatímco u americké ekonomiky se předpokládá tvar křivky typu V. Důvodů je několik. Oživení ekonomického růstu v Evropské unii je silně závislé na oživení světového obchodu. Snížení úrokových sazeb v Evropě nebylo tak rozsáhlé jako v USA. Sjednocené nastavení instrumentů měnové a fiskální politiky může brzdit ekonomické oživení některých zemí.

Kvantifikace výhledu vývoje HDP se opírá o předpoklad mírného nárůstu mezd, který nebude generovat nárůst inflačních tlaků.V roce 2001 se očekává  přechodné zvýšení deficitu státních rozpočtů na úrovni 1,6 % HDP, které však v roce 2002 má být vykompenzováno mírně restriktivní fiskální politikou. I přes odlišnosti od vývoje v USA jsou rámce měnové politiky příznivé, neboť úrokové sazby v reálném vyjádření jsou na hladině o 1,5 procentního bodu nižší než činí dlouhodobý průměr. Měnová politika je tudíž nastavena expanzivně.

V průběhu roku 2001 vykázala německá ekonomika největší zpomalení růstu ze všech členských zemí Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí 2001 vzrostl HDP meziročně o 0,3 %, mezičtvrtletně poklesl o 0,6 %. K hlavní příčině patří slabost domácí poptávky. Ekonomická aktivita začala stagnovat na jaře, když výrazně zpomalila tempa vývozu a investice se dostaly do záporných hodnot. Významněji nepomohla ani podpora růstu spotřeby domácností cestou snížení daní z příjmu fyzických osob, jež vstoupilo v platnost na počátku roku.

2000

2001

2002

2003

HDP

Hrubé fixní investice

Spotřeba domácností

Spotřeba vlády

Domácí poptávka

Vývoz zboží a služeb

Dovoz zboží a služeb

  3,0

  2,3

  1,5

  1,2

  2,0

13,2

10,0

 0,7

-2,6

 1,5

 1,3

-0,1

 5,1

 2,9

 1,0

-0,7

 1,4

 1,2

 1,1

 3,0

 3,6

2,9

3,1

2,4

1,2

2,7

7,0

6,7

Ve výhledu vývoje německé ekonomiky pro rok 2002 se počítá jen s malými změnami oproti roku 2001. Očekává se zastavení tendence k poklesu ekonomického výkonu, stagnace růstu spotřeby domácností na úrovni mírného nárůstu disponibilních důchodů, obrat k pozvolnému růstu domácí poptávky a dovozu, další zpomalování tempa růstu vývozu. K dynamizaci většiny komponent HDP má dojít až v roce 2003.

Důležitou součástí ekonomického prostředí ČR jsou i tendence vývoje ekonomik Slovenska, Polska a Maďarska. Komparační pohled ukazuje,  že ve 3. čtvrtletí 2001 činil meziroční růst HDP v Maďarsku  3,7 %, v ČR 3,2 %, na Slovensku 3,0 % a v Polsku 0,9 % (údaje za Slovensko a Polsko se vztahují ke 2. čtvrtletí 2001). Společným rysem ekonomického vývoje transitorních zemí jsou vysoké tlaky vyvíjené na státní rozpočty, u kterých existují deficity v rozpětí 4 až 6 % HDP. Obdobná napětí se vyskytují u bilance běžného účtu, kde deficity jsou zvláště vysoké u Slovenska a Polska, u nichž se pohybují v rozmezí 6 až 8 % HDP.

2000

2001

2001

2002

2003

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Maďarsko

Polsko

Slovensko

4,5

3,1

2,5

4,2

2,4

2,9

4,4

2,3

3,0

4,0

0,9

2,8

3,7

 -

 -

3,8

1,5

2,7

3,5

1,8

3,1

4,1

4,0

4,1

Po dvou letech kontrakce domácí poptávky na Slovensku je její růst ve výši 3,8 % hlavním zdrojem akcelerace HDP, který v polovině roku dosáhl růstu 3,0 %. Investice vzrostly o14 % a pomohly tak oslabit negativní vliv trendů světové ekonomiky. Dynamický růst dovozu, zvláště investičního zboží, zvýšil deficit běžného účtu platební bilance na 7,7 % HDP. Jeho financování by mělo být zajištěno z přílivu přímých zahraničních investic. V roce 2000 dosáhly PZI hodnoty ve výši 10 % HDP, v roce 2001 má dosáhnout jejich hodnota 2,6 % HDP. Odhad růstu HDP pro rok 2001 je 2,8 %, výhled pro rok 2002 činí 3,3 %.

Pod tlakem sil recese a restriktivní měnové politiky usilující o snížení vnější nerovnováhy zpomalil meziroční růst HDP Polska ve 2. čtvrtletí 2001 na 0,9 %. Odhady zpomalení růstu HDP a jeho komponent vztahující se k celému roku 2001 jsou následující: HDP 1,5 %, spotřeba domácností 1,7 %, tvorba hrubého fixního kapitálu -1,6 %, domácí poptávka 0 %. Nezaměstnanost v průběhu roku vzrostla na 17 % a míra inflace pod tlakem přísné měnové politiky klesla na 4 %. Fiskální politika je uvolněná, ale další prostor pro expanzi je omezen, neboť deficit státního rozpočtu činí 4,4 % HDP. V roce 2002 se očekává jen nízké zrychlení růstu HDP na 1,8 %, které by mělo být taženo především růstem investiční poptávky.

K hlavní rysům vývoje maďarské ekonomiky v roce 2001 patřilo ostré zpomalení dynamiky vývozu zhruba na poloviční tempa v porovnání s předcházejícím rokem. Rozsahem obdobný propad postihl investice korporací. HDP ve 3. čtvrtletí 2001 meziročně zpomalil na 3,7 %. Významným stimulem domácí poptávky bylo zavedení dotací na bytovou výstavbu. I přes zpomalení růstu inflace, zůstává její míra kolem 9 % nejvyšší ve středoevropském regionu. Naopak je tomu u nezaměstnanosti, která se pohybuje kolem 6 % a patří v rámci porovnávaných ekonomik k nejnižším. V roce 2001 vzrostla fiskální aktivita oznámením plánu na stimulaci ekonomiky prostřednictvím dotací na rozvoj infrastruktury. V roce 2002 se počítá s mírným snížením dynamiky HDP na 3,5 % a spotřeby obyvatelstva na 3,9 %. V roce 2003 se očekává návrat k dynamice předchozích let, kdy tempo růstu překračovalo hranici 4 %.