55/99
24. června 1999

Na prahu nového milénia...
POHLED NA EVROPSKÝ ŽIVOTNÍ STYL
...včetně statistiky pro 22. století

Nová publikace od EUROSTATU - Statistického úřadu evropské unie v Lucembursku - nás nechává nahlédnout do evropského životního stylu v době, kdy stojíme na prahu nového tisíciletí.

Dokonce se i pokouší nahlédnout až do 22. století... Eurostat odhaduje, že většina dětí z EU narozených v roce 2020 bude žít až do roku 2104 - dožijí se tedy 84 let.

Dnešní děti z EU mohou očekávat, že se dožijí 81 let, pokud jsou to dívky, a 74 let, pokud jsou to chlapci. Riziko minulosti, úmrtnost novorozeňat, poklesla z 23 úmrtí na 1 000 narozených živých dětí na pouhých pět. Rozdíly mezi členskými státy téměř zmizely, říká Eurostat.

Celkově je publikace směsí statistik o životních podmínkách v EU na konci tohoto tisíciletí plná jak povzbudivých slov, tak i důvodů k znepokojení. Zde je jen ukázka (nejsou udány roky, údaje jsou poslední možné):

Situace v rodinách

Dnes asi 11% z nás žije o samotě proti 8% roce 1991. Největší podíl jednotlivců má Švédsko (24%), Španělsko a Portugalsko nejmenší (4%). V rámci EU se odhaduje, že toto číslo do roku 2010 vzroste na 13%.

Ačkoliv jsou páry s dětmi stále nejčastějším typem rodinnbsp;- 55% z nás takto žije - stále více párů je bezdětných (19%) anebo nežije se svými dětmi (7%). Velká Británie (10%) má nejvíce rodičů bez dětí, Švédsko (3%) nejméně. V rámci EU žije 13% nezaopatřených dětí pouze s jedním rodičem - v rozsahu je to od 6% (Řecko) a 7% (Španělsko) do 23% (Velké Británii).

Nyní připadá v EU pouze 5 sňatků na 1 000 osob v porovnání s rokem 1970, kdy to bylo skoro 8. Od r. 1980 vzrostl průměrný věk ženicha z 26 na 29 let a z 23 na 26 let u nevěsty. Třetina všech sňatků v EU nyní končí rozvodem.

Co se týče párů žijících spolu bez uzavření sňatku, je zde velký generační propad. Pouze 7% všech lidí žijících v páru není oddáno, ale 28% je z těch, kterým je pod 30 let. V Dánsku je 72% párů pod 30 let neoddáno, ve středozemí je to jen 6 - 8%.

Stále více je i nemanželských dětí, což je odraz rostoucí popularity volnějšího manželského svazku. Od 6% ze všech narozených dětí v roce 1970 do 24% dnes. V seznamu vede Švédsko s 54%, naproti tomu v Řecku jsou to jen 3%.

Mladší Evropané jsou vzdělanější

Dnešní zprávy říkají, že mladší generace Evropanů jsou lépe vzdělány. V roce 1997 mělo ukončeno alespoň vyšší sekundární studium (čtyřleté, SOŠ) pouhých 47% z 50 - 59letých proti 69% 25 až 29letých. Řecko, Španělsko, Itálie a Portugalsko mají stále nejnižší stupeň dosaženého vzdělání, přičemž se za poslední tři desetiletí situace v těchto státech rapidně zlepšila. Podíl studentů nejmladší generace s minimálně vyšším sekundárním vzděláním je téměř dvojnásobný proti podílu z generace nejstarší.

Výsledkem je, že mladí lidé začínají později pracovat. V rámci EU nepracuje do svých 23 let polovina osob. Ve Španělsku a v Itálii je to dokonce do 25 let, ale v Dánsku, Německu, Rakousku a Velké Británii začínají často pracovat i lidé mladší 19 let.

Žáci v EU se naučí na střední škole v průměru 1,3 cizích jazyků. V Lucembursku jsou to skoro tři jazyky, ve Finsku skoro dva a půl, v Dánsku a v holandsky mluvící části Belgie jsou to pak téměř dva jazyky.

Angličtina je nejpopulárnější cizí jazyk skoro ve všech členských státech. Samozřejmě že výjimku tvoří Velká Británie a Irsko. Skoro každý žák se učí anglicky v Dánsku, Německu, Španělsku, Francii, Finsku a Švédsku.

V EU studuje nyní na vysoké škole více žen než mužů: v Dánsku, Francii a Švédsku připadá 100 mužů na 120 žen a v Portugalsku až 130. Naopak v Německu je to stále jen 80 žen na 100 mužů.

EU a práce

Podíl práce na částečný úvazek vzrostl ze 14% z celkové práce na 17%. Skoro třetina pracujících žen je zaměstnána na částečný úvazek proti 6% mužů. Zaměstnání na částečný úvazek převládá hlavně v Nizozemí (68%), Velké Británii (45%) a ve Švédsku (41%). V roce 1997 pracovalo na částečný úvazek 20% z toho důvodu, že nemohli najít zaměstnání na plný úvazek; v roce 1990 bylo to bylo jen 10%.

Průměrný pracovník v EU pracuje 40 hodin týdně. Tento údaj je poměrně vyrovnaný - kromě Velké Británie, kde je to 44 hodin za týden. V rámci EU pracuje jen 9% pracovníků více než 48 hodin; ve Velké Británii je to 23%.

Skoro 18 miliónů pracovníků v EU (14%) má noční práci klasifikovanou jako "většinou" nebo "někdy". Až 15% pracuje na směnu a každý čtvrtý pracovník pracuje v neděli (čtyři z deseti ve Velké Británii).

Dokonce i když jsou výdělky žen upravovány z důvodů emancipace, jejich platy nedosahují 90% mužských platů v kterémkoliv členském státě. Rozsah je od 70% v Řecku do 90% ve Švédsku.

18% je pod "hranicí chudoby"

Nejchudších 20% populace v EU dostává jen 8% celkového příjmu, zatímco nejbohatších 20% dostane skoro 40% což je pětkrát více. Tento podíl je označován "jako poměr příjmové nerovnosti". Ukazuje propad mezi nejbohatšími a nejchudšími - nejmenší je ve Finsku (3.1) a Dánsku (3.2) a největší je v Portugalsku (4.2).

Poslední data uvádějí, že 18% z populace EU je pod hranicí chudoby (tj. příjem pod 60% mediánu národního příjmu). Úroveň chudoby je relativně vysoká (21-24%) v Řecku, Irsku, Portugalsku a Velké Británii; nejnižší v Dánsku, Nizozemí a Finsku (9-11%).

V rámci EU 30% domácností říká, že si nemohou dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov. Toto se vztahuje na polovinu (nebo více) domácností v Řecku, Španělsku, Portugalsku - a dokonce i ve Švédsku. Na druhé straně stupnice byli Němci (12%).

EU a bydlení

V EU bydlí o něco více (53%) domácností v rodinných domech než v bytech; podíl se pohybuje od 32% v Itálii do 94% v Irsku. Na jednoho člověka připadá 1.9 místnosti v porovnání s 1.6 na začátku osmdesátých let .

V rámci EU (Řecko, Španělsko a Irsko) je 60% - 80% bytů nebo rodinných domků v soukromém vlastnictví. Pouze v Německu, Nizozemí a Rakousku převažují nájemní byty.

Většina obyvatel EU má v dnešní době doma základní vybavení. Avšak v Portugalsku je situace taková, že významná část bytů není vybavena koupelnou, sprchou, toaletou anebo horkou tekoucí vodou.

Hluk je nejběžnější stížností v seznamu problémů v domě si na něj stěžovalo 25% domácností, v Irsku to ale bylo jen 9%. 16% domácností v EU shledává své byty příliš malými - 26% v Řecku a 30% v Portugalsku (což jsou země s nejmenším počtem místností na jednu osobu).

Deset procent domácností v EU mohou být označeny za přelidněné (více než jedna osoba na jednu místnost). Řecko, Itálie a Portugalsko, jsou nejhůře postižené tímto problémem, Nizozemí pak nejméně.

Láska k našemu automobilu

Celkově má 73% domácností v EU nejméně jedno auto, 19% žádné nechce a 8% si jej nemůže dovolit. Přibližně čtvrtina Dánských, Řeckých a Holandských domácností se rozhodlo žádné nemít.

Přes 40 000 lidí v EU ročně umírá při dopravních nehodách. Dobrá zpráva je, že v letech 1986 - 96 poklesl počet úmrtí o 20%. Větší změny byly ve Finsku (-45%), Švédsku ( - 41%) a Španělsku ( - 38%). Naproti tomu v Řecku tento počet vzrostl o 22% a v Lucembursku o 6%.

V rámci EU zemřelo na silnicích 115 lidí z miliónu v roce 1996. Nejnebezpečnější se zdá být Portugalsko (275) a Řecko. Nejbezpečněji je ve Švédsku (61) a následuje Velká Británie (64), Nizozemí (76) a Finsko (79).

Kouření

Zatímco všeobecný trend v členských státech je kouření omezovat, stále ještě téměř 30% lidí kouří denně. Řekové (39%) kouří nejvíce, Finové (20%) a Švédové (22%) pak nejméně. Muži jsou ke kouření náchylnější (34%) než ženy (25%). Největší rozdíl je v Portugalsku (37% proti 13%).

Mladých lidí ve věku od 15 do 34 let kouří více (37%) než jejich starší vrstevníci, a to pouze s jedinou výjimkou, a tou je Švédsko (19% kouřících v této věkové skupině).