Anketa o časopisu Statistika & MY - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Ve Zlínském kraji žilo k 30. 9. 2024 dle předběžných údajů 579 180 obyvatel. Za první tři čtvrtletí roku 2024 se snížil stav obyvatelstva o 1 564 osob. Celkový úbytek byl ovlivněn zejména zápornou přirozenou měnou s převahou zemřelých o 1 318 osob, vlivem stěhování došlo ke snížení o 246 obyvatel. V meziročním srovnání se navýšil počet rozvodů, sňatky uzavíralo méně osob.

Na území Zlínského kraje žilo ke konci září 2024 celkem 579 180 obyvatel (dle předběžných výsledků), z nichž 50,9 % tvořily ženy. Populace Česka čítala ke shodnému datu 10 897 237 osob a Zlínský kraj se na republikové populaci podílel 5,3 %. V rámci kraje se nejvíce (33,1 %) obyvatel koncentrovalo do okresu Zlín, nejméně (18,0 %) osob žilo na Kroměřížsku.

Tab. 1  Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2024
Tabulka 1: Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2024

 Od ledna do září 2024 byl ve Zlínském kraji zaznamenán celkový úbytek 1 564 osob, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu představovalo snížení 3,6 ‰. Pokles obyvatel evidovala většina regionů Česka s mezními hodnotami -0,6 ‰ na Plzeňsku po -8,5 ‰ na Karlovarsku. Ve třech krajích registrovali nárůst obyvatelstva, nejvíce v Hl. m. Praze (7,1 ‰), následovaly kraje Středočeský (6,1 ‰) a Jihomoravský (0,8 ‰). Na republikové úrovni došlo k celkovému úbytku obyvatel o 3 318 osob, tj. -0,4 ‰ v relativním vyjádření. Na území Zlínského kraje se snížila populace všech okresů, nejvýrazněji na Vsetínsku (-4,3 ‰, -460 osob) a nejméně v absolutních hodnotách na Kroměřížsku (-289 osob), v relativním vyjádření na Zlínsku (-2,7 ‰).

Na celkovém úbytku obyvatel Zlínského kraje se z větší části podílela záporná přirozená měna, kdy za první tři čtvrtletí roku 2024 došlo ke snížení o 1 318 osob, v relativním vyjádření o 3,0 ‰. Přirozený úbytek nastal ve většině krajů Česka, nejvíce na Karlovarsku (-5,2 ‰). Pokles ve Zlínském kraji byl čtvrtým nejvýraznějším při republikovém sníženi -2,2 ‰. Pouze v Hl. m. Praze registrovali přirozený přírůstek 0,4 ‰. Z okresů Zlínského kraje zaznamenal nejmarkantnější pokles okres Vsetín (-3,4 ‰), nejmenší Uherské Hradiště (-2,6 ‰).

Během devíti měsíců roku 2024 se ve Zlínském kraji živě narodilo 3 386 dětí s nadpolovičním (51,6 %) zastoupením chlapců. Z dlouhodobého hlediska se jednalo o nejnižší počet živě narozených dětí v prvních třech čtvrtletích za posledních 10 let, meziročně pak přišlo na svět o 325 dětí méně. Hrubá míra porodnosti činila 7,8 ‰, mezi kraji Česka se jednalo o 7. nejvyšší hodnotu s minimem 6,1 ‰ v Karlovarském kraji a maximem 8,7 ‰ v Hl. m. Praze při republikové úrovni 7,9 ‰. Mezi okresy Zlínského kraje se pohybovala porodnost od 7,5 ‰ ve Vsetíně po 8,2 ‰ v Kroměříži. Ze živě narozených dětí převažovaly z 43,2 % prvorozené, druhorození tvořili 41,7 % a jako třetí a další v pořadí se narodilo 15,1 % dětí. Mimo manželství bylo přivedeno na svět 41,3 % dětí, což představovalo mezikrajsky 3. nejnižší podíl po Hl. m. Praze (37,9 %) a Jihomoravském kraji (40,8 %). Republikový průměr činil 46,8 %.

Tab. 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2024
Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Za první tři čtvrtletí roku 2024 zemřelo ve Zlínském kraji 4 704 osob, proti shodnému období v roce 2023 o 96 osob více. Hrubá míra úmrtnosti 10,8 ‰ se zařadila v mezikrajském porovnání na 4. příčku, přičemž nejvyšší úmrtnost registrovali v kraji Ústeckém (11,5 ‰) a nejnižší v Hl. m. Praze (8,4 ‰), republiková úroveň činila 10,1 ‰. Z okresů Zlínského kraje vykazoval největší úmrtnost (11,4 ‰) Kroměříž a nejmenší (10,6 ‰) Uherské Hradiště. Více než polovinu (51,1 %) zemřelých v kraji tvořili muži a přibližně tři čtvrtiny osob (74,5 %) měly 70 let a více. Kojenecká úmrtnost dosahovala 3,0 ‰ a společně s krajem Moravskoslezským se jednalo o mezikrajsky nejvyšší hodnoty při republikové úrovni 1,9 ‰.

Na poklesu obyvatel Zlínského kraje se rovněž podílelo záporné migrační saldo. V důsledku stěhování ubylo za sledované období 246 osob, tj. -0,6 ‰. Zlínský kraj se zařadil mezi šest regionů Česka se zápornou migrací s druhým nejmenším úbytkem, přičemž nejvýraznější pokles nastal na Karlovarsku (-3,3 ‰). Ze zbylých osmi krajů s přírůstkem stěhováním evidoval maximální navýšení Středočeský kraj (7,6 ‰) při republikové úrovni 1,8 ‰. Z okresů Zlínského kraje došlo k přírůstku obyvatel vlivem stěhování ve Zlíně (0,3 ‰), ve zbylých okresech registrovali úbytek, nejvýraznější v Uherském Hradišti (-1,4 ‰).

Graf 1  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2024
(relativní údaje)

Graf 1: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2024 (relativní údaje)

Do Zlínského kraje se za první tři čtvrtletí přistěhovalo 5 920 obyvatel, z toho většinu představovaly ženy (51,8 %). Proti shodnému období v roce 2023 do kraje přesídlilo o 510 osob méně. Z ostatních krajů Česka přišlo 3 329 osob, ze zahraničí se přistěhovalo do Zlínského kraje 2 591 osob. Nejvíce lidí (2 721) se usadilo na území okresu Zlín, nejméně na Kroměřížsku (1 359).

Graf 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2020 až 2024 (k 30. 9.)
Graf 2: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2020 až 2024 (k 30. 9.)

Ze Zlínského kraje se za sledované období vystěhovalo 6 166 obyvatel, což představovalo meziroční nárůst 1 056 osob. Větší část vystěhovalých tvořily ženy (53,4 %). Na území ostatních krajů Česka odešlo 3 957 osob a zahraničí, jako svou cílovou destinaci, zvolilo 2 209 osob. Z okresů Zlínského kraje se nejvíce obyvatel vystěhovalo ze Zlína (2 682), nejméně z Kroměříže (1 394).

Od začátku roku do konce září se ve Zlínském kraji uzavřelo 1 895 manželství, meziročně o 233 sňatků méně. Sňatečnost v kraji dosahovala 4,4 ‰, vůči republikovému průměru 4,7 ‰ byla podprůměrná a mezikrajsky nejnižší. Nejvyšší míru sňatečnosti evidovali v Hl. m. Praze (5,0 ‰). V okresech Zlínského kraje se počet sňatků pohyboval od 369 na Kroměřížsku po 629 na Zlínsku. Ve shodném období se rozvedlo 788 párů a proti prvním třem čtvrtletím 2023 došlo k navýšení o 53 událostí. Rozvodovost v kraji činila 1,8 ‰ při republikové míře 1,9 ‰. Mezi regiony Česka se jednalo o čtvrtou nejmenší úroveň. Nejnižší rozvodovost evidovala Praha (1,6 ‰). Z okresů Zlínského kraje ukončilo nejméně (166) manželství v Kroměříži a nejvíce (256) ve Zlíně.

 

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

 

 

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: 
hana.klenotic@csu.gov.cz