Obyvatelé kraje stonají nejdéle ze všech krajů
Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti se meziročně snížil, naopak vzrostl počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz se prodloužila o 3,5 dne na 50,5 dne, což je o 8,5 dne více než je celorepublikový průměr a mezi kraji se jedná o nejdelší průměrnou dobu trvání pracovní neschopnosti.
Ve Zlínském kraji bylo v 1. pololetí 2016 evidováno celkem 216 771 nemocensky pojištěných osob, tedy o 2 037 osob více než ve stejném období minulého roku. Z celorepublikového počtu je to 4,8 %. Denně stonalo v průměru 11 852 osob, což je meziročně o 468 osob více.
Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti meziročně klesl o 1 152 na 42 679 případů. Na 100 pojištěných tak připadlo 19,7 nově hlášených případů pracovní neschopnosti (v 1. pololetí 2015 to bylo 20,4). Ve srovnání s ostatními kraji je to 4. nejnižší počet v rozmezí od 16,13 (Hl. m. Praha) po 23,10 (Liberecký kraj). Nejvíce případů pracovní neschopnosti – 17,12 na 100 pojištěnců je zapříčiněno nemocí, 0,58 případů pracovními úrazy a 1,99 % ostatními úrazy.
Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti meziročně vrostl téměř o 96,4 tis. dnů na 2 157,0 tis. kalendářních dnů. Z toho 85,6 % bylo pro nemoc, 11,3 % pro ostatní úrazy a 3,1 % v důsledku pracovních úrazů.
Průměrná délka trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se meziročně zvýšila ze 47,0 na 50,5 dne a byla tedy zhruba o 8,5 dnů delší než celorepublikový průměr, který činil 42 dnů. Mezi kraji je to nejvyšší hodnota, naopak nejnižší je 37,3 (Hl. m. Praha).
Prodloužení doby pracovní neschopnosti se projevilo i v ukazateli průměrné procento pracovní neschopnosti, který udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje, jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají).
Průměrné procento pracovní neschopnosti ve Zlínském kraji se meziročně zvýšilo z 5,30 % na 5,47 % a je nejvyšší ze všech krajů, naopak nejnižší je v Hl. m. Praze - 3,31 %.
Z okresů kraje se nejvíce se prodloužila doba na tzv. neschopence v okrese Uherské Hradiště, o 5 dnů. Není ale nejvyšší, ta je v okrese Vsetín, a to 55,4 dne. Ve srovnání s ostatními okresy se právě tyto dva okresy řadí délkou průměrné doby pracovní neschopnosti na přední místa, vyšší hodnota je jen v okrese Blansko v Jihomoravském kraji (56,16 dne).
V rámci Zlínského kraje je nejkratší doba pracovní neschopnosti v okrese Zlín (45,6 dne), kde jsou nejpříznivější i další ukazatele, a to počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnů 19,11 a procento dočasné pracovní neschopnosti 4,78 %. Naopak nejvyšší jsou hodnoty v okrese Uherské Hradiště, tedy 21,09 nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz na 100 pojištěnců a 6,32 % průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti.
Dočasná pracovní neschopnost – vybrané údaje 2. část
Graf Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti na 1 nově hlášený případ pro nemoc a úraz podle krajů
Graf Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz podle krajů
Související odkazy:
Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice - 1. pololetí 2016